Uvidíme to nejlépe s použitím nejvlastnějších "západních civilizačních hodnot", mezi něž patří dodržování daného slova, vlastních zásad a při řešení sporů rovnost před zákonem, tedy nedeformované uplatňování práva, včetně toho mezinárodního.

Na přelomu osmdesátých a devadesátých let se ruští a američtí představitelé dohodli na tom, že ukončí studenou válku podáním ruky, na což je mezi gentlemany spolehnutí. Pak se však americkým prezidentem stal bývalý ředitel CIA, a s odůvodněním, že není nic písemně dáno, zahájil druhou studenou válku.

Současně s tím provedl obrat na obrtlíku Václav Havel, který do té doby se svým ocáskem Vondrou plédoval pro zrušení obou vojenských bloků, Varšavské smlouvy i NATO, kvůli čemuž jsme ho mnozí měli rádi. Poté však ocásek zavrtěl psem a Havel po rozpuštění Varšavské smlouvy zradil sám sebe a začal být pro náš vstup do NATO, čímž se pro mnohé poprvé, pro jiné definitivně ztrapnil.

Členské státy NATO zapřely a zradily svůj základní a jediný alianční závazek urovnávat všechny spory jednáním, a vyvarovat se přitom byť ji jen hrozby silou. V průběhu čtvrt století se NATO - prý z obranných důvodů - roztáhlo o tisíc kilometrů na Východ, tažením alla Drang nach Osten, které zdůvodňuje stejně jako Hitler, že se totiž Rusové chystají napadnout Západ a ovládnout svět (typický průmět vlastního myšlení, práce pro psychoanalytiky či spíše pro psychiatry).

Země, které se stačily vyzbrojit jadernými zbraněmi, uzavřely klub vyvolených a snaží se "zásadně a důsledně" bránit v jadernému vyzbrojení komukoliv jinému (přičemž když to dělají "přátelé", tak to nevadí).

Stejně tak je tomu se "zásadním a důsledným" prosazováním "lidských práv", zejména když se tím dají fackovat různí protivníci (ovšem když "přátelé" nechají někoho třeba rozčtvrtit a rozpustit, zamhouří oko, nikdo není dokonalý). Nebo když nemohou vyčíst nepříteli, že likviduje své údajné odpůrce a protivníky režimu, tak je za něj otráví sami, aby na něj měli nějaký bič při tom "exportu demokracie". Za tím účelem pak sestaví nějaký mezinárodní tribunál nebo komisi, která se tváří, že něco vyšetřuje, pouze s tím rozdílem, že ten, kdo je obviněn, nemá možnost se hájit, pokud je vůbec k jednání přizván. A hned jsou na něj uvaleny sankce, pokud již nebyly přijaty již dříve předtím.

Nebo zase s nějakým státem uzavřou smlouvu, pak se kroutí, že je nevýhodná, tak ji sami vypoví, a pak tu zemi chtějí trestat, protože prý nedodržuje podmínky té vypovězené smlouvy.

V Čechách se v mezidobí odkudsi vyrojilo mnoho statečných a zásadových, prostě bytostných postkomunistických antikomunistů, čímž se ozřejmilo, proč takzvaný komunistický režim prostě musel prohrát, pouze rozum nebere to, proč to trvalo tak strašně dlouho, když jich bylo tolik, statečných, zásadových a bytostných.

Anebo energetika. V druhé polovině devadesátých let se naše republika chtěla vymanit z potenciální energetické závislosti na Rusku. Proto probíhala velmi usilovná diverzifikace dodávek zemního plynu. Výsledkem bylo dosažení dodávky čtvrtiny spotřeby plynu z norských nalezišť. To podle plynařských expertů znamenalo prolomení důležité hranice, neboť i při totálním výpadku ruských dodávek by nasmlouvané množství norského plynu stačilo k tomu, aby se všechna obydlí a výrobní prostory, závislé na vytápění plynem, dostatečně temperovaly, aby lidé a voda nezmrzli. Překročili jsme tak hranici, nutnou k přežití - ale Rusové neodpověděli nepřátelsky, naopak. Uzavřeli s námi tehdy tak dlouhodobý plynový kontrakt, i s korektními mechanismy na průběžné vyrovnávání cen, až nám to ostatní země záviděly.

Analogie však neplatí. Média uvedla, že jednostranná závislost Německa na plynu jej činí zranitelnějším, což je důvod, proč  diverzifikovat zdroje dodávek. Přispěje k tomu nově budovaný plynovod Nord Stream 2, který bude pro Němce i cenově výhodnější a zajistí větší bezpečnost dodávek (vyhne se Polsku a Ukrajině, kde Jacenjuk kdysi otevřeně vyhrožoval přerušením plynových dodávek Evropě). To však USA Německu vyčítají a chtějí ho učinit závislým na svých dodávkách zkapalněného plynu (ty sice nejsou nyní tak drahé, ale budou, až se smyčka utáhne).

A u nás se zase postupně při oslavách výročí 17. listopadu se ustálil takový nedůstojný zvyk, že se téměř nevzpomíná na oběti nacismu, ale oslavy se stávají příležitostí pro sebeoslavné projevy uzavřeného spolku údajných protagonistů svržení starého režimu, bez nichž se neobejdou prostě žádné oslavy. Například tehdejší svazácká funkcionářka Monika Pajerová začíná být od těchto oslav tak neodmyslitelná, jako kdysi Gusta Fučíková od oslav jiných.

No, a ve školách se děti podrobují jakýmsi teoretickým experimentům, při nichž trpí jak ti hendikepovaní, tak ti nadaní - o učitelích radši vůbec nemluvě. Výsledkem je, že se málokdo něco naučí, a učebním návykům se děti nenaučí už vůbec. Data znát nemusejí, k ptaní je nikdo systematicky nevybízí, a nedej bože, aby se pokoušely něco drze srovnávat a porovnávat nebo o něčem pochybovat. Krom toho se ani pořádně psát nenaučí.