• Vybrat den

    Listopad 2024
    Po Út St Čt So Ne


    PODPOŘIT STALOSE BTC ETH LTC

    Zbořil: Za všechno není zodpovědný jen stát nebo vláda, ale také občan

    12-2-2021 První Zprávy 180 656 slov zprávy
     

    13. února 2021 - 03:20



    Tento týden rostou a mění se počty případů koronavirové pandemie a to nejenom v celé Evropě. Narůstají stížnosti na vládu. Jak je to vlastně se samosprávou, měly by samosprávné celky nebo samospráva také za něco  zodpovídat a nebo za všechno zodpovídá vláda?



    Co vy na to pane Zbořile?



    Kdyby bylo plánované hospodářství a vedoucí úloha strany nebo alespoň vedoucí úloha České televize, tak by se mohlo mluvit o nějaké pyramidální konstrukci státní administrativy, ale protože se odvoláváme na demokratické principy a evropské hodnoty, tak víme, že také existuje odpovědnost na jiné úrovni. Především bych připomněl odpovědnost každého občana. Vždyť občanskou ctností a charakteristickým znakem občanské společnosti je odpovědnost jednotlivce vůči celku a nejenom celku vůči jednotlivci.  S tím pak souvisí samozřejmě úloha samosprávných orgánů. Čeština má krásné slovo „samospráva“, my se sami spravujeme, ale  samospráva má nějaké orgány, nástroje sebespravování se,  a ty přebírají svou část odpovědnosti,“ uvedl v rozhovoru pro Prvnizpravy.cz Zdeněk Zbořil.



    Takže konkrétně, samospráva by měla dbát na dodržování předpisů…



    „Dnes naříkáme na nad tím, že v některých okresech, ve třech, ve čtyřech okresech severních a západních Čech, se nedodržují nějaké předpisy a plánovaná opatření. Ale vždyť ty okresy  už vlastně neexistují, ale ukazuje se, že existují jakési okresní celky, ale  vytratila se z nich občanská povinnost samosprávu vykonávat.



    Kdyby pan primátor Hřib nezakázal dětem lyžovat na Petříně, respektive jeho městská policie podle magistrátní vyhlášky, tak bychom vlastně nevěděli, že samospráva se také nějakým způsobem podílí na ochraně zeleně, ale, že také brání  odpovědnost samosprávných orgánů v Praze, které řídí městskou policii aby se dodržovala nějaká pravidla, která třeba odpovídají kovidové pandemii.



    A to samé je kdekoliv jinde,  samospráva je významným znakem demokracie a řekněme těch neustále vzpomínaných hodnot. My o nich mluvíme obvykle jenom když jde o volby, a  když je po volbách, tak se zapomene na to, že  koalice, které vznikaly na úkor vítězné politické strany v  daném kraji,  vlastně mají také  samosprávnou odpovědnost.  Proč má rozhodovat parlament o tom, kdy bude v samoobsluze otevřeno nebo zavřeno,  když by to mělo být v kompetenci jednak těch majitelů, kteří vědí jestli se vyplácí v sobotu nebo v neděli mít otevřeno,  nebo v kompetenci obecních orgánů, pánů starostů a zastupitelstev,  anebo v kompetenci kraje a teprve potom hraje na vyšším stupni rozhodování nějakou roli vláda,“ pokračuje Zdeněk Zbořil.



    Je to naše specialita a nebo se také ve světě potýkají s významem samosprávy?



    „Ona je vlastně zajímavé, že tenhleten spor, na který poukázala loňská a letošní pandemie není jen tak malicherným sporem, který souvisí s Českou republikou nebo s členskými zeměmi Evropské unie.  On ten spor mezi státem, státní administrativou a občanskou společností je všude na světě.
     


    Posledně jsme vzpomínali Rohingy v Myanmaru a potlačování jejich práv, no jo, ale ona je to je vlastně společnost zřízená téměř vojenským způsobem a vojáky už od okamžiku, kdy se Myanmar, ještě jako Barma a jako britská Zadní Indie se osvobodily. Vždyť ten britský koloniální systém tam nebyl jiný. Stejné tak hledání odpovědnosti  centrálních orgánů a orgánů na lokální úrovni.
     


    Asi před 20 lety běžel velký spor o asijské a evropské hodnoty a ten spor vlastně spočívá ne na výkladu křesťanských nebo islámských hodnot, ale na organizaci společenské, zda princip individuální odpovědnosti je nad principem kolektivní odpovědnosti nebo naopak. V Myanmaru použili starší název tohoto stavu  -  „řízená demokracie“, který se dnes používá jako nadávka. Ve skutečnosti je to zase evropský vývoz z roku 1925 do indonéského souostroví, doHholandské Východní Indie, kde se akceptovaly místní podmínky, a to že základem sociální struktury je  rodina, nikoliv  osamělý jednotlivec,  ten osamělý člověk mezi  osamělými, jak o něm přemýšlíme v naší „občanské společnosti“, dodává Zdeněk Zbořil.

    Podrobnější analýzu si můžete poslechnout v následujícím rozhovoru Zdeňka Zbořila pro Prvnizpravy.cz.




    (rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)


    Zpět Zdroj Vytisknout Zdroj
    Nahoru ↑