Budoucnost Německa je bez Krista

V Dómě v Kolíně nad Rýnem

V Německu podobně jako ve zbytku Evropy tisíciletá sága křesťanství vykročila nyní na cestu zániku. Počet těch, kteří se rozhodli opustit katolickou církev nebo církve protestantské, každým rokem narůstá. Jde o opravdové vymírání „věřících“ a tedy i ztráty peněz, což urychluje konec křesťanství v této zemi.

Černý rok katolické církve

26. června stát publikoval roční zprávu o situaci katolicismu v Německu z hlediska německé biskupské konference. Scénář popisovaný ve zprávě byl předvídatelný, protože sleduje tendenci, podle které církev a věřící jsou sledováni po desetiletí, ale to nic nemění na závažnosti obsahu, neboť tendence se zhoršila o skutečnost, že klérus vymírá a komunity, které by měly přitahovat nové členy, neexistují.

Nejvíce zarážející je, že všechny údaje o poskytování svátostí a účasti na mši se ve srovnání s předchozímu rokem dále snižují. V roce 2019 se 272 771 osob rozhodlo definitivně opustit katolickou církev, což je více než v roce 2018, kdy tento počet činil 216 078.

V úhrnu když připojíme dobrovolné odchody věřících, katolická komunita se zmenšila o 0,5% za jeden jediný rok. Vzhledem k celkovému počtu obyvatel se zmenšila z 27,7% v roce 2018 na 27.2% v roce 2019, tedy z 23 mil. osob na 22,6 mil. Před 10 roky představovali katolíci 30% celkové populace a roční úbytek v roce 2010 činil 181 tis.

Ti, kdo se rozhodli zatím zůstat, neprojevují zájem o nějaký pospolitý život věřících. V období 2018-19 účast na mších poklesla z 9,3% na 9,1% a počet křtů klesl z 167 787 na 159 043; počty uzavřených sňatků, biřmování a prvních svatých přijímání poklesly o 10%, 7% a 3%.

I když zatím stále představují křesťané mezi obyvateli většinu, podle prognózy univerzity ve Friburgu se do roku 2060 počet křesťanů v Německu sníží o celou polovinu.

Důvody krize

George Batzing, předseda NBK má jasnou představu o důvodech krize katolicismu a komentoval je takto: „Jistě pokles má také příčiny demografické, ale především ukazuje, že přes naše sociální a pastorační akce nejsme schopni motivovat větší počet osob, aby se účastnily života církve. Konstatuje zvýšení počtu těch, kteří opouštějí církev, za zvláště znepokojující, protože to dokazuje, že odcizení mezi členy církve a životem podle víry se stále prohlubuje.

Batzingova analýza je však neúplná. Úbytek věřících není možno vykládat jen termíny demografickými či odcizením. Jsou zde nejméně tři další důležité faktory: je to otázka finanční, rozmáhající se skandály v řadách kléru a boj o trh mezi vírami.

První bod se týká povinné taxy, která postihuje všechny členy oficiálně registrované v katolické církvi (a církvích protestantských). Taxa je povinná a je používána na financování sociální a pastorační činnosti diecézí a charitativních děl, která jsou s tím spojena. Představuje 8 – 9 procent příjmu každého pracovníka. Jediným způsobem, jak se tomu vyhnout, je oficiálně vystoupit z církve a doložit to patřičným dokladem. Kdo jednou vystoupí a má potvrzený doklad od finančních úřadů, přestal být členem církve, nesmí přistupovat ke svátostem a požadovat církevní pohřeb.

Němečtí postupně sekularizovaní křesťané jsou stále více nesnášenliví k církevní dani, a z toho důvodu se neúčastní společného života, nevěří v církevní dogmata a nevidí logiku v tom, aby odváděli taxu, a proto se snaží uvolnit, jak je to jen možné.

Jiní katolíci se rozhodují k opuštění církve kvůli skandálům, které pravidelně v německé církvi propukají. Diecéze Limburg, ze které pochází Batzing, mezi léty 2018 a 2019 ztratila 17 419 věřících, což se traduje jako největší rána v zemi. V mediálním jazyku církevním a sociologickém se hovoří o „efektu Tebartz“ jako klíči k pochopení fenoménu, který se rozšířil celonárodně a postihuje i další diecéze.

V roce 2013 Franz-Peter Tebartz-van Elst, tehdejší biskup v Limburku, zneužíval církevní fondy pocházející od věřících, na konání nákladných cest v první třídě a vedl život charakterizovaný jako rozmařilost a luxus. Symbolem nesrovnalosti mezi řečmi o chudobě a jeho rozmařilostí se stalo Centrum sv. Mikuláše, rezidence, která stála 31 mil. euro, a která má uvnitř mj. také dvě sauny.

V bezprostředně následujícím období nastal exponenciální nárůst odchodů z církve. Jen v Bavorsku mezi zářím a říjnem téhož roku opustilo církev 1852 osob; ale tendence zasáhla celou zemi a v roce 2014 dosáhla rekordu 217 716 odchodů, což bylo překonáno až v loňském roce.

Úpadek křesťanství a vzestup islámu

Zde se ocitáme na poli konkurence trhu víry. Neschopnost katolíků a protestantů čelit sekularizaci a obnovit kázeň uvnitř vlastní hierarchie se ještě zhoršila, když na scénu nastoupil islám, který si razí cestu mezi troskami křesťanství.

Podle Pew Research Center mezi 2010 a 2016 vzrostl počet muslimů ze 3,3 mil. na 5 milionů, tj. z 4,1% populace na 6,1%. I bez migračních vln se předpokládá, že počet muslimů vzroste do roku 2050 na 6 milionů osob.

Při pravidelných migračních vlnách, jak tomu bylo v minulých letech, mohl by stav z 10,8% dosáhnout 19, 7% populace, tj. z 8, 5 mil. na 17,5 mil.

Scénáře, které formuloval Pew, i když jsou pravděpodobné, mohou obsahovat také cifry podhodnocené. Německá islámská konference publikovala 2012 raport, který uvádí, že muslimů v zemi je 7%, tj. 5,6 mil. Tyto údaje by mohly být realističtější. Berou v úvahu také konverze. Každý rok tisíce Němců znechucených křesťanstvím se rozhodnou pro islám a tyto počty jsou zajímavé pro islámské organizace, ale ignorované federálními úřady. Konvertovaných muslimů by mohlo být kolem 100 tis.

Budoucnost Německa a postkřesťanství

Náboženská transformace v Německu, kolébce protestantismu a obnoveného katolicismu po světových válkách je skutečností. Výmluvné jsou také počty zavřených kostelů a nových mešit. Mezi roky 1996 a 2016 zaniklo v Německu více než 3 tis. farností (z 13 329 zbylo 10 280).

To, co se děje v diecézi Trier, je snímkem stavu německého katolicismu: pro nepřítomnost věřících a nedostatek kněží ohlásila diecéze redukci farností v nejbližších letech z 900 na 35.

Zatímco křesťanská realita s vymíráním členů a absencí povolání ke kněžství vede k tomu, že se kostely zavírají, islámské panoráma se rozšiřuje. Z nulového stavu v posledních dvaceti pěti letech vzrostl počet muslimských center na 2700. Islám může aspirovat na třetí největší náboženství v zemi, nebo se stát dokonce prvním. V obou případech je ovšem jasné, že budoucí Německo nebude křesťanské.

Emanuel Pietrobon, it.insideover.com