Toto slovo je v posledním roce snad nejvíce diskutovaným v Západní části světa, kam můžeme směle řadit i všechny další vyspělejší země (např . J.A.R., Brazílii atd.), protože snad i ti největší bláhovci si nemohli nevšimnout, že dle statistik (důležité - dle STATISTIK!!!) pandemie C19 řádí pouze v těchto zemích a v těch méně vyspělých, kde by díky jejich špatnému zdravotnictví rozpoutal vir Apokalypsu, se nic moc neděje. Pokud totiž chcete pomocí "informační pandemie" snížit obří spotřebu na této modré (nikoliv Zelené/kulturně marxistické) planetě, tak musíte cílit na ty země, které jsou nositeli problému. Je to celkem pochopitelné, ne?
Člověk se narodí sám a zemře sám. Tečka. Vše co zažívá mezitím, se odehrává "pouze" na základě jeho reakcí na okolo něj existující prostředí a jejich vzájemném působení! Můžeme ovlivnit to, co se děje v našem prostředí? Ovlivnit jistě ano, ale plně kontrolovat určitě ne. Můžete například rekultivovat krajinu/přírodu tak, aby vás tolik neohrozila v případě povodní, zemětřesení apod, ale samotný vznik těchto úkazů neovlivníte. Můžete se aktivně věnovat politice, ovlivnit dění v zemi a možná i na planetě z hlediska řízení společnosti, ale pokud se mocní rozhodnou rozpoutat válku, tak se na ni můžete maximálně tak předem připravit, ale zastavit ji nejspíš nedokážete.

Co tedy člověk může doopravdy ovlivnit, aspoň částečně kontrolovat? Můžeme kontrolovat názory druhých? Můžeme je donutit silou, aby změnili názor, protože se nám ten jejich nelíbí? Můžeme někoho donutit, aby nás miloval, respektoval, obdivoval? Můžeme někoho donutit k činu, když jej nechce udělat, aniž bychom se nedopustili vůči němu zla (násilí, vydírání, manipulace, lži)?
Nikoliv, že?

Co tedy ve svém životě mohu skutečně ovlivnit? Sebe. A co konkrétně? Mohu ovlivnit to, čemu ve svém životě budu věnovat pozornost. Teď třeba tomuto textu. A čím zaměřuji svou pozornost? Svou vůlí, tedy tím, co právě chci! Co mám tedy pod určitou kontrolou? Svou vůlí zaměřenou pozornost. A vůli používáme dle našich hodnot (nebo těch, co jsme si nechali vnutit okolím). Pokud budu tedy celý den, týden, rok svou pozornost zaměřovat na špínu, výkaly, negativitu, zlo, to jak mi všichni ubližují, to jak jde vše "do kopru", to jak mě nemá nikdo rád, tak za co bude stát můj život? Za sumář toho všeho. Bude to tedy jedno velké lejno. A co když naopak zaměřím pozornost na tento okamžik a budu žít hlavně přítomností? Co když si budu pečlivě vybírat na co zaměřím svou pozornost a zcela jasně si stanovím vnitřní hodnoty, dle kterých budu používat svou vůli? Co když se např. rozhodnu žít ctnostným způsobem (moudře - rozhoduji se dle rozumu bez zbytečného egoismu, spravedlivě - řídím se svým svědomím, statečně - zcela zbaven strachu, který je pouze mentální představou a umírněně - mám míru pro rozlišení mezi dobrem a zlem), tedy jako staří filosofové?

Jinými slovy - neexistuje, neexistoval a nikdy nebude existovat nikdo, kdo by vás dokázal naštvat, rozzuřit, nebo urazit, pokud to nepřipustíte vy sami svým mentálním nastavením, protože to co se odehrává ve vás je VAŠE! Pokud nechci, tak nikdy neodevzdám klíč od svého duševního klidu druhým. Nikdo vás nemůže zlomit, zklamat, zradit, tedy pokud jste se sami nerozhodli, že mu to dovolíte, protože reakce na cokoliv co se děje máte pod svou kontrolou! Události, která se dějí většinou jen těžko můžete ovlivnit, ale své reakce na ně vždy a tudíž můžete vždy změnit výsledek takové události. Je to na vás, na vašich hodnotách, vaší vůli a pozornosti a tudíž i na tom, co z toho vzniká - a to je náš CHARAKTER. To vše můžete ovlivnit, včetně toho, jakým způsobem máte nastavenou mysl, jak ji používáte, co si představujete (čemu opět věnujete tu pozornost, ale ve své hlavě) atd.

Už možná mnozí chápou kam směřuji. V dnešní době je snad ještě mnohem důležitější převzít osobní zodpovědnost sám za sebe a to v té maximální podobě. Pokud někomu šéfujete, tak máte zodpovědnost za své podřízené na základě smlouvy, ale v životě jako takovém ji nesete jen sami za sebe. To, že máte "zodpovědnost" za své děti a rodinu není úplně pravda (nebavíme se nyní o zákoně, ale etice), ale tím, že nedokážete kontrolovat jejich reakce jste spíše osobou co jim pomáhá (i osvojením si správných hodnot) a chrání je, ale zodpovědnost mají (děti když vyrostou) jen sami za sebe, stejně jako vy. Pokud se rozhodnete vzít "zodpovědnost" za jejich životy, tak buď z nich vytvoříte nesvéprávné hlupáky (kteří budou jednou ze své neschopnosti vinit celý svět, jen ne sebe) a nebo vás budou časem nenávidět, protože ucítí, že jim berete vůli se svobodně rozhodovat, což je zlo-čin. Nepleťme si naši povinnost, kterou jsme si na sebe záměrně vzali, za "zodpovědnost".

Co ještě ovlivníme kromě vlastní psychiky? Způsob jak se stravujeme, jak pečujeme o své zdraví, jak odpočíváme, jestli cvičíme, jaké máme návyky či zlo-zvyky, co děláme - tedy kdy a kde pracujeme a jak moc, jaké máme povinnosti atd.

Všimli jste si? Fašismus a jiné formy diktatury poznáte vždy dle toho, že se pokouší za váš život převzít "zodpovědnost". Toto smíš a tamto již ne. Pletou si povinnost (chránit nemocné a slabé) za "zodpovědnost" za životy všech. Ale každá osoba na této planetě je zodpovědná jen sama sobě (jen tomu, co může ovlivnit) a NIKDY NIKOMU JINÉMU (ne, náboženství sem nepleťme).

Vlády mají povinnost chránit ty, co jsou v takovém stavu, že to sami nedokáží (proto platíme daně ze kterých si ty vlády královsky žijí). Máte strach o seniory (ve skutečnosti jsou jim ukradení)? Ušetřete miliardy na testech a raději jim rozdejte kvalitní respirátory a těžce nemocným lidem též. Máte strach, že je málo lékařského personálu a dobrovolníků? Znáte vojáka, který neprošel základním zdravotnickým výcvikem? Proč nepoužít tyto parazity, kteří nejsou trénováni k ochraně naší země, ale k plnění úkolů pro zájmy jiných (nepíši o členech AČR, ale konceptu řízení "naší" armády) a to povinně? Chcete opravdu chránit staré lidi? Proč znovu neotevřete v obchodech časová okna jen pro ně, když jistě "celé noci nespíte, jen abyste je zachránili"? Opravdu vám jde o naše zdraví? Tak proč od rána do večera neslyšíme ze sdělovacích prostředků jak zvyšovat svou imunitu?
Pamatujte si: Nejsem zodpovědný za to, že jediný tvůj pohyb navíc nastane tehdy, když jednou za rok nejede výtah u vás ve firmě. Nejsem zodpovědný za to, že jsi nepřevzal zodpovědnost za to, čemu věnuješ pozornost a že sis neustálými "starostmi" o věci, které jsi nikdy neměl pod kontrolou, přivodil nějaké onemocnění. Nemohu za to, že jsi si zvykl na takový komfort, že skončíš v horečkách každý rok, když se teploměr dostane k nule. Nemohu za to, že běh či silový trénink byl pro tebe celý život sprostým slovem, synonymem pro "bezmozky", zatímco ty jsi hrdý na svou vyžranou figuru. Nemohu ani za to, že jsi předal klíč od své psychiky druhým a viníš je za to, že je ti často psychicky pod psa. Dokonce mi nepřišiješ ani to, že jsi zodpovědnost za své vlastní zdraví (život) předal farmaceutickému průmyslu, aniž by tě zajímalo co děláš v životě špatně, když často marodíš. Opravdu nemám zodpovědnost za to, že tvůj jediný "relax" bylo celá desetiletí trávit volný čas po knajpách a že největší dobrodružství pro tebe bylo se "zbořit" o víkendu a pak o tom do středy všem vyprávět. Nemohu za to, že jsi nepřevzal zodpovědnost za svůj vlastní život. A stejně tak věř, že nemáš právo se pokoušet ji převzít za ten můj jen proto, že si myslíš, že je to pro nějaké "vyšší dobro". Není...
Přesto si pamatuj, že až upadneš, tak tě zvednu, když budeš v nouzi, tak ti pomohu a nebudu za to nic chtít, ale zodpovědnost za tebe nemám, "pouze" mi tak velí mé hodnoty.

Stejně tak nemám zodpovědnost za to, že někdo použije ke svým cílům biologickou zbraň.

"Stanovisko a znak obyčejného člověka: Nikdy neočekává škodu nebo prospěch od sebe sama, nýbrž jen od vnějších věcí. Stanovisko a znak filosofa: Všechen svůj prospěch či škodu očekává od sebe sama." Epiktetos...
(poznámka: v této době si nemůžeme dovolit být "obyčejní", protože nikdo takový neexistuje)