US administrativa hrozí celou řadou kroků v odpovědi na údajné ruské porušení Dohody o jaderných silách středního doletu (INF) včetně posílení kapacit obranných raket nebo i tím, že zajde tak daleko, že rozmístí střely do pozemních základen v Evropě, tvrdí zpráva AP ze 4. června. Washington Rusko obvinil z porušení bilaterální dohody o kontrole zbraní testováním pozemní křižující střely.

Loni v červenci ministerstvo zahraničí prohlásilo, že Rusko porušilo INF otestováním takovéto střely, když dohoda naneurčito zakazuje vlastnictví, výrobu a letové testy střel – jak jaderných, tak konvenčních – s dosahem mezi 500 a 5 500 kilometry. US ministr obrany Ash Carter projevil své obavy z údajného ruského porušení podmínek této smlouvy v únoru. Administrativa neřekla, zda si myslí, že ruská střela je jaderná nebo konvenční.

Spojené státy zvažují celou řadu potenciálních odpovědí včetně nasazení raketových systémů schopných preventivního jaderného úderu proti Rusku do Evropy.

Náměstek ministra obrany pro strategii, plánování a kapacity Robert Scher řekl v dubnu zákonodárcům, že jednou z možností je posílení obrany potenciálních cílů ruských křižujících střel. Druhou možností by bylo „hledat, jak bychom mohli jít po těchto střelách a opravdu na ně zaútočit, když jsou ještě v Rusku,“ řekl Scher. A třetí možností by mohlo být „hledat, které věci bychom mohli ohrožovat v Rusku samotném,“ vysvětloval tento činitel. Jeho komentáře se jeví jako signál k nasazení sil k úderu na další ruské vojenské cíle – kromě těch střel, které údajně porušily dohodu INF.

Associated Press obdržela neutajenou část zprávy sepsané kanceláří generála Martina Dempseye, předsedy spojených náčelníků štábů, která zkoumá, které zbraně by US mohly vyvinout a nasadit, kdyby se osvobodily od omezení dohodou INF. Identifikuje čtyři takové zbraně, které by „mohly pomoci zacpat tuto mezeru v našich schopnostech.“

Mezi těmi čtyřmi jsou ze země odpalované křižující střely nasazené v Evropě nebo v Asii a pozemní balistické střely středního doletu vybavené technologií, která po návratu do zemské atmosféry upravuje trajektorii bojových hlavic a zaměřuje je na jejich cíle.

Britský ministr zahraničí Philip Hammond říká, že Británie by mohla nové americké jaderné střely umístit na britské půdě.

Tyto komentáře nabízí výhled na návrat závodů ve zbrojení ve stylu Studené války, kdy u NATO spojenců Washingtonu hostovaly pozemní US křižující střely a balistické rakety Pershing 2, aby vzdorovaly sovětským raketám SS-20. Tato US-NATO reakce podnítila celoevropské protestní hnutí, po němž přišla US-sovětská jednání vedoucí k dohodě INF, tj. k prvnímu zákazu celé třídy raket.

Rusko se v této otázce drží své pozice

Rusko opakovaně odmítlo tato obvinění a Spojené státy obvinilo z nasazování obranných systémů s kapacitou tuto Dohodu porušit v Rumunsku a v Polsku.

Šéf oddělení nešíření zbraní a jejich kontroly na ruském ministerstvu zahraničí Michail Uljanov popsal tvrzení Washingtonu jako neopodstatněná. „Spojené státy odmítají poskytnout fakta, která by tato obvinění podložila. Čili, což je pravděpodobnější, toho nejsou schopny. Člověk nabude dojmu, že skutečným cílem je Rusko diskreditovat a zařídit, aby vypadalo jako stát, co porušuje mezinárodní závazky,“ řekl Uljanov.

Rusko plně dodržuje závazky přijaté v Dohodě o jaderných silách středního doletu (INF) a nechce se z ní stáhnout, řekl Viktor Ozerov, předseda Federální obranné a bezpečnostní rady. Avšak pokud se Spojené státy rozhodnou rozmístit své střely do Východní Evropy, Rusko opravdu uváží stažení z této dohody, dodal.

Pokud Washington nasadí své střely do Východní Evropy, tak jeho cílem nebudou místa na Středním východě, nýbrž to bude kvůli palbě na Rusko z krátké vzdálenosti, uvedl Ozerov s dodatkem, že v tomto případě bude muset Rusko odpovědět silou.

Ruské ministerstvo obrany od Pentagonu žádá o vysvětlení nedávných prohlášení předsedy spojených náčelníků štábů generála Martina Dempseye ohledně toho, že by Spojené státy mohly v Evropě a v Asii rozmístit své křižující a balistické střely, které by mohly útočit proti Rusku, řekl náměstek ministra obrany Anatolij Antonov. „Ruské ministerstvo obrany provádí pečlivou analýzu informací týkajících se souladu s dohodou o INF přicházející z různých zdrojů. Samozřejmě, že jsme si všimli těchto publikací v Západním tisku. Abychom dostali z americké strany oficiální reakci, tak jsme poslali žádost o vysvětlení pentagonského postoje ohledně prohlášení údajně pronesených předsedou spojených náčelníků štábů generálem Martinem Dempseyem kanály vojenské diplomacie. „Ta opatření zmiňovaná v US zdrojích by se rovnala odchodu Spojených států z dohody INF,“ zdůraznil tento činitel.

Loni v létě ruské ministerstvo zahraničí vyjádřilo své znepokojení kvůli US porušení této dohody. V prohlášení se praví: „Máme v kontextu této Dohody vůči Spojeným státům spoustu námitek. Jsou to testy raket útočících proti raketám anti-raketovou obranou, které mají podobné charakteristiky jako střely středního doletu, americká výroba ozbrojených dronů, které evidentně spadají do definice ze země vypouštěných křižujících střel podle této Dohody. Téma opalovacích systémů MK-41, které mají Spojené státy v úmyslu umístit v Polsku, a v Rumunsku v rámci realizace „adaptivního přístupu po jednotlivých fázích“ pro nasazení globální raketové obrany, které se v poslední době staly docela dost námětem. Tyto odpalovací systémy mohou odpalovat křižující střely středního doletu, takže jejich pozemní odpalovací verzi lze vnímat jako přímé porušení Dohody INF.“

K čemu by US kroky mohly vést

US plánují představovat jasnou hrozbu Rusku. Nasazení nových ofenzivních střel středního doletu na území svých spojenců v Evropě jim díky rozšiřování NATO na východ umožní udeřit hluboko do ruského území. Americké zbraně středního doletu vypálené z Polska nebo z České republiky by potřebovaly jen krátkou letovou dobu, aby dosáhly za Ural. V důsledku toho by se objevila vážná strategická nerovnováha, a to ani nemluvě o začátku úplně nové a v poslední době už zřejmě zapomenuté fáze konfrontace se Západem. Rusko, jak jeho činitelé už varovali, na to bude muset reagovat.

Jelikož USA postupují se svými plány na rozvoj protiraketového „štítu“ v Evropě, odpoví Rusko nasazením raket krátkého doletu Iskander v regionu Kaliningrad a podél své západní hranice, aby získalo schopnost udeřit proti nasazení těchto prostředků NATO.

Pro Američany jsou jaderné údery proti Rusku stejně nemyslitelné, protože by si tím garantovali katastrofální odpověď proti svému území kontinentálních USA. Nebezpečí, že by přepočítání se nebo selhání při komunikaci vedlo ke všeobecné válce, by nesmírně vzrostlo.

Washington nemůže prezentovat přesvědčivé důkazy o ruském porušení, a tak by svět mohl na Spojené státy pohlížet jako na tu stranu, která zničila Dohodu INF. US ozbrojené síly v současnosti nemají k dispozici střely středního doletu připravené k nasazení. Zkonstruovat a vyrobit takové střely by trvalo roky a odebralo by to zdroje z jiných naléhavých obranných priorit. Realizace takových plánů by nevyhnutelně vytvořila politické problémy, jelikož v hostitelských zemích těchto zbraní bude opozice k nim silná. To z takovéhoto podniku činí docela oříšek.

Celá ta věc s sebou určitě nese jako doprovod Studenou válku. Jistě by to zhoršilo bilaterální vztahy US-Rusko, které jsou už i tak v propadu. Zákonitě to dále zkomplikuje výhled na další omezení jaderných zbraní. Tyto plány by se mohly stát překážkou úsilí presidenta Obamy o získání kongresové podpory pro jeho politiku k Íránu.

Andrei AKULOV | 11.06.2015 | 00:00

Zdroj: http://www.strategic-culture.org/news/2015/06/11/inf-threatened-back-to-worst-days-of-cold-war.html