Úřadující ukrajinský prezident Oleksandr Turčynov se konečně dočkal, když sám nechal vyeskalovat situaci na východu země. Včera spokojeně oznámil, že na severu Doněcké oblasti začala „protiteroristické operace“ vůči separatistům, kteří obsadili budovy místních úřadů a dožadují se připojení k Rusku. Transportéry ukrajinské armády se dostaly do Slavjanska a Kramatorska, kde jejich posádky hrdě ohlásily dobytí nikým nebráněného a napůl travnatého vojenského letiště.

Alexandr Turčinov strůjce občanské války

Proč nebyly vyslány stejné ozbrojené jednotky ukrajinské armády na kyjevský Majdan, kde se vraždilo podstatně víc, než zatím činí nulové ztráty na životech v Doněcké oblasti? Odpověď je jasná; nebudeme přece zasahovat proti statečným revolucionářům: „Vy jste hrdinové, vy jste to nejlepší na Ukrajině,“ rozezvučila Tymošeková megafon na Majdanu po svém návratu z vězení. Vlastně to pravé ořechové začalo až nyní proti rusky mluvícím obyvatelům na východě Ukrajiny. Je to náhoda, že mezi prvními střílejícími v Doněcku byla skupina neocistických střelců v černém z Pravého sektoru?

Navnadil je asi šéf NATO Rasmussen svým lhaním; satelitní fotografie, datované před několika dny, ukazující masy bojových letounů a pancéřových sil, o kterých tvrdí, že se v současnosti přemisťují k Východní Ukrajině, jsou jen sprostý podvrh, aby byl důvod k nynějšímu zásahu. Satelitní fotky jsou osm měsíců staré, zachycujíc situaci z léta 2013. Jedná se o spojenou operací Bojové společenství 2013. Vojsko na satelitních fotkách je mj. ukrajinská armáda, jež se Bojového společenství 2013 zúčastnila; fotky, které velitel NATO v Evropě Breedlove a generální tajemník NATO Rasmussen šířili na internetu, nejenže jsou osm měsíců staré, ale jen líčí spojené ukrajinsko-ruské vojenské cvičení. Ukrajinští vojáci jsou totiž vyzbrojeni ruskými zbraněmi; letadly, vrtulníky, tanky…

Protiteroristické operace prý bude provedena postupně, odpovědně a promyšleně, poněvadž jejím smyslem je ochrana občanů Ukrajiny a zastavit teror, zastavit zločinnost, zastavit pokusy rozervat Ukrajinu na kusy. Přestože listu Ukrajinska pravda řekl šéf povstalců ve Slavjansku Vjačeslav Ponomarjov, že nestojí o krveprolití, že chtějí jednat. Protože moudřejší ustoupí. To ovšem nejde do noty Ukrajincům, kteří míní vyprovokovat zásah Rusů. Jakýpak je dnes na Doněcku teror a zločinnost; nikdo si už nevzpomene, spíše si nechce vzpomenout, že teror a zločinci vládli před několika měsíci Kyjevu; odstřelovači rozmístění na okolních střechách kolem Majdanu však nepatřili k represivním silám svrženého ukrajinského prezidenta Janukovyče.

Tato teze získala novou oporu v telefonátu, který 25. února vedl estonský ministr zahraničí Urmas Paet s šéfkou diplomacie EU Catherine Ashtonovou. Estonský politik v něm mimo jiné podotýká, že lékařka Olga, která ošetřovala oběti odstřelovačů, mu tvrdila, že postřelení demonstranti a policisté, byli zasaženi stejnými lidmi. Mají prý stejný odstřelovačský rukopis. Záznam telefonátu se objevil na Youtube a estonské ministerstvo zahraničí už potvrdilo jeho pravost. Paet v něm říká, že je stále více přesvědčen, že za snipery nestál Janukovyč, ale někdo z nové koalice. „Myslím, že to musíme vyšetřit,“ odpověděla Ashtonová. A dodala: „Myslím, že jsem to nevěděla, to je zajímavé. Tedy…“ Ale ouha, nikdo nic nevyšetřoval, ani nechtěl, nic se přece nepřihodilo, jen Janukovyče mínili popohnat až k mezinárodnímu soudu v Haagu… http://www.youtube.com/watch?v=ie0rj0l85Q4

V polovině března promluvil Oleksandr Jakimenko, bývalý šéf SBU (Služba bezopeki Ukrainy), ukrajinské bezpečnostní služby. Přišla řeč i na střílení do lidí v Kyjevě ze střechy Filharmonie. Jakimenko uváděl, že bezpečnostní síly byly na útěku, pronásledovali je lidé s Majdanu, ale palba zasáhla obě strany. Nestříleli lidé Janukovyče, ale ti, co byli denně v kontaktu s velvyslanectvím USA, Porošenko, Kličko, Porubij. Ti, co byli mezi hlavními sponzory Majdanu. A právě Andrej Porubij byl podle Jakimenka v oddílu na střeše Filharmonie. Žádná zbraň ani náboj se tam nemohly dostat bez jeho schválení. Za krveprolití tedy nese odpovědnost on, bez ohledu na to, zda měl nad střílejícími plnou kontrolu, nebo ne.

Dnes se Porubij otevřeně přiznává ke spolupráci s organizací al-Kajdá (s islamisty tedy není »namočen« jen Dmytro Jaroš, který bojoval v Čečensku), je tajemníkem Národní bezpečnostní a obranné rady. Není divu, že i Izraelci jsou znepokojeni (na Ukrajině je stále asi 150 000 Židů). Kyjevský vrchní rabín vyzval k tomu, je-li možnost, opustit Kyjev a Ukrajinu, protože tu není záruka bezpečnosti pro Židy. Sám byl zmlácen, stejně jako proruský kandidát na prezidenta Carev. Arsenij Jaceňuk napadl Izrael za vměšování do vnitřních záležitostí Ukrajiny. Ale snaha popřít vliv fašistů v současném dění na Ukrajině je jasná. Důvodem je pověst strany Svoboda jako ultranacionalistického, antisemitského a extrémně pravicového uskupení, které přímo navazuje na tradice Ukrajinské povstalecké armády (UPA). Navíc Juščenko před deseti roky vyznamenal in memoriam některé členy Organizace ukrajinských nacionalistů včetně Stepana Bandery řádem Hrdinů Ukrajiny, přestože tito jsou spojeni s masakry civilního obyvatelstva během 2. světové války. Vyvraždili na sto tisíc Poláků, včetně žen, dětí a nemluvňat…

Stojí za připomenutí; rozsáhlá instrukce vypracovaná v květnu 1941 „Boj a činnost ukrajinské OUN v období války” obsahovala speciální paragraf o „očistě území od nepřátelských elementů” – hlavně Židů. S. Bandera se obrátil na své stoupence s heslem, které nepotřebuje žádné komentáře: „Národe! Věz! Moskva, Polsko, Maďaři, židovstvo – jsou Tvojí nepřátelé. Likviduj je! Likviduj Židy, Poláky, komunisty, nič je bez milosrdenství…” Kromě Židů patří na Ukrajině k méněcenné rase také komunisté. Vypálené sekretariáty Komunistické strany Ukrajiny jsou toho svědectvím. Fašisté vypálili i dům šéfa ukrajinských komunistů Petra Symonenka.

Teď ukrajinská armáda zaútočila na Doněcko. Ženy se uprostřed cesty modlí za mír, pro Pazderku jsou to rukojmí proruských teroristů. Předseda ultranacionalistické ukrajinské strany Svoboda Oleh Ťahnybok požaduje, aby se uskutečnila další fáze mobilizace. Také se dal do prezidenta za to, že odmítl rozdat lidem zbraně. Navíc požaduje zákaz komunistické strany a proruské Strany regionů bývalého prezidenta Viktora Janukovyče i trestní stíhání některých jejích představitelů kvůli podpoře separatismu. Právě vstup ultranacionalistické Svobody do ukrajinské vlády zvýšil obavy z perzekucí mezi ruskojazyčným obyvatelstvem na východě země. Týdeník Der Spiegel se ve svém internetovém zpravodajství hned dvěma texty zabývá současnou ukrajinskou krizí. Uwe Klussmann rozebírá pod titulkem „Fatální chyby vlády v Kyjevě“, co všechno vláda a parlament za tu krátkou dobu udělaly úplně špatně. Proč obyvatelé Krymu vítají ruské vojáky jako ochránce? Proč se celé regiony na východě a jihu Ukrajiny odvracejí od vlády v Kyjevě? Proč, až když je nejhůř, jdou ukrajinští vojáci proti těm ruským, mávají ukrajinskou a ruskou vlajkou a křičí: „Jsme přece bratři“. To nevěděli už na Majdanu?

Klussmann odpovídá jednoznačně: Způsobily to fatální chyby nové vlády. Pod tlakem bojovníků z ulice, kteří násilím „hlídali“ parlament, byl zrušen zákon, který garantoval používání ruštiny na východě a jihu Ukrajiny. Dohoda z 21. února, kterou garantovali zástupci Německa, Francie a Polska, předpokládala vznik přechodné vlády národní jednoty. V ní by logicky měli mít místo i zástupci východních a jižních regionů. Místo toho se ministry stali představitelé extrémně pravicové strany Svoboda. Tedy strany, která udržuje úzké vztahy s německou neonacistickou NPD. Nadšení NPD pro Svobodu je dost pochopitelné, protože Svoboda definuje národ jako „společenství krve a ducha“, a oslavuje boj ukrajinských kolaborantů po boku Hitlera…

Když už se plivá po Putinovi, tak ať to stojí za to; vedou se různé řeči, údajně „ne v USA, ale v Rusku, kde jsou mláceni a zavíráni novináři, ne v USA je jim vyhrožováno a zabírán veškerý materiál včetně peněz i osobních věcí. Takže neměla by to být záležitost sympatií k jedné či druhé straně, ale záležitost soudného posuzování na základě faktů. Pokud tedy hovoříme o svobodě, USA je na tom jednoznačně lépe…“ To je fakt; zakladatel serveru WikiLeaks Julian Assange zveřejnil tajné depeše amerických ambasád a hrozí mu těžký žalář. Kam bychom také přišli v demokratické a svobodné společnosti, kdyby si každý bez zeptání rozšiřoval tajné zprávy pro kdekoho a porušoval tak jedinečná lidská práva USA?

Dalším zrádcem je pracovník NSA Edward Snowden, nyní s dočasným azylem v Moskvě, jenž informoval světovou veřejnost o rozsáhlých špionážních aktivitách Národní bezpečnostní agentury. Oba jsou v ohrožení vysokého trestu za vlastizradu. Vězení hrozí též novinářům; letošní hlavní novinářskou Pulitzerovu cenu za službu veřejnosti totiž dostaly listy The Guardian a The Washington Post. Získaly ji za svou zločineckou roli při odhalení odposlouchávacího programu americké NSA pomocí bývalého zaměstnance této rozvědky Edwarda Snowdena. USA přece odposlouchávaly permanentně pouze na 40 zemí světa…

Svoboda projevu v USA? Po událostech z 11. září 2001, za předpokladu platnosti jedné z teorií, že útok na USA spáchali sami od sebe islamisté Al-Kájdy, Bushova vláda rychle zorganizovala schválení nového amerického “Zákona o vlastenectví” (Patriot Act), obsahující 342 stran. Americký Senát ho schválil hlasováním 98:1, a tak tento zákon vešel v USA v platnost do sedmi týdnů po 11. září. Americká vláda tak získala nové pravomoci odposlouchávat telefony, konfiskovat majetek osob, podezřelých z terorismu, špehovat vlastní občany bez soudního rozhodnutí, provádět tajné domovní prohlídky a zaznamenávat, jaké knihy čtou uživatelé veřejných knihoven.

Nyní citace z originálního překladu Patriot Act: „…Důležitý bude úkol vytvořit obří databázi informací o DNA jednotlivých občanů, aby to usnadnilo vyšetřování teroristické činnosti. Kdo tento vzorek odmítne poskytnout, může být pokutován částkou 200 000 dolarů či uvězněn na jeden rok. Úřady smějí odposlouchávat kohokoliv po dobu 15 dní a sledovat, jak lidé užívají internet (včetně chatů a emailu) bez soudního příkazu. Podniky, které budou udávat své zákazníky policii, navzdory tomu, že s nimi budou mít dohodu o důvěrnosti informací, dostanou imunitu před soudním stíháním….“

Zkrátka, co se stalo těm, co stříleli na sídlo ukrajinského prezidenta? Nic. Na rozdíl od Washingtonu, kde mladík jen párkrát vystřelil na Bílý dům a vyfasoval výstražných pětadvacet roků v chládku. Jsou jako raněný dostihový kůň před ranou z milosti, který kolem sebe kope ve smrtelné křeči. Přeloženo do lidštiny; úpadek amerického impéria je doprovázen jeho rostoucí agresivitou, jež se v poslední době projevila v Afghánistánu, Iráku, Libyi či Sýrii – a nyní na Ukrajině. V žádné ze zmíněných zemí se život lidí nezlepšil, nikde se Američané nechovají konstruktivně a odpovědně. Jsou vedeni strachem z blížícího se konce své světové dominance. Zatímco premiér Jaceňuk, co kryje šovinistu a předsedu strany Svoboda Ťahnyboka, je člověkem Washingtonu, Brusel sázel spíš na boxera Klička. Uměle vyvolávaný strach z Ruska, který v Evropě „dozorují“ hlavně socialisté a liberálové, euroatlantické spojenectví alespoň na čas utuží.

Český ministr obrany Martin Stropnický novinářům řekl, že po jeho pondělním dopoledním jednání na velvyslanectví USA v Praze má za potvrzené informace o tom, že na Ukrajině se jedná o „exportování různých pochybných existencí ze strany Ruska“. Určitě jsou to pochybnější existence než tyto…?

Inu, tak si prozatímní ukrajinská vláda s pomocí NATO vymohla, že bude mít vojáky Aliance u sebe doma, aby měla záruku, že v případě napadení Ruskem, zasáhne NATO i vojensky proti Putinovi. Už aby to bylo. Jde nyní nejen o „syrský scénář“, ale též o ten irácký, kdy si Powell vylhal v OSN pod záminkou neexistujících zbraní hromadného ničení útok na Husajna…

PS: Česká média z mapy plynovod Jamal a jeho trasu “vymazala”, aby se nevědělo, že jde o ruský plyn, který proudí do Německa, ale také k nám. Vždycky v něm tekl plyn pouze z východu na západ. Během plynové krize v roce 2008 byl však poprvé přetlakován, aby proudil opačným směrem, tenkrát na Slovensko. Stejně jako dnes, kdy Němci hrdě nabídli ukrajinskému Naftogazu „svůj plyn“, přitom jde pořád o plyn ruský, pouze přetlakovaný opačným směrem, aby za něho Ukrajina nemusela Rusku platit; „zacáluje“ to za ně EU, když už o ně tolik stojí…

Naftogaz potvrdil, že přestal platit za dodávky ruského plynu. Tato situace má trvat, dokud strany nedospějí k závěru jednání o ceně ruského plynu. Ten už Rusko není ochotno Kyjevu dodávat se slevou. Rusko je přece pro Kyjev dojnou krávou a zaopatřovacím ústavem. Jaký by to Ukrajinci asi chtěli tržní mechanismus v tom jejich národním Banderovsko-Hitlerovském socialismu, v němž je rozkrádací plynová mafie úžasnou tradicí? Ukrajinská spotřeba plynu přece činí směšných zhruba 50 miliard krychlových metrů plynu ročně; chtěli by za ně snad ještě zaplatit…?

Ani budoucí prezidentka Ukrajiny Tymošenková nemá nic společného s terorem v Doněcké oblasti, jen si pustila svá ústa na špacír, jak své ruské bratry miluje, že by je nejraději pozabíjela…

Zdroj: Blog autora