To, že nic v životě, ani tom veřejném, nepřichází samo od sebe. A že naše země nás opět všechny potřebuje o kus víc, než jsme si pohodlně zvykli, píše na facebooku Jana Zwyrtek Hamplová.

Jana Zwyrtek Hamplová, advokátka

Tak, že už ani k těm svobodným volbám, o které jsme tehdy v roce 1989 tak usilovali, nezvedneme zadek... To by se mělo změnit. Protože jinak nás udusá příliš panovačná EU a velmoci, kterým jsme my malí ukradení...  A naši politici, kteři moc silný mandát nemají - když nás půlka nevolí. Tedy buďme opět vlastenci - jako tehdy na těch náměstích. 

České rodiny potřebují bezpečné hranice, zdravou veřejnou správu, ekonomiku, vymahatelnost spravedlnosti a dostatek všeho, co je potřeba k zdravému a důstojnému žití v našich obcích a městech. Mějme proto sílu a odvahu být opět hrdými Čechy, Moravany a Slezany, protože o nás se teď hraje. Nenechme si vnutit pod líbivými, ale naivními frázemi, nic jiného. Zkrátka buďme zdravě sebevědomí, a nenechme si nikým nic diktovat 

V roce 1989 jsem byla u toho. V regionu jsem stávala na pódiích po boku brzy významných politiků. Proto před nimi nikdy nepadnu “na zadek”. Jsou to v zákulisí lidé jako my. Na té fotografii vpravo dole, to vlasaté mladé děvče, které vítá jednoho z lídrů OF Václava Klause, jsem opravdu já. Vzadu vlevo je zase vidět mladý Pavel Dostál. S Václavem Klausem jako prezidentem jsem se pak setkala v roli zastupitelky, a i po těch letech mne poznal... Za Pavla Dostála, když zemřel, jsem zase v roce 2005 nastoupila na rok jako poslankyně do sněmovny... Tam jsem vystřízlivěla zcela...

Přes všechno, co lze dalším rokům i konkrétním lidem vytýkat, chci vyslovit, že 17. listopad je státním svátkem po právu. Přinesl nám svobodu (a proto si ji chraňme  a byly to nádherné týdny, které mi natrvalo zůstanou v paměti jako doba naděje a jednoty národa... Věřím, že ještě podobné pocity zažijeme... Máme to v rukou. A taky v nohou - cestou k volbám...  až přijde čas.