Česká unie sportu (ČUS) se v poslední době konkrétně a negativně vyjadřuje ke konkrétním krokům Českého olympijského výboru (ČOV).
Jiří Kejval, předseda Českého olympijského výboru
Vzájemné animozity ČUS a ČOV vyplouvají na povrch zejména nyní, k čemuž jistě přispívají i blížící se volby v ČOV, které mají proběhnout v pátek 26. 2. 2020 (ponechme nyní stranou, že i samotný způsob jejich vyhlášení nepůsobí příliš věrohodně a je již podrobován právnímu rozboru).
Výkonný výbor České unie sportu (ČUS) na svém zasedání dne 16. února 2021 projednal mimo jiné i současnou, mediálně, ale zejména fakticky vyhrocenou situaci mezi ČUS a Českým olympijským výborem (ČOV). V podrobné důvodové zprávě pracovní skupiny ČUS jsou přehledně a chronologicky seřazeny výhrady ČUS vůči ČOV za poslední dekádu. Tato důvodová zpráva je součástí plnění usnesení z loňské VH ČUS, která uložila Výkonnému výboru ČUS vyzvat ČOV ke změnám stanov, které zajistí rovné členské postavení ČUS a dalších národních sportovních svazů na Plénu ČOV a doporučila změnit stanovy ČOV tak, aby prioritním posláním a úlohou ČOV bylo organizačně zajišťovat účast sportovců národních svazů v soutěžích MOV a EOV a prostřednictvím národních svazů podporovat přípravu sportovců ve sportech zařazených do programu olympijských soutěží.
Z dokumentu stručně vybíráme:
- Po pádu a.s. Sazka v roce 2011, kterému se J. Kejval, jako tehdejší místopředseda ČOV pro ekonomiku nepokusil nijak zabránit, se sportovní prostředí dohodlo, že veškeré kroky vůči státu, médiím, sportovnímu prostředí a odborné i laické veřejnosti budou prováděny konsensuálně a ve prospěch celého českého sportu. Ač se J Kejval k naplnění dohody zavázal, nezajistil ji a reálