BRANISLAV MICHALKA hodnotí průběh americké volební frašky a přináší realistický scénář dalšího vývoje našeho světa na cestě k NWO

To, co předvedly globální elity během voleb ve Spojených státech, je fraška planetárních rozměrů, do které byla postupně vtažena všechna oficiální média, vládní představitelé pokrokového světa, servilní lokální političtí "podržtaškové", vyžírkové z neziskovek i užiteční mladí idioti na obou stranách Atlantiku. Výkon, kteří ocení zajisté všichni znalci společenské a politické manipulace. 

Kolosální výprava a propracovaná režie tohoto divadelně-multimediálního spektáklu však nedokáže zakrýt děsivou kýčovitost prvoplánově propagandistického scénáře a především uměleckou ohavnost obsazení hlavní role - senilní stařec pletoucí si svou vnučku s pět let mrtvým synem před kamerami celého světa. Toho nás mohli skutečně ušetřit. 

Servilnost a propagandistická tendenčnost médií však zřejmě i zde dokáží brzy zázraky. Už v neděli, den poté, kdy většina světa uznala volební vítězství Joe Bidena, média s radostným údivem nevěsty, kterou rodiče donutili vzít si chromého vdovce, konstatovala, že Joe Biden přiběhl po pódiu jako mladík. Čili, od nynějška už žádné poznámky o senilním starci. A když to říkají média, která dokázala vyrobit z Bidena prezidenta, tak na to můžete vzít jed, že z něj vyrobí i mladíka. 

Že mašinérie jede na plné obrátky, o tom svědčí i další zprávy věnující se Bidenovi, které svou tupou sentimentalitou překonávají i tak už nasládlé klišé, s jakým je zobrazován svět sluníčkářských premiantů. Například zpráva o tom, že s Bidenem přijde do Bílého domu první pes z útulku v dějinách USA, jeho vlčák Major, překonává i parodii ze seriálu Jistě, pane premiére.

Konec zkoušek, jede se naostro

Od středy předminulého týdne zaplňovaly stránky novin podrobné zprávy mapující volby v USA. Všechny byly psány stejným stylem, probíraly stejné hledisko a opěvovaly stejného favorita - Joe Bidena. Biden musel vyhrát ať se stane cokoli. Druhý trapas si už globální elity nemohly dovolit. 

Při prezidentských volbách v Rakousku před několika lety, kdy se ukázalo, že přes korespondenční hlasování se dá krásně podvádět, nebylo ponecháno ve druhém kole nic náhodě a obstarožní marxista Van der Bellen (jaká zarážející podobnost...) hladce porazil "špatného" pravicového "populistu" Hofera. Tehdy se ještě připustilo, že hlasy v prvním kole byly zfalšované. 

Trapas s Trumpem spočíval v tom, že si před čtyřmi lety levicoví liberálové mysleli, že je to klaun, kterého porazí i bez čarování s volebními lístky. Zkrátka si mysleli, že mají populaci dokonale pod kontrolou. Nestalo se tak, a proto byl nyní na Bidenova ramena zavěšený záchranný padák v podobě korespondenčního hlasování. Celkový kontext tohoto způsobu hlasování je natolik průhledný a komický, že tomu člověk až odmítá uvěřit. Pravicový autor Greg Johnson na stránkách Counter-Currents popisuje systém, který je tak snadno zneužitelný, že by ho musel kontrolovat světec, aby se tak nestalo. 

Čtěte ZDE: Nobelovka pro Trumpa: Zaslouží ji ze všech nejvíc! Bližší byznys než válka? Krev na rukách všech a humanismus strýčka Teddyho. "Pozastavení nedůvěry" pro Obamu? Bude komise objektivní? Bažiny to nedopustí

V první řadě demokraté odmítli při korespondenčním hlasování identifikaci voličů, protože ji považují za "rasistickou". Proč? Protože mnoho černochů či obecně nebělochů si "nedokáže zajistit průkaz totožnosti". A proto je rasistické ho od nich vyžadovat. Netřeba dodávat, že tam, kde není možné ověřit totožnost voliče, je zbytečné si lámat hlavu nad tím, koho lidé chtěli volit - stačí mít správné lidi na správném místě. Ti se už postarají, aby vše dopadlo dobře. 

Tuto průhlednou antirasistickou fasádu si demokraté ještě vyztužili systémem doručování volebních lístků poštou a následným odesláním (již vyplněných) zpět. Johnson vzpomíná, že když žil v nájemním bytě, tak mu tam chodily volební lístky hned čtyř předchozích nájemníků. Popisuje, jak odpadkové koše u pošty na konci ulice přetékaly vyhozenými volebními lístky. Evidentně nebyl sám, komu chodily. Stačilo je vyplnit a poslat. Připočtěte si k tomu strašnou pandemii Covid-19, která ospravedlní masové korespondenční hlasování kvůli omezení mobility obyvatelstva - a senilní stařec slaví triumf. 

Žádnou toleranci netolerantním!

Samozřejmě, mnozí se domnívají, že to Trump nemá ještě úplně prohrané a bude se soudit. Spoléhat se však na soudy, když elitám jde o budoucnost globálního projektu, je krajně optimistické. Jak to již liberálové ukázali mnohokrát a ukazují se stále rostoucí intenzitou: když jde o hodně, tak jde hra na demokracii a právní stát stranou. Koho o tom ještě nepřesvědčila vlna výjimečných a nouzových stavů napříč Evropou během tohoto roku, ten je odsouzen snít svůj sladký demokratický sen asi až do smrti. Už ho nic neprobudí. Snad jen jednosměrný lístek do nového pokrokového gulagu. 

Zkrátka vše nasvědčuje tomu, že Trumpem se nikdo zabývat nebude. Pokud chcete vidět ve světě prezidenta, kterému vypnuli unisono všechny televizní stanice projev a pak pověsily na obrazovky text, ve kterém ho kádrují (a není to Salvádor Allende během vojenského převratu), tak jděte do USA. Umí si někdo představit, že by televize na Slovensku vypnula Čaputovou, protože si redakce či vedení televize nemyslí, že má prezidentka dobře zpracované podklady pro své tvrzení? 

Odmítavá reakce jednotlivých států, kde byly po dva dny sčítány korespondenční hlasy, na Trumpův požadavek, aby zastavily a překontrolovaly sčítání, jasně ukázala, že už ho za prezidenta nepovažují. Nepomohly ani stížnosti republikánských členů volební komise, které nevpustili ke sčítání pod průhlednou záminkou nakažení Covidem-19, ani stížnosti na volební podvody, které přicházely z různých koutů USA. Všechno to byly podle liberálů nepodložené zprávy, hoaxy. Na rozdíl od stížností například při volbách v Rusku. Tam je podle liberálních médií všechno podvod. Je až zarážející, jaká morální propast je mezi politiky jednotlivých národů: jedni stále podvádějí a druzí jsou snad fyzicky a morálně nezpůsobilí vůbec podvádět. 

Čtěte ZDE: 7. listopad 2020: Na výročí VŘSR prohlásily televize Joe Bidena prezidentem. 11. září číslo 2. Ulice oslavuje zločin v přímém přenosu. Kopie krvavé Hillary. Kdepak soudy! Model pro 4. Říši. Ještě není konec

S Trumpem nebudou mít globální elity žádné slitování. Na to jim způsobil příliš mnoho problémů. Teprve nyní se naplno rozběhne mašinérie médií a na Trumpa, pokud bude trucovat, budou padat tuny hnoje. Vše, co řekne, bude interpretováno jako dětinský vztek starce neschopného přijmout porážku. Je dokonce pravděpodobné, že jim Trump svým hulvátským selfmademanským naturelem bude nahrávat neustále na smeč, takže jim práci ještě usnadní. Ne že by se něco změnilo, pokud by se choval jako džentlmen ze starého dobrého Jihu. Zkrátka se s ním již nepočítá, tak či tak.

Instrukce z ústředí zní jasně: trapas se nesmí opakovat. Jde o všechno. O prosazení globalistického plánu na nový světový řád. Jednotlivci se nepočítají a Trump nebude výjimkou. Byl jasně zaškatulkovaný jako nepřítel demokracie, liberalismu a pokroku, ergo nemůže mu být dáno za pravdu. To by otřáslo systémem více než čtyři roky jeho vlády. 

