Velmi kreativně se přistupuje k otázce přípravy masa pro frontu (všechno pro vítězství) ve vojenském komisariátu města Kyjev. Vypráví jeden z těch, kdo spadají pod mobilizaci – kluk jménem Viktor z jedněch kyjevských kolejí: „V šest ráno slyším pod oknem: Stůj, nebo střelím! Kouknu ven, stojí tam milicionáři, vojáci, někteří s automaty. Nahnali nás do autobusu, nic nevysvětlili, odvezli před lékařskou komisi a tam byli taky vojáci s obušky, později je dokonce posílili samopalníci.“

„Mám záznam v trestním rejstříku, takže mě nemůžou mobilizovat,“ – říká jeden z kluků. Druhý tvrdí, že má rakovinu a zapsán je v Charkově. „Mám problémy se zády, měl jsem operaci kolenou a zrak mám na mínus sedmi. Doma v Chersonské oblasti jsem se zaregistroval, ale nejsem vhodný,“ – tvrdí Viktor.

„Já jsem hluchý na jedno ucho a mám jen jedno varle,“ – říká další kluk, Aleksandr. Šklebící se vojáci s obušky a automaty mu vysvětlují, že neberou jen se třemi a více.

Podle slov rekrutů už nebyli puštěni z vojenského komisariátu a hned následující den byli posláni do Rovna, na polygon a potom – do zóny ATO. Štěstí měl jenom Aleksandr – poslali ho na došetření.

Podle náměstka kyjevského městského vojenského komisaře Igora Sljusarenko je vše legální. „Vojenský komisariát má takové právo. Co se týče, zda je hoden/nehoden, pak branec sice může být nevhodný pro řádnou vojenskou službu, ale ve zvláštním období stejně spadá pod mobilizaci.“

Sljusarenko říká, že pokud lékařská komise uznala brance schopným, pak má právo jej ještě tentýž den poslat do tréninkového centra. „Pokud nebudou souhlasit, kdykoli se mohou proti tomuto rozhodnutí odvolat“. Nicméně neobjasnil, jaký je postup odvolání.

Po celé Ukrajině proběhla vlna „posezení“ vojenských komisařů, úředníků milice prokurátorských a dalších služeb, na kterých si lámali hlavy, jak bojovat s těmi, kdo se vyhýbají mobilizaci, a jak ještě lépe lovit maso pro frontu, když jim samotným se tam, ach, tak moc nechce! Takže v Nikolajevu se konal pod předsednictvím 1. náměstka prokurátora regionu Nikolajev Artura Šapovalova „kulatý stůl“ k posouzení otázek společného algoritmu činností mezi donucovacími orgány, vojenskými komisariáty a migrační službou, jak přivést k zodpovědnosti občany vyhýbající se mobilizaci.

Během této akce posuzovali problémy již proběhlé částečné mobilizace. Zvláštní pozornost byla přítomnými věnována administrativním a trestně-právním opatřením ve vztahu k občanům Ruiny, vinným z narušení pravidel vojenské registrace, vyhýbání se výzvě k mobilizaci a vzájemná interakce mezi policejními a vojenskými orgány v tomto směru. V závěru účastníci „kulatého stolu“ definovali společná opatření namířená na zlepšení práce.

Krátce – mají nyní co kyjevskému vedení dokladovat, že poseděli, popovídali, rozhodli a i zafixovali. Zajímalo by mě, jestli jejich děti a příbuzní jsou také v ATO.

Budeme-li hovořit otevřeně, pak tato (5.) vlna mobilizace byla pro pracovníky vojenských komisariátů nejtěžší. Tak třeba v Zakrapatské oblasti 80 % povolaných vycestovalo za prací, zbývajících 20 % – se na to chystá. A stejná situace je v Černovické a Ternopolské oblasti. V Západních a Centrálních oblastech Ruiny přijde do vojenského komisariátu za týden maximálně jeden dobrovolník. Komisaři hořce naříkají a v jednom kuse řeší, jak doručit povolávací rozkaz – povolanci neberou telefony, neotevírají dveře, dokonce se obvodním kancelářím vyhýbají, jak mohou. A v Oděské oblasti je plán náboru masa pro frontu splněn všeho všudy na 14 % – což je katastrofa pro místní vedení.

Aby se situace zlepšila, začali lovit rekruty na hranicích. Takže na kontrolním bodě vesnice Dělovoje Zakarpatské oblasti klukům, kteří jeli do Rumunska, doručili povolávací rozkaz přímo v autobuse. Vojenský komisař Zakrapatské oblasti Oleg Vinniský s hrdostí oznámil: „Když je nemůžeme najít doma, budeme to dělat jinak“. V Zakarpatí je v seznamech těch, kdo se mobilizaci vyhýbají, registrováno 5 000 lidí, ale najít jich dokázali jen 100. Podobná situace je i v dalších regionech Ruiny.

Všechny tyto kreativní inovace vojenských komisařů na „zlepšení“ způsobů doručování povolávacích rozkazů – jsou nezákonné! Příchody pracovníků vojenských komisariátů s ozbrojenými milicionáři na koleje nebo ubytovny, domů nebo do úřadu atd atp. – za účelem sbírat muže a odvážet je k lékařské komisi – jsou bezprávím!

Pobláznění vojenští komisaři s vědomím toho, že jim samotným hrozí zákopy, dělají všechno možné. Tak v Kyjevě se již staly samozřejmostí ranní razie na ubytovnách. Přicházejí mezi šestou a půl sedmou v doprovodu policie a začnou kluky nakládat do autobusů. Samozřejmě zdravotní stav a další faktory v lékařských komisích už nikoho nezajímají, a dokonce i kardiak může být shledán schopným odeslání do ATO. Podobné případy se vyskytují i v dalších městech. Například podle slov oděského právníka Gleba Dubrova (specialisty na vojenské právo) byly v Oděse případy, kdy vojenští komisaři spolu s policisty přicházeli do úřadů a bytů. V Charkově potenciální rekruty chytají přímo na stanicích metra. Po prověrce dokumentů do nevyplněného povolávacího rozkazu doplní údaje kontrolovaného člověka a pak mu to dají do ruky. Nu a jejich vozy jezdící po ulicích našich měst už dávno všichni znají.

Ale kreativita vojenských komisařů tím nekončí, oni se totiž rozhodli jít ve svých marných pokusech odlovit maso pro frontu ještě dál. Nyní se dokonce zaměstnanci vojenských komisariátů maskují jako pouliční čističi a někteří „vzali práci za plat“ 100 hřiven v mnohapatrových domech, kde číhají na rekruty, když ti přicházejí domů.

Reportáž z „lovu“:

Zdroj: http://antifashist.com/item/lovcy-myasa-osobennosti-ukrainskoj-mobilizacii.html