Korespondenti programu „Vojenská tajemství“ odhalili všechny slabé i silné stránky nové vojenské techniky.´ Počátkem dubna byl americký špionážní letoun RC-135U zachycen ruským stíhacím letounem. Pilot Su-27 se k letounu amerického vojenského letectva US Air Force přiblížil až na vzdálenost 6 metrů a několikrát jej obletěl. Washington oznámil pokus o útok na letadlo USA, ale američtí piloti byli spíš překvapeni technickými možnostmi ruské techniky.
Vojenští odborníci odhalili zpravodajům pořadu „Vojenského tajemství“ všechna slabá i silná místa výzbroje Ruska a NATO.
V poslední době se do ohniska pozornosti světových médií dostal unikátní domácí protiletadlový raketový systém S-300. 13. dubna Vladimir Putin podepsal dekret o zrušení zákazu dodávek systémů protivzdušné obrany do Íránu, takže v blízké budoucnosti bude pět baterií tohoto systému dodáno do Teheránu. To bude stačit, aby íránská vláda byla schopna zajistit obranu íránských jaderných zařízení v případě, že by proti nim byl podniknut letecký úder.
C-300 může sestřelit balistickou raketu v okruhu 300 km. Přitom je jeden komplex schopen automaticky zničit 36 různých cílů. Co je však nejdůležitější – detekovat S-300 není nijak snadné. Součástí systému jsou makety s falešnými napodobiteli záření, které mají odvést pozornost od skutečného raketového komplexu.
„Takové makety jsou používány prakticky všemi uživateli S-300 včetně Ruska. Nikdo si proto nikdy nemůže být jistý, že baterie byla zlikvidována. Tato skutečnost by vyžadovala mimořádnou opatrnost při leteckých operacích. A vedlo by to k citlivým ztrátám americké letecké techniky“ prohlásil vojenský analytik Ilja Kramnik.
Ale je důležité si uvědomit, že do výzbroje Ruska byl již zařazen další protiletadlový raketový systém nové generace – hovoříme o S-400 „Triumph“.
Ten je považován za nejvyspělejší na světě a je schopen zasáhnout všechny současné prostředky vzdušného útoku: od průzkumných letounů až po balistické a křídlaté rakety s rychlostí letu několikanásobně vyšší, než je rychlost zvuku. Ale co je nejdůležitější – „Triumph“ je schopen bez problémů zničit jakýkoli strategický bombardér nevyjímaje letouny vyrobené s užitím „stealth“ technologie.
Systém může současně zničit 12 nepřátelských letadel. Kromě toho na každý cíl, mohou být naváděny dvě rakety současně. To znamená, že pokud jedna z nich z nějakého důvodu selže, druhá přesto zaručuje zničení cíle. Navíc má S-400 rekordní ukazatel výšky dostřelu – konkrétně 30 km. Jinými slovy, je schopen zasáhnout cíl letící ve stratosféře.
„Jestliže první komplexy v 70. letech měly dálkový dosah 80 km, pak později byl zvýšen na 120 až 160 kilometrů. U komplexu S-400 byl zadán úkol dosáhnout dálkového dosahu raket do 400 km. Hlavním problémem bylo vytvořit střelu. Dlouho jsme se s jejím vývojem trápili, ale nakonec se ukázalo, že vhodná byla vyvinuta již před časem „- říká vojenský analytik Vladislav Šurigin.
Před několika lety Rusko zahájilo rozsáhlý program přezbrojení armády. Do roku 2020 musí být vojenská technika obnovena ze 70 %. Splnění takového cíle předpokládá vyčlenit pro tyto účely 22 bilionů rublů. Do služby budou zařazeny desítky lodí, stovky letadel a tanků, tisíc vrtulníků.
Odborníci poukazují na to, že jde opravdu o zrychlené tempo, protože po rozpadu SSSR se počet obranných podniků z 24.000 snížil na 1 200. Počátkem 3. tisíciletí se pod hrozbou uzavření ocitla základna jaderných ponorek ve Viljučinsku v Tichém oceánu.
„K narušení státních obranných zakázek zatím nedošlo. Nyní jsme dosáhli přibližně 30-procentní obměny armádního vybavení. Postupujeme dostatečně rychle a doufám, že na přehlídce na Den vítězství bude představena technika, která vstupuje nebo je připravena vstoupit do výzbroje, včetně nových tanků a obrněných transportérů“- říká vojenský expert Michail Timošenko.
Odborníci na celém světě s netrpělivostí očekávají představení nejnovějšího ruského tanku „Armata“, který se představí během Přehlídky 9. května. Jak skutečně vypadá, vědí jenom jednotlivci. I tak jej již experti pokládají za nejlepší na světě. Má vícevrstevný pancíř z kovu, keramiky a kompozitních materiálů, který odolá účinkům těžkého granátometu. ‚Armata“ bude mít nejnovější radar s aktivním sfázováním anténní soustavy. Tento systém je schopen kontrolovat území v okruhu 100 km, současně sledovat až 40 dynamických a 25 aerodynamickými cílů a automaticky ničit nepřátelské rakety. Takové zařízení nemá žádný tank na světě.
Jedním z nejperspektivnějších směrů (vývoje nové výzbroje) jsou vojenské roboty. Nové stroje jsou navrženy tak, aby byly schopny řešit řadu úkolů na bojišti. Mohou provádět průzkum, ničit stacionární a pohyblivé cíle nebo i poskytovat palebnou podporu svým jednotkám. Ale to není všechno, tyto systémy mohou být použity pro výrobu kouřových clon, pokládání min či vytváření průchodů v minových polích protivníka, dopravu munice a dalších nákladů na určené místo. A ještě navíc – roboti jsou schopni provádět ostrahu důležitých objektů. Přitom je možno je ovládat dálkově, některé z nich jsou schopny pracovat zcela autonomně. Podle odborníků jsou roboty výzbrojí budoucnosti a každým rokem jich bude přibývat.
„Člověk je „drahý“ - ukázalo se, že levnější je vyslat robota, který v nejhorším případě shoří - ale lidé zůstanou naživu,“ – řekl vojenský expert Michail Timošenko.
Zvlášť stojí za to, povědět si o ruském bombardéru TU-160 „Bílá labuť“. Před dvěma měsíc dvě tato letadla přeletěla Anglii a způsobila velký skandál. Vláda zamračeného Albionu dokonce povolala ruského velvyslance k vysvětlení. Bylo opravdu co prožívat. Tu-160 je totiž největší a nejsilnější nadzvukové letadlo na světě. Dokáže překonat 14 tisíc km bez tankování, na palubě má 45 tun zbraní. Každá z jeho bomb váží víc než osobní automobil. K zachycení ruských bombardérů byly vyslány bojové letouny „Typhoon“. Experti jsou ale přesvědčeni, že v případě střetu by síly nebyly vyrovnány. Věc se má tak, že TU-160 jsou dvakrát rychlejší než britské bojové letouny. Mimochodem – před nedávnem domácí konstruktéři dokončili modernizaci tohoto unikátního stroje. TU-160 je tak nyní schopen ničit cíle nejmodernějšími křídlatými raketami i samonaváděcími bombami. Jejich navádění je prováděno pomocí satelitů, což zvyšuje přesnost zásahu.
„Letoun je vybaven novým palubním počítačem. Má další kabinu, což vytváří pilotům nové podmínky pro práci. Je lépe přizpůsoben nové výzbroji- křídlatým raketám různých typů, má výkonnější systémy radioelektronického průzkumu a obrany“ říká vojenský analytik Vladislav Šurygin.
Aktivně se modernizací své výzbroje zabývají i členské státy NATO.
Nedávno v USA proběhlo jednání o schopnostech americké protiraketové obrany. Podle expertů není protiraketová obrana Ameriky schopna ochránit zemi. Uvedl to bývalý velvyslanec USA na Ukrajině a ředitel Brookings Arms Control Stephen Pifer. Vysoko postavený americký úředník je přesvědčen, že současný systém americké PRO existující od r. 2005 byl spuštěn s velkým chvatem.
Podle statistiky bylo za 15 let provedeno 17 zkušebních startů (antiraket), přičemž úspěšných bylo pouze 9. Navíc – antirakety nebyly ani jednou vyzkoušeny na cílech pohybujících se rychlostí mezikontinentální balistické rakety. Podle toho v případě reálné hrozby může Amerika zůstat bezbranná.
„To je problém Američanů. Mají v současné době dvě základny – na Aljašce a v Kalifornii. Rádi by vybudovali třetí v Evropě. Ale s tím, jak začali (antirakety) nasazovat, zjistili, že jsou schopni zachytit jen velmi malý počet cílů“ zdůrazňuje Michail Timošenko.
Výrazné zkvalitnění potřebují i vzdušné síly NATO. Například – základem strategického letectva USA jsou bombardéry B-52 a B1B. První z nich „prohrává“ s TU 160 2,3krát, druhý téměř 1,7krát. Oba zaostávají za „Bílou labutí“ v užitečné (bojové) nosnosti, přičemž morálně zastaralý B-52 více než dvakrát.
Samozřejmě, armáda USA disponuje množstvím moderní bojové techniky, na zbraně jsou vydávány miliardy dolarů. Ne všechny novinky jsou však úspěšné. Například vývoj inzerovaného vrtulníku RAH- 66 „Komanč“ trval 20 let a stál 8 mld. dolarů. Nakonec byl ale jeho projekt zrušen.
„Se vznikem takových strojů jako Ka-52 a Mi-28N (Noční lovec)- v tomto pořadí- říkat, že jejich americká obdoba by ruské vrtulníky v něčem překonala, je zbytečné. Výkony (letové) jsou srovnatelné. Naše dokonce předčí americké v dosahu a účinnosti zbraní. No, a proto byl americký projekt zrušen“, vysvětluje Michail Timošenko.
Podle odborníků nebyl americký „Komanč“ v manévrovatelnosti schopen předčit ruský vrtulník Ka-50 – výborného „Černého žraloka“. Pro mohutnou výzbroj je „Čjornaja akula“ také nazýván létajícím tankem. Pancéřování vrtulníku RAH-66 představují pouze lehké kevralové štíty kryjící posádku z boku.Americký model je schopen nést pouze dvě řízené střely vzduch- vzduch „Stinger“, zatímco ve výzbroji „Žraloka“ je 16 řízených protitankových raket “Vichr“, které mohou být použity i proti vzdušným cílům.
Nelze se nezmínit o obrněném transportéru „Stryker“.Podle odborníků je to nejambicióznější projekt Ministerstva obrany USA posledních let. Objevil se v roce 2003 s určením pro využití zejména v lokálních konfliktech. Podle tvůrců pancíř ochrání posádku a výsadek před palbou z ručních zbraní ráže 14 a půl milimetru ze stran a zádi. Čelní pancíř je pak schopen vydržet i zásah 30 mm projektilem ze vzdálenosti 500 metrů.
Nicméně, první skutečné bojové operace v Iráku ukázaly, že transportéry vůbec nevyhovují cílům, pro které byly určeny. Stroje prostě nemohly odolat útokům nepřítele, a to ani ze starého sovětského RPG-7.
„Podle zkušeností z bojových operací v Iráku je „Stryker“ značně přetížen, ověšený pytli s pískem, s protikumulativními štíty se rozměry stal skoro něčím jako pohybující se stodolou,“ – říká vojenský expert Viktor Murakovskij.
Takový způsob ochrany posádky pomohl, možnosti prorazit trup amerického stroje se zmenšily – ale zvětšila se celková hmotnost stroje, což znamená, že se snížila jeho rychlost. Odborníci poukazují na to, že rychlost obrněných transportérů je stejně důležitá jako odolnost pancéřování. Rychlost pohybu může být tím faktorem, který zachrání vojákům život. A tak obrněnci „Stryker“ postupně „odcházejí do stínu“.
29.4.2015
Zdroj a video: http://ren.tv/novosti/2015-04-20/eksperty-sravnili-voennye-vozmozhnosti-rossii-i-ssha