Je to hodně nebo málo pro politické síly, kterým se dnes říká mimoparlamentní opozice? Na otázky Sputniku odpovídá předsedkyně politického hnutí Aliance národních sil Vladimíra Vítová.
Vítová: Stávající volební systém je jednoznačně nespravedlivý a zcela diskriminační vůči těm, kteří nemají miliony, aby vedli barnumskou reklamní kampaň. Myslím, že prezident Miloš Zeman, když byl předsedou vlády, a Václav Klaus, tehdejší předseda Poslanecké sněmovny, hodně přispěli k formování stávajícího volebního systému v zemi, byli ve skutečnosti jeho tvůrci. Tenkrát menšinová vláda ČSSD existovala pouze na základě tzv. opoziční (tedy tolerantní) smlouvy s ODS. Snahy obou stran byly, aby zde vznikl obdobný model jako v USA, kde jsou jen dvě silné politické strany, což u nás měli být sociální demokraté (jako v USA demokraté) a občanští demokraté (tedy obdoba amerických republikánů). Ve stávajícím volebním systému ale docházelo k tomu, že například vítězná strana měla poslance parlamentu, který získal jen 20 tisíc hlasů a naproti tomu strana, která se nedostala do parlamentu, měla kandidáty, kteří získali až 36 tisíc hlasů. Co je na tom spravedlivého? Takže ano, ANS verdikt Ústavního soudu vítá. Tyto změny nám otevírají určité příležitosti.
Kolem rozhodnutí Ústavního soudu, který vyhověl návrhu skupiny senátorů, se rozvinula vášnivá diskuse. Premiér Andrej Babiš prohlásil, že Ústavní soud ztratil zábrany a snaží se ovlivnit politickou situaci. Jak si vysvětlujete takovou reakci předsedy vlády?
Doba, kdy některým stranám stávající volební zákon vyhovoval, už vypršela. Čas oponou trhnul a naše politická scéna má několik parlamentních stran, kterým to najednou nevyhovuje. Proto daly podnět k Ústavnímu soudu a byla jen otázka času, kdy soud rozhodne. Ostatně neměl jinou možnost než rozhodnout tak, jak rozhodl. A ve skutečnosti je úplně jedno, že to nebylo dříve a je to až nyní. Osobně si myslím, že je to tak lepší, protože kdyby k tomu došlo například před dvěma roky, tak by se o to parlament hádal celé ty dva roky. Nyní však musí rozhodnout velmi rychle. Považuji to tedy za přednost. Velké politické strany (a především ANO) tím totiž ztratily svoji zcela neopodstatněnou systémovou výhodu.
Pokud budou novely zákona schváleny parlamentem před volbami, jak to ovlivní konečné výsledky hlasování?
Konečné hlasování to samozřejmě ovlivní v tom smyslu, že bude rozbita dosavadní politická mapa a na scénu se dostanou nové politické subjekty. Největším problémem ale budou média. ANS po loňských senátorských volbách dala stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu pro neplatnost voleb – pro porušení Ústavy a volebního zákona, které zaručují rovnost stran (a to i mediální) ve volební kampani. K tomu však nedochází ani omylem. Neparlamentní politické strany a jejich představitelé nemají absolutně šanci se dostat do mainstreamových médií.
Oficiální odpověď Nejvyššího správního soudu však byla šokující. Je v ní totiž uvedeno, že toto porušování Ústavy ČR i volebního zákona je vlastně naprosto v pořádku, protože v roce 2016 byl přijat jakýsi judikát o takzvané „odstupňované rovnosti“ a podle tohoto judikátu mají přístup do mainstreamových médií jen strany „společensky užitečné“. Kdo o tom však rozhoduje – kdo rozhoduje o „společenské užitečnosti“ té či oné strany? Voleb do PS PČR se v roce 2017 zúčastnilo pouze 61 % obyvatelstva. To znamená, že volilo cca 5 milionů lidí (z celkového počtu 8,5 milionů voličů), o jejichž hlasy se podělily parlamentní strany.
Z toho tedy jasně vyplývá, že nejsilnější stranou byli nevoliči – tedy lidé, kteří jsou reálnou politikou otrávení natolik, že vůbec nešli k volbám, neboť neměli koho volit. Média jim totiž neumožnila seznámit se s programy jiných než mainstreamových politických stran – a to právě z důvodů té tzv. „odstupňované rovnosti“. Údajně bezvýznamný obraz, který o neparlamentních stranách vytváří média na pokyn nezodpovědných a naší zemi nepřátelsky laděných politiků, není pravdivý. Jejich významné společenskopolitické postavení se totiž opírá o vůli občanů, kteří jsou poškozeni tímto režimem a touží po spravedlnosti a především po naději na život v jistotě a bezpečí.
Jaký osud čeká koalice různých stran, které se dnes vytvářejí, například tzv. demoblok? Neměli by komunisté nebo SPD vytvořit před volbami také koalici s blízkými stranami? Jakou taktiku zvolila Aliance národních sil v nadcházejících parlamentních volbách?
Novela zákona zamíchá naprosto se vším a do hry vejde mnoho neznámých. Nejen politické vazby a mocenské zájmy, ale také psychika lidí – a ta je mnohdy zcela nevypočitatelná. Všechny parlamentní strany jsou nyní postaveny do nové situace. SPD měla doposud takovou taktiku, že přesvědčovala neparlamentní strany, aby nekandidovaly a neohrožovaly tak pozici SPD. Žádné neparlamentní straně však nenabídla spolupráci, ale pouze možnost, aby byly ze strany SPD pohlceny – viz například Změna pro lidi, která vplula do SPD.
KSČM spolupracovala s některými neparlamentními stranami, jako je například Strana demokratického socialismu. Možná ale přišla doba na to, že portfolio spolupracujících stran se rozšíří i o některé další – pokud například dojde k některým programovým posunům. Všechny politické strany budou muset svůj program upřesňovat v souvislosti se společenskými změnami.
Změny volebního zákona rozšíří možnost větší politické realizace pro neparlamentní strany, které se mohou spojovat na bázi společných programových prvků – jako je například jednoznačný požadavek na vystoupení z EU a z NATO apod. V ostatních bodech se mohou jejich programy lišit, ale setrvání anebo vystoupení z EU a NATO je alfa a omega naprosto všech dalších představ o fungování naší společnosti. To je napsáno v programu ANS a tento hlavní princip nás povede v naší taktice v nadcházejících volbách, když budeme uvažovat o koalici s jinými politickými silami.
Proč je to pro nás to nejdůležitější? Protože v podstatě jde o volbu mezi existencí národního státu anebo rozplynutí v EU. O tom již bylo řečeno hodně. My v ANS věříme, že zahraniční politika České republiky by se měla po parlamentních volbách změnit. Konečně si musíme vzpomenout, že jsme suverénní stát. A to je nejdůležitější věc, s níž půjdeme do parlamentních voleb 2021.
Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.