První projev nového prezidenta Bidena, jehož umělé zuby rozjasnily jeho dokonalý úsměv, nakonec ukázal, jak to bude s Trumpem vypadat. Biden použil taktiku, která se v liberálním světě vždy (pokud je u moci) používá vůči pravicovým konzervativcům - ignorování. Trumpovo jméno během patnácti minut zmínil pouze jednou. 

Trumpovy výkřiky prostě obklopí ticho. Alternativní média, která mu budou dávat prostor, budou blokována sociálními sítěmi a také ignorována. Trump si může založit novou televizi a ta bude natolik démonizována a opomíjena, že mu zůstane jen image stárnoucího a infantilního potížisty. Představa, že by se soudní cestou něčeho domohl, je neadekvátní. 

Co čeká Spojené státy? 

Jiná věc je, jak zareagují masy amerických voličů, které volily Trumpa a překypují hněvem, stojíce tváří v tvář volebním podvodům. Spojené státy nejsou Slovensko, ve kterém stačí zadupat nohama a národ se pokorně postaví do řady čekáním na to, jak se mu budou vrtat tampónkem (nasáklým citronovým aroma) v nose. Po USA kolovalo již před začátkem roku 2020 přibližně 700 milionů střelných zbraní a prodej nových po celostátních výtržnostech hnutí Black Lives Matter (které nyní jásá nad Bidenovým zvolením) stoupl natolik, že před obchody stáli lidé v řadách podobným těm u nás na testování. 

První kroky, které Biden okamžitě rituálně ohlásil, aby tak spustil ideovou oponu za Trumpovou vládou, jsou přesně tím červeným suknem pro konzervativního pravicového býka, které je schopné ho rozzuřit. Okamžité přistoupení k Pařížské klimatické dohodě, od níž odstoupily USA jen pár dní před volbami, prosazování LGBT ideologie na celostátní úrovni, setrvání ve WHO a plné nasazení v korona-hysterii, redukce policejního sboru, kterého se dožadují levicoví extremisté, otevření hranic migrantům z jihu Ameriky, ale i zrušení zákazu pro migranty z muslimských zemí - a množství dalších levicových lahůdek - vytváří výbušnou směs, která může narazit na tvrdý odpor. A nejen verbální nebo manifestační. 

Někteří komentátoři začínají užívat termín "občanská válka", což může mnohým připadat nepřiměřené. Problém optimistického hodnocení situace však může spočívat v tom, že si někteří představují občanskou válku ve stylu filmu Jih proti severu. Tentokrát však nemusí jít o souboj dvou odlišných ekonomicko-ideologických bloků, ale o vytváření enkláv odporu ve stylu evropských no-go zón, jak nám to předvedli naši muslimští evropští spoluobčané. Funguje to. Prostě tam nevejdete, ale stát si na mapě toto území dále vede jako svoje. 

Čtěte ZDE: Banánová republika USA: Úchylná morálka plodí úchylný režim. Biden jako posel barevné revoluce. Osud Rusů v postsovětských státech. Projde ponížený bílý muž uchem jehly? Temná budoucnost Ameriky

Riziko vytváření takových militantních a dobře vyzbrojených zón definitivně odmítajících washingtonskou jurisdikci hrozí zejména na středozápadě a jihu USA, kde mají podobné tendence dlouhodobou tradici. Kulturní propast, která odděluje státy bývalé jižanské konfederace a středozápadu od multikulturního a levicově-liberálního východního a západního pobřeží, je už nyní nepřekonatelná. A po padělaných volbách se ještě více prohloubí. 

Druhé nebezpečí pro neomarxisty představuje separatismus jednotlivých států. Předpovědi některých politologů, které vyvolávaly ještě před deseti lety úsměv na rtech, se z dnešního pohledu nezdají být už takové nemožné. Hněvivá reakce texaského guvernéra Teda Cruze, která plně podporovala Trumpovu interpretaci padělaných voleb, nevěstí nic dobrého. V předpovědích futuro-politologů to měl být právě Texas, kdo spustí separatistickou vlnu. 

I kdyby se to však nestalo, tak s jistotou můžeme říci, že USA čeká horká kulturní válka, při níž bude určitě narůstat počet mrtvých a nenávist obou táborů se bude stupňovat. Nepokoje a permanentní chaos nakonec mohou způsobit ekonomický úpadek a ztrátu velmocenského postavení USA. 

Je to právě to, čeho se globální elity obávají? Možná. Avšak stejně dobře si to mohou i přát. Problematická velmoc s po zuby ozbrojeným obyvatelstvem, neustále se něčeho dožadujícího, může být právě tímto způsobem odsunuta na druhou kolej. Chaos se bude řešit zavedením výjimečného stavu či diktatury a USA budou řízeně odstaveny od koryta ve stylu rozpadu Sovětského svazu. 

Co čeká svět?

Celému liberálnímu a levicovému světu spadl ze srdce kámen právě tak velký, jaká byla velká hysterie kolem Trumpa rozpoutaná globálními elitami. Užiteční idioti oslavují s upřímnou radostí, otrlí papaláši s dobře hraným a lepkavě slizkým nadšením. Bidenovi se hrnou gratulace z celého světa a liberální političtí gastarbeiteři stojí v hlubokém předklonu. Pozadu nezaostávala ani nejtolerantnejší paní prezidentka Čaputová, ke které se zajisté brzy přidá celá politická suita. 

Co nás teď čeká? Pojede se na plný plyn. Evropská unie bude mít rozvázané ruce a bude mít v USA, pokud tam nebude zuřit skutečná občanská válka, věrného spojence pro neomarxistické sociální a kulturní experimenty. Znejistělá velvyslanectví USA, která byla vždy garanty prosazování LGBT ideologie a strážcem všech minorit a pohlaví, se po čtyřech letech nejistoty vrátí naplno ke své práci. Klimatická a ekologická ideologie bude mít zelenou a kombinace Biden-Brusel-František vytvoří takový rámec pro prosazování této agendy, že si mohou Evropané rovnou chystat peněženky. Jejich náklady na ekologickou budoucnost mají nyní šanci být podstatně navýšeny.

Polsko bude novou americkou administrativou pravděpodobně posláno do kouta, dokud se pokrokově neumoudří, a až poté mu Velký bratr zpoza velké louže bude garantovat bezpečnost. Slovenský státní trpaslík na čele s děsivým premiérem, který nepochybně vstoupí zlatou bránou do dějin politické patologie, projeví pravděpodobně takovou míru servilnosti k obnovení liberální světové stability, že při dalších volbách už budou registrovaná partnerství legitimním prvkem debaty. 

Čtěte ZDE: Pátá kolona v extázi: S Kavárnou ruku v ruce prapory revoluce. Kdo u nás fandí loutce amerických bolševiků? Fiala ještě fialovější. Není vměšování jako vměšování. Touha po svobodě se zadusit nedá. Dva hlasy rozumu

Jak bude reagovat Rusko? Nepleťme se, Rusko není revolučně-ideologickým státem jako byl Sovětský svaz, aby krvácel za druhé a posílal pšenici do zahraničí, zatímco doma umírají občané hlady. Pokud USA nabídne dobré podmínky, tak se dohodnou. Je možné, že kvůli vnitropolitickým problémům Spojeným státům nic jiného ani nezůstane. Zejména pokud se ze sílící Číny stane společná hrozba. 

A jelikož Trump už nebude otravovat ani v OSN a ani s WHO, vše půjde jako po másle. Už žádné stížnosti z USA na to, že úředníci OSN nátlakem prosazují potratovou politiku a LGBT ideologii, už žádné zpochybňování zdravotnických celosvětových opatření, ani žádné zesměšňování Grety Thumbergové a tajících ledovců. 

Ideologicky se vlastně celý svět nyní krásné shodně v jednom podstatném prvku: křesťanství už bylo dost. Zda EU nebo Čína, muslimové nebo USA, Severní Korea nebo Saúdská Arábie, všichni budou nyní táhnout v tomto podstatném za jeden provaz. 

Pokud však křesťané přehodnotí své náboženství, tak jim možná bude v tomto univerzálním ekumenickém shromáždění nabídnut post doyena, jako kdysi v diplomatických sborech. Budou takovým tmelícím, sebebičujícím prvkem, který bude opěvovat nový svět s takovou intenzitou a nadšením, jaké by ostatní složky schopné nebyly. A v tom tkví i dobrá zpráva o amerických volbách pro pokrokové katolíky. Svět s nimi nadále počítá a má pro ně množství zodpovědných úkolů.

Zdroj.