Od rána do večera nás už víc než týden obtěžují ze všech stran permanentní komentáře o amerických prezidentských volbách, jako by v nich šlo o naši, nikoli jen americkou budoucnost. Tyto volby také velmi pěkně odhalily, jací jsou většinoví čeští novináři a co se od nich dá čekat napříště.

V drtivé většině fandili Bidenovi, bývalému vicepresidentovi Baracka Obamy, kandidátu amerických Demokratů. Proč? Na to je snadná odpověď. Biden představuje typickou mluvící hlavu, která vytrubuje do světa horu frází, ale činy za ním nejsou žádné, takže se dá jen stěží předpokládat, že nějaké závratné budou před ním. Spíše se opentlí „líbivou“ rétorikou ekologismu, lidských práv a boje proti rasismu. Což o to, to všechno jsou poctivé cíle, ale z dosavadní zkušenosti dobře víme, že čím hlasitěji je ten či onen potentát vykřikoval, o to méně je sám dodržoval. Typickým příkladem budiž Al Gore, který na urputném eko-fanatismu založil svého času (neúspěšnou) prezidentskou kampaň. Tak když už jej nezvolili do Bílého domu, tak jej dekoroval aspoň Nobelův výbor a dokonce americká filmová akademie, která udělila jeho mizerné agitce Nepříjemná pravda Oscara. Týž Gore, který tak bojoval proti ekologické nezodpovědnosti, byl nakonec přistižen při tom, jak káže vodu a pije víno. Jeho vila totiž, jak se zjistilo, je zhruba stejně energeticky náročná jako průměrné třicetitisícové město. A pak někomu věřte!