• Vybrat den

    Listopad 2024
    Po Út St Čt So Ne


    PODPOŘIT STALOSE BTC ETH LTC

    Zbořil: Byl by lepší Zmocňovací zákon než nouzový stav?

    15-12-2020 První Zprávy 147 420 slov zprávy
     

    16. prosince 2020 - 00:00





    Co nám k tomu řeknete pane Zbořile?



    Pravda je, že to na první pohled tak vypadá, jenom je tam trošku rozdíl, nouzový stav může být vyhlášen na dobu 30 dnů nebo méně a nedotýká se činnosti politických stran a dalších politických institucí. Zmocňovací zákon je zajímavý a skutečně je zvláštní, že se o něm nemluví, protože je to velmi důležitý předěl v pomnichovské republice,“ uvedl Zdeněk Zbořil v rozhovoru pro Prvnizpravy.cz.



    Co všechno způsobil Zmocňovací zákon…



    Zmocňovací zákon z 15.prosince 1938 je projevem pomnichovské situace v České republice, která ještě má určitou omezenou svrchovanost, ale pod tlakem ze zahraničí, ale i také z některých politických kruhů na území Československa dojde k předání pravomocí Národního shromáždění vládě a ta může vydávat vládní rozhodnutí, která jsou dost podstatná a na dobu dvou let. Ta situace je odlišná od té dnes tím, že tehdy se musel vyřešit problém s pracovními příležitostmi pro 250.000 lidí, kteří přicházeli z pohraničí, zajistit jim bydlení a alespoň základní obživu a samozřejmě řada dalších věcí.



    Mělo to také jeden zajímavý aspekt, protože v souvislosti s tím se vytvářely dvě nové politické strany, které vlastně sdružovaly ten nadbytečný počet politických stran v té době do dvou socialistických a nesocialistických koalic. Možná, že by se to hodilo dneska také, když slyšíme tu výřečnost poslanců v Poslanecké sněmovně jak se neustále neúnavně prezentují jako individuality a přitom říkají naprosté banality, které se neustále opakují.



    Takže Zmocňovací zákon z prosince 1938 je zajímavý, že je jakýmsi právním vrcholem té začínající změny, která je pak samozřejmě přerušená 15.březnem 1939, ale má určitý odlesk ještě po 15.březnu, kdy se Benešovi podaří prosadit u spojenců jednak to, že bude členem protiněmecké koalice, že bude uznána jeho myšlenka právní kontinuity Československého státu a pak že bude také přijat ten vnitřní mechanismus nebo kompetenční mechanismus úřadování československé vlády v exilu, vytvoření Státní rady, vytvoření funkce hlavy státu a zejména jejich uznání,“ vysvětluje Zdeněk Zbořil.





    A poučení…



    „On vlastně ten kompetenční zákon z 15.prosince jakoby ještě pokračuje a pak nakonec i po roce 1945, přijde do prvních let do voleb v roce 1946, najde i vyjádření v Národní frontě, zmenšení počtu politických stran a tak dále. Takže 15.prosinec stojí za to si ho všimnout, trošku se mu věnovat, ta doba není stejná jako dnes, ale je mimořádná, je také mimořádná,“ dodává Zdeněk Zbořil.

    Podrobnější analýzu si můžete poslechnout v následujícím rozhovoru Zdeňka Zbořila pro Prvnizpravy.cz.





    (rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)








    Zpět Zdroj Vytisknout Zdroj
    Nahoru ↑