Před několika lety jsme psali o Holanďance trpící demencí, kterou bylo nutno přidržet, aby ji lékařka mohla zabít euthanasií.¹ O posledním vývoji v tomto případu informoval Wesley J. Smith na stránkách The National Review:
Holandská lékařka Marinou Arendsová před časem navštívila svou dementní pacientku v pečovatelském domě. Nepřišla ji léčit, nýbrž zabít smrtící injekcí. Aby to bylo snazší, Arendsová dala pacientce do kávy sedativa, což je porušení předpisů o euthanasii. Pacientka se však uprostřed procedury probudila, všimla si, co se děje, a začala se bránit. Lékařka nařídila rodině, aby vzpírající se ženu přidržela, a přitom ji dorazila. To vypadalo jako vražda a bylo zahájeno trestní stíhání. Bylo to však v Zemi euthanasie. Nizozemský Nejvyšší soud posléze lékařku pochválil za dobré úmysly a všechna trestní oznámení zamítl. Teď Holanďané na tento případ zareagovali vytvořením speciálních předpisů upravujících euthanasii pacientů s demencí. Zdrogování, které má pacientům zabránit klást odpor, samozřejmě umožňují. Článek v listu The Guardian uvádí, že podle novelizovaných předpisů lékaři provádějící euthanasii u pacientů s těžkou demencí jim mohou dát do jídla či pití sedativum, existují-li obavy, že pacient začne být „neklidný, rozrušený nebo agresivní“.
Za zmínku stojí i další faktor v případu Arendsové. Když pacientka začala ztrácet duševní schopnosti, žádala o euthanasii, ale chtěla sama rozhodnout o tom, kdy k ní dojde. Nikdy to neudělala. Předpisy byly tudíž změněny tak, aby řešily i tuto okolnost: teď s v nich uvádí, že v případech, kdy má pacient pokročilou demenci, „není nutné, aby se lékař dohodl s pacientem o čase či způsobu provedení euthanasie“. [Předseda komise pro přezkoumávání euthanasie Jacob] Kohnstamm uvedl: „Lékaři si teď mohou dělat méně starostí s tím, že v případech euthanasie nesou kůži na trh. Mohou se méně bát spravedlnosti – nebo přezkumné komise.“
Přečtěte si to pečlivě ještě jednou: „Není nutné, aby se lékař dohodl s pacientem o čase či způsobu provedení euthanasie“. Jinými slovy, pokud pacient v danou dobu nechce zemřít a lékař s tím nesouhlasí, vytváří nizozemský soud skulinu, která lékaři doslova umožňuje, aby mu prošla vražda.
Jak jsem nedávno poznamenal v článku pro First Things o faktické legalizaci dětské euthanasie na žádost lékařů, zdá se, že nizozemská vláda se stará mnohem víc o to, aby lékaři, kteří zabíjejí lidi, nebyli stíháni, než o ochranu zranitelných.
Jonathon Van Maren
Překlad Lucie Cekotová
Poznámky DaH: