Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, dosavadní průběh rozpravy mě značně překvapuje mírou emocionality a naprostým nedostatkem věcných argumentů.

Máme před sebou rozsáhlý vládní návrh novely volebních zákonů, který mění volební dny tak, aby se volilo jeden den, a to v neděli, který mění systém volebních komisí tak, aby odpovídal konci 20. století, tzn. politické složení komisí je pouze ve volebních okrscích, neb jinde budou nahrazeny počítači. Návrh zákona, který přináší podle mého soudu velmi důležitý posun v tom, že otevírá naplnění ústavního práva našich občanů volit kdekoliv na zeměkouli, tj. i v zahraničí, přesto jsme svědky v rozpravě, ve které nejčastěji se dovídáme, že je to návrh, který je ztělesněným zlem.

Že jde o útok nejenom na demokracii, ale dokonce na samotné demokratické základy státu.

Je to opravdu útok na demokracii?

Kdyby byla pravda většina těch argumentů, které zde zazněly, tak bychom žili ve světě, kde jsou zrůdné nedemokratické systémy, jako je Velká Británie a USA, ale dnes i Francie, která volí také většinovým systémem, protože tam propadá mnohem větší procento hlasů, jak známo.

Svět zná dva rovnocenné demokratické volební systémy - proporcionální a většinový. Rozdíl v nich je v tom, že v jednom případě je snaha o nastavení co nejpřesnějšího zrcadla společnosti a výsledek je, že se ve zvoleném zákonodárném sboru co nejpřesněji projevuje stratifikace a struktura společnosti.

Volební systém ovšem má především funkci vytvořit prostředek k tomu, aby se generovala většinová politická vůle, protože demokracie je vláda většiny. Většinový systém proto vědomě, a nikdo mu to nevyčítá, ani z teoretiků, ani z politiků, nedodržuje přesný princip zrcadla a proces generace, generování většinové politické vůle svěřuje již voličům do voleb.

Chtěl bych zdůraznit, že oba tyto principy jsou rovnocenné a nedá se o žádném z nich říci, že by byl popřením demokracie.

V Evropě jsme byli po druhé světové válce svědky výrazných změn volebních systémů. Prakticky všechny země začínaly po druhé světové válce s proporcionálním volebním systémem. V řadě případů, zejména v románských zemích, tento volební systém přinášel tak hlubokou nestabilitu, že se naopak přecházelo na většinový volební systém.

Předložená novela pouze posiluje většinové prvky. Doporučoval bych ctěným kolegům, aby úvahy o neústavnosti přenechali Ústavnímu soudu.

Děkuji za pozornost.

(rp,prvnizpravy.cz,oto:arch.)