Politolog v první řadě poznamenal, že bychom měli zacházet opatrně se zprávami, které přichází z domácího, ale i zahraničního prostředí – USA, Dálného východu a Ruska.

„...musíme brát opatrně a myslet si, že se tady hraje jakési divadlo na scéně a za scénou se odehrávají úplně jiné věci,“ řekl Zbořil.

„Třeba to prohlášení amerického prezidenta, že kancléřka Merkelová je vynikající kancléřka a její termín bude hodnocen velice pozitivně, to je vlastně jenom necelé čtyři roky, kdy jiný americký prezident (…), instituce na stejné úrovni jako současná, řekla, že je to nejhorší kancléřka v dějinách Německa a že na ní budeme špatně vzpomínat. To znamená, že když někdo řekne, že jeho největším nepřítelem je Čínská lidová republika, pan prezident mluví o Číně většinou, což chápu tak, že jde o Čínskou lidovou komunistickou Čínu, ale Číňané to mohou cítit jinak, oni si mohou myslet, že se taky jedná o Číňany, kteří žijí někde jinde ve světě, dokonce i ve Spojených státech, tak to je takové prázdné slovo, o kterém se hezky píše ve Washington Post, ale nevíme, jestli to je pravda,“ rozvíjí dále svoji myšlenku Zbořil.

Také projevy ruského prezidenta Vladimira Putina, nebo tiskové mluvčí Marie Zacharovové podle Zbořila obsahují určitá tvrzení, která musíme vnímat jako názor ministerstva zahraničí, nebo prezidentské kanceláře, „ale jak se přesvědčit, že to tak má opravdu být,“ ptá se Zbořil.

To samé se podle Zbořila týče i Evropské unie, kterou ovšem Zbořil považuje ve srovnání s politikou USA, Číny a Ruska za průhlednější. Podle něj politika Evropské unie a silných členských států reaguje na mocenský trojúhelník Čína, USA a Rusko, a reaguje bezradně.

„Samozřejmě to je také dané, že se tady od vzniku evropského společenství nezrodila nějaká koncepce zahraničněpolitické orientace a vykřikování o tom, že jsou někde porušována lidská práva, je sice nějaký apel, který je už ale tak zprofanovaný jako politika, jako politická koncepce, že nevím, kde najdeme ještě prostředí kromě několika neziskových organizací, kde by se na ní věřilo,“ dodal Zbořil.

A co si Zbořil myslí o možné válce?

„Ten konflikt, o kterém mluvíte, je samozřejmě možný, ví bůh, jak vypadají tajné plány vojenských organizací, ale rozhodně strašení třetí světovou válkou, která by byla podobná první světové nebo druhé světové nebo dalším válkám, není na místě,“ myslí si Zbořil.

Dodává, že se naši politici dívají na Ruskou federaci jako na zemi zaslíbenou, do které se lze vtáhnout, jako tomu bylo například za Napoleona nebo za Adolfa Hitlera. Podle něj už je toto tažení do Ruské federace v plném proudu, řeč jde o nadnárodních korporacích, které těží nerostné suroviny, kterých je v Ruské federaci nespočet.

„Jde spíše o to, zda Spojené státy se dokáží udržet nikoliv z hlediska ekonomického, ale z hlediska nějakého sociálního smíru a nevrhnou se sami do nějakého dobrodružství, které se bude odehrávat na úrovni ekologického ničení planety,“ dodává na závěr Zdeněk Zbořil.