MIKULÁŠ HUČKO popisuje základní body nového akčního plánu EU pro migraci, který je vedle bezpečnostních rizik fakticky plánem na likvidaci evropské kultury a jejích tradic

Plány George Sorose ohledně migrace by se měly provádět na základě akčního plánu přijatého v úterý 24. listopadu 2020 týkajícího se právních předpisů Evropské komise o migraci. 

V souladu se Sorosovým scénářem Evropská komise v úterý oznámila svůj nový návrh migračních právních předpisů. Z prohlášení komisařů EU Margaritise Schinase a Ylvy Johanssonové vyplývá, že je třeba přiznat nová a rozsáhlejší práva migrantům, je třeba je zvýhodňovat oproti většinovému obyvatelstvu v mnoha oblastech, jako je přístup k zaměstnání či bydlení. 

Řecký komisař pro podporu evropského způsobu života už mluvil o přistěhovalcích jako o plnoprávných občanech: "Každý, kdo má právo pobytu v Evropě, musí mít přístup k prostředkům, které jsou nezbytné pro plné rozvinutí svého potenciálu, a aby mohl převzít rozhodující práva a povinnosti závazné v Evropské unii."

Pštrosí politika v oblasti terorismu

Úterní prohlášení také naznačují, že v případě migrantů se EU snaží zamést zvýšené bezpečnostní riziko pod koberec. Zatímco švédská komisařka pro vnitřní věci uvedla, že integrační problémy nesouvisejí s náboženstvím, její řecký kolega uvedl: "Není třeba příliš dramatizovat otázku migrace v Evropě."

Je dobré si připomenout, že George Soros, který má v Bruselu velmi silný vliv, přišel ještě během migrační krize v roce 2015 s myšlenkou, že by Evropská unie měla přijímat jeden milion přistěhovalců ročně. Včetně nelegálních přistěhovalců, jimž je třeba poskytovat na hlavu 15 tisíc eur ročně po dobu dvou let, takže od druhého roku spuštění systému by to představovalo 30 miliard eur ročně. Miliardář by tak výrazně usnadnil masový příliv migrantů, protože už samotný limit jeden milion předznamenává, že velký počet přistěhovalců přijde bez dokladů. Stejně jako během vlny roku 2015, kdy došlo k obrovskému chaosu, neboť na území Evropské unie proudily masy osob neověřitelné totožnosti. Sorosův plán dále požaduje, aby si přistěhovalci mohli sami svobodně a "bez diskriminace" zvolit, ve které části unie se chtějí usadit.

Čtěte ZDE: Pocit viny na Západě: Zničíme se falešným sebezpytem? Ve znamení náhradního náboženství. Proč chceme potěšit islámský svět? Ostudné mlčení a muzika v Palmýře. Kde jsou teď naši Památkáři?

Dveře dokořán

Navzdory plánu z roku 2016 se Evropská komise nyní nezaměřuje pouze na státní příslušníky třetích zemí, ale i na potenciální integrační problémy nových Evropanů. V této souvislosti se dva komisaři už přímo zmiňují o přistěhovalcích jako o Evropanech, kteří jsou podle Johanssonové "nyní součástí evropské společnosti a v budoucnu v důsledku stárnutí populace bude EU potřebovat ještě více pracovníků i z řad přistěhovalců." Jejich další začlenění a integrace jsou (údajně) prospěšné pro obě strany, a představují ekonomickou investici do trvale stabilnější společnosti.

Podle třicetistránkového dokumentu je třeba posílit spolupráci mezi hostitelskými a novými zeměmi ve čtyřech oblastech - vzdělávání, zaměstnanost, zdraví a bydlení, což by osobám z přistěhovaleckého prostředí poskytlo více příležitostí než původním Evropanům. Tyto představy by se ve společnosti prosadily rozšířením a institucionalizací různých "senzibilizujících" školení, které by také byly integrální součástí systému veřejného vzdělávání.

Rozdílné zacházení

Podle uvedeného návrhu by migrantům byly přidělovány samostatné domy a ne ubytovny v přijímacích střediscích. Evropská komise vybízí členské státy, aby "uprchlíkům a žadatelům o azyl co nejdříve (...) poskytovaly samostatné bydlení."

V souladu s dokumentem je třeba migrantům poskytovat větší spoluúčast na rozhodování ve veřejných záležitostech na místní, národní a evropské úrovni, zmiňuje se také zavedení systému podobného kvótám pro některé rozhodovací orgány. Evropská komise chce dosáhnout, aby se "více migrantů a občanů EU z přistěhovaleckého prostředí účastnilo konzultačních a rozhodovacích procesech na místní, regionální, národní a evropské úrovni."

Tento proces by byl doplněn zrychlením transferu migrantů na obsazení pracovních míst, což by podle všeho ještě více zkomplikovalo evropským nezaměstnaným jejich situaci. Mimo jiné by se mělo umožnit uznávání kvalifikací získaných přistěhovalci v jiných zemích EU. Evropská komise by navíc ve spolupráci s různými společenskými, hospodářskými partnery a jinými zaměstnavateli přímo sledovala, jak to migranti zvládají.

Čtěte ZDE: Nový pakt EU o migraci: Sametové kladivo na odmítače. Kvóty budou povinné! Šílené právní kejkle a hra se slovy. Co v tom sehrál koronavirus? Brusel se rozhodl nás zlomit. Lze vrátit migranta?

Rozsáhlá senzibilizace

Sorosův plán z roku 2015 také naléhal na EU, aby podněcovala soukromý sektor - včetně církví a podnikatelů - financovat migraci. Burzovní spekulant navíc zařadil nevládní organizace mezi aktéry podporující a financující přistěhovalectví. Z tohoto hlediska nepřekvapuje, že přijatý akční plán by chtěl přisoudit klíčovou roli právě nevládním organizacím Sorosovy sítě při organizaci migrace. Dokument to vyjádřil následovně: "Spolupráce s médii, vzdělávacími institucemi a organizacemi občanské společnosti je klíčem k lepší informovanosti občanů EU o migraci a integraci."

Poslední věta už souvisí s otázkou senzibilizace, protože v dokumentu se uvádí, že Evropská komise "připraví webový seminář pro veřejné orgány a organizace občanské společnosti a soubor nástrojů pro využití prostředků EU na integraci v programovém období 2021 - 2027." Podle návrhu legislativy by se významná část zdrojů určených na školství vynaložila na "senzibilizaci" učitelů a vytváření multikulturních školních tříd v celé Evropě. Brusel vybízí členské státy, aby "do osnov učitelů zahrnuli vedení multikulturních a vícejazyčných tříd a podporovaly žáky z migrantských prostředí a poskytly učitelem potřebné zdroje." V rámci pedagogických akademií projektu Erasmus je třeba "učitelem poskytovat cílenou podporu při rozvíjení kompetencí potřebných na zvládnutí kulturní, náboženské a jazykové rozmanitosti ve třídě."

Levicová politika identity

Cíl, který si vytyčil dokument, jde ještě dál a chce změnit způsob, jakým Evropané uvažují o migraci a migrantech jako celku. Chce zmenšit "předsudky a dosáhnout změny mentality", jakož i způsobu, jakým lidé vnímají jeden druhého a jak se staví k neznámému. V plánu se objevují i prvky extrémní levicové politiky identity, protože chce podporovat migrantů především na základě pohlaví, sexuální orientace a náboženství, protože, jak Brusel tvrdí, tyto problémy mohou pro migranty představovat " specifické výzvy ".

Přednostní pomoc by dostali podnikatelé z řad migrantů nebo s migrantských pozadím. Evropská komise chce zajistit, aby podnikatelé z migrantských prostředí dostali větší podporu, měli snadnější přístup k finančním prostředkům, vzdělání a poradenství.

Je třeba také připomenout, že George Soros ve své knize " The Open Society " píše, že " pokles autority národních států je vítán ", a několikrát se o něm zmínil: chtěl by dosáhnout, aby jazyk a kultura evropských zemí byly zatlačeny do pozadí, aby se tak i díky tomu dříve podařilo integrovat nelegálních přistěhovalců do většinové společnosti původního obyvatelstva.

Zdroj.