Obama ničí Evropu, zavléká ji do křížové výpravy proti Rusku, říká jak bývalý francouzský premiér, tak německý bankéř
Zatímco na povrchu se evropští vůdci národů G-7 všichni během svých fotografických předváděček vedle US presidenta Baracka Obamy usmívají, je v tom nepopiratelné napětí a pod pokličkou bublající rozhořčení z toho, že US nutí Evropu do americké osobní křížové výpravy. „Dnešní Evropa není nezávislá… US nás (EU) zavlékají do křížové výpravy proti Rusku, která je v rozporu se zájmy Evropy,“ řekl bývalý francouzský ministerský předseda Fillon, přičemž šéf-ekonom Bremen Landesbank k tomu dodává, že důsledkem US politik jsou „nezměrné škody spočívající v situaci zvýšených geopolitických rizik pro lid EU.“
Nejdříve tedy článek Erica Zeusse o interview s tímto bankéřem:
Německý bankéř: Obama ničí Evropu
Šéf-ekonom Bremer Landesbank Folker Hellmeyer v interview s Deutsche Wirtschafts Nachrichten (Německými hospodářskými novinami) z 6. června říká, že se kvůli Obamovým sankcím na Rusko německý export meziročně v roce 2014 propadl o 18% a o 34% v prvních dvou měsících 2015 (pozdější čísla nejsou), ale tvrdí, že „Ty škody jsou daleko rozsáhlejší, než ukazují statistiky,“ protože jde pouze o „primární ztráty,“ ale tohle má i dodatečné „sekundární účinky,“ které se během času ještě zhoršují.
Např.: „Evropské země se silným podnikáním v Rusku včetně Finska a Rakouska jsou ekonomicky postiženy velice tvrdě. Tyto země následně posílají do Německa méně objednávek. Navíc uvážíme-li, že evropské korporace ty sankce budou obcházet, tak budou vytvářet výrobní kapacity přímo v Rusku na daleko vyšší úrovni, načež my o tuto kapitálovou základnu přijdeme, a právě ta je základnou naší prosperity. Rusko tím vyzíská kapitálovou základnu,“ na úkor EU, i když ty sankce jsou nominálně zaměřeny proti Rusku.
Ale pointa je v tomto:
Německo a EU svou ekonomickou spolehlivost v Rusku do budoucna zpochybnily. Německo a EU podlomily vztah důvěry. Opětovné vybudování takovéto důvěry potrvá řadu let. Mezi podpisem a dodávkou je až pět let. … Z tohoto důvodu teď Siemens vykopali ze všech významných projektů (tj. protože ty vyžadují předpověditelnost a ta se ztratila). I Astom podobně přišel o kontrakt na železnici z Moskvy do Pekingu. Potenciál následných škod je daleko rozsáhlejší než ukazují současná čísla, a to nejen v Německu, nýbrž v celé EU.
Pak říká:
Právě se plánuje ještě více projektů včetně vytváření osy Peking-Moskva v rámci Šanghajské korporace a zemí BRIC, což jsou ty největší růstové projekty v moderní historii, jde o konstrukci infrastruktur po Eurasii od Moskvy po Vladivostok a do Jižní Číny a Indie. Do jaké míry se tato politika EU a Německa ohledně Ruska odrazí v mega-projektech v těchto rozvojových zemích, to bude záviset na tom, jak moc na nás budou v ostatních vynořujících se zemích kromě Ruska pohlížet jako na nepřátelské.
(Poznámka Erica Zeusse – Obamův projev ke kadetům po absolvování West Point z 28. května 2014: ‚Ruská agrese vůči bývalým sovětským státům znervózňuje evropské metropole, přičemž ekonomický vzestup a vojenský dosah Číny dělá starosti jejím sousedům. Od Brazílie po Indii je rostoucí střední třída, která nám konkuruje, a jejich vlády usilují o větší slovo na globálním fóru.‘ Jeho postoj k rozvojovým zemím je jasný – jsou to nepřátelé, s nimiž je třeba se potýkat pomocí vojsk, nikoliv ekonomičtí partneři, co by s námi měli rozvíjet ekonomickou spolupráci.)
Ale zjevně je v evropské politice (a uvnitř Bílého domu) nedostatek takových účastníků, kteří by měli dost schopnosti myslet za nás takto abstraktním způsobem.
Když se ho ptali, kdo za toto vše zaplatí tu cenu, řekl:
„Měřitelnými škodami jsou ztráty hospodářského růstu, ztráta na platech, ztráty na příspěvcích do sociálního systému a na daňových výnosech. A k tomu v posledních 12 měsících dochází a bude to platit i v nadcházejících letech. Tu cenu za to zaplatí lidé v Německu a v EU ztrátou prosperity a stability. A na lid EU dopadnou i nezměrné škody z rostoucích geopolitických rizik této situace.“
Když se ho ptali na situaci na Ukrajině, řekl Hellmeyer:
„Ta je opravdu iritující. Lidé, kteří nejsou soustředěni jen na Západní ‚kvalitní média‘ žasnou, jak tato média skrývají agresi Kyjeva a diskriminační zákony realizované kyjevskou vládou, které zakládají vážné pochybnosti o tvrzeních o Západních hodnotách a o demokracii, které tam prý Západ podporuje. Věřím v kredit pana Steinmeiera (německý ministr zahraničí), že on opravdu o těchto záležitostech za zavřenými dveřmi mluví otevřeně. Otázkou ale je, zda chování Atlantické aliance pana Steinmeiera podporuje. V tomto ohledu mluvím zvláště o Victorii Nuland. Skutečností je, že na Ukrajině byla pučem nahrazena oligarchie přátelská k Moskvě oligarchií orientovanou na Spojené státy. Je to geopolitika, z níž mají prospěch třetí strany, ale určitě ne Německo, ne EU, ne Rusko a ani Ukrajina.“
Pohlíží tedy na US jako na ty, kteří získali na úkor všech ostatních zemí, ale zvláště na úkor Evropy.
Když se ho ptali na budoucnost, tak Folker Hellmeyer řekl:
Pro mě byl ten konflikt vždy rozhodnut. Osa Moskva-Peking-BRIC zvítězí. Dominance Západu už je za námi. V 90. letech tyto země představovaly 25% světového ekonomického produktu. Teď představují 56% světového ekonomického produktu a 85% obyvatelstva světa. Kontrolují 70% světových rezerv zahraničních měn. Ročně v průměru rostou o 4%-5%. Jelikož Spojené státy nejsou připraveny podílet se na moci mezinárodně (tj. změnami v hlasování a jmenování v MMF a ve Světové bance), tak budoucnost těchto zemí spočívá na nich samotných, aby si vybudovaly svůj vlastní finanční systém pro sektor vynořujících se trhů. Vytyčují svoji budoucnost. EU je v současnosti vtahována do konfliktu, který způsobily Spojené státy, protože se nedělí o moc a dělit se nechtějí. Čím déle budeme v EU prosazovat tuto mono-polární, hegemonickou, imperiální politiku nadřazenosti, mezinárodní diktatury a agrese, tím vyšší ta cena pro Evropu bude.
Pak se uchyluje k tvrzení:
Skutečností je, že ty vynořující se země se emancipují z kontroly US. To je zjevné z tvorby institucí konkurujících Světové bance (AIIB) a MMF (Nová rozvojová banka) vytvářených osou vynořujících se zemí. Tím popudily pořád panujícího hegemona. Současná ohniska mezinárodních konfliktů Afghánistán, Irák, Sýrie, Libye, Egypt až po Ukrajinu jsou toho projevem, v podstatě jsou to jasně identifikovatelné mocenské konfrontace mezi US a všemi ostatními zeměmi. Kdybychom tam byli s úmyslem zařídit tam demokracii a svobodu, tak bychom se měli podívat na úspěch při dosahování těchto cílů. (Podle jeho závěru, je to propadák.)
Německé hospodářské noviny se ho zeptaly: „Opovržení, s nímž US vláda zachází s Evropany, je pozoruhodné, třeba při NSA odposlechu telefonu kancléřky a při slavném prohlášení Nuland ‚Jebat EU.‘ To nemají evropští politici žádnou sebeúctu nebo jsou prostě jen příliš zbabělí?“
Hellmeyer odpověděl:
„Člověk, který je pravým demokratem, bere vážně své povinnosti jako politika k blahobytu veřejnosti a nedovolí, aby bylo sebeurčení jeho národa s takovým opovržením pošlapáváno tak, jak k tomu docházelo od zmíněné doby. Pokud se mě ptáte na člověka, který má deficit v respektu k výše uvedeným hodnotám, tak jsem pro vás špatný kontakt, a tu otázku budete muset položit našim politickým vůdcům.“
Závěrečné poznámky
Proč v Evropě ještě není ohromné hnutí za opuštění NATO a za vykopání US vojsk?
Před kým US ‚brání‘ Evropany poté, co v roce 1991 skončil Varšavský pakt?
Proč Gorbačov nepožadoval, aby bylo rozpuštěno NATO, když se rozpustil Varšavský pak – současně (místo, aby to bylo jednostranné) při rozpuštění Studené války, potom by se z něj nestala základna pro mezinárodní fašismus pěstovaný kvůli dobytí Ruska (když jej nedříve obklíčí rozšiřujícím se NATO – což nakonec budou dělat i pomocí TTP a TTIP), aby to později dobyli.
Proč ještě neexistuje rozsáhlá veřejná debata o těchto kriticky důležitých historických, kulturních a ekonomických záležitostech?
Proč funguje ten klam, který vyžaduje, aby ‚historici‘ tyto ohromné otázky ignorovali? Jak by bylo vůbec možné, aby se v takovémto prostředí servilní cenzury v médiích, v akademiích a v celé ‚svobodném světě‘ svět vůbec pohnul konstruktivně vpřed?
Proč tu není žádné pobouření nad tím, že Saúdové a další arabská království financují džihád (pokud neprobíhá v jejich vlastních zemích), ale Amerika místo toho démonizuje ruské vůdce, kteří neustále džihádu a džihádismu oponují?
Proč se američtí vůdci druží s vrcholnými financiéry džihádu? Proč se to udržuje v takovém utajení? Proč veřejnost tyto nespravedlnosti toleruje?
Kdo to změní a jak. Kdy ty zoufale potřebné změny vůbec začnou? Když začnou dost brzy, tak možná III. světová válka ani nezačne, ale škody jsou už teď strašlivé a zhoršuje se to.
Mohlo by to dospět až do konce; a pokud dospěje, tak proti tomu bude vypadat peklo jako ráj. Mohlo by to být horší než cokoliv, o čem vůbec víme – a mohlo by k tomu dojít už v naší generaci.
By Eric Zuesse
Global Research, June 10, 2015
Zdroj: http://www.globalresearch.ca/german-banker-obama-is-destroying-europe/5454736
A pak je tu bývalý francouzský ministerský předseda Francois Fillon, který řekl RT, že „US v rozporu s našimi zájmy zavlékají Evropu do křížové výpravy proti Rusku.“
US zavlékají evropské státy do „křížové výpravy“ proti Rusku, což je v rozporu s evropskými zájmy, řekl bývalý francouzský ministerský předseda Francois Fillon. Když mluvil s francouzskými médii, tak zdůraznil, že Evropa je teď závislá na Washingtonu.
„Dnes už Evropa není nezávislá… US nás (EU) zavlékají do křížové výpravy proti Rusku, která je v rozporu se zájmy Evropy,“ řekl Fillon televiznímu kanálu BFMTV.
Tento bývalý francouzský ministerský předseda, který sloužil ve vládě Nicolase Sarkozyho od roku 2007 do roku 2012, se pustil do Washingtonu a jeho politiky.
Washington, jak řekl Fillon, prosazuje „extrémně nebezpečnou“ politiku i na Středním východě, se kterou musí EU a evropské státy souhlasit.
Obvinil i německé zpravodajství ze špehování Francie „nikoliv však v zájmu Německa, nýbrž v zájmu Spojených států.“
Fillon také poukázal, že Washington tlačí na Německo, aby ustoupilo Řecku a našlo kompromis.
Uvedl, že „americký justiční systém“ se často vměšuje do práce „evropských justičních systémů.“
„Evropa už není nezávislá,“ řekl tento bývalý premiér s výzvou k „široké debatě o tom, jak by mohla Evropa opět svou nezávislost získat.“
To by však nebylo možné, pokud by Evropa postupovala dále s podpisem Transatlantického obchodního a investičního partnerství (TTIP), tj. s navrhovanou dohodou EU-US, která si už vysloužila spoustu kritiky za své tajnůstkářství a nedostatek odpovědnosti.
„Jsem rozhodně proti podepsání této dohody (TTIP) v té formě, ve které je teď,“ dodal.
Jiné související články:
Nové čínské cesty do Ruska
Posuv geopolitických tektonických desek odšoupl US ze středu jeviště
Rusko-italská geopolitika míru v Eurasii
V té „hře“, kterou impérium hraje, se hraje o chaos, nikoliv o vítězství
ISIL na Ukrajině: Američtí „agenti chaosu“ vypuštění v Eurasii
Neoconi – mistři chaosu
Řád z chaosu: Plán globálních elit na „Středovýchodní unii“
Zdroj
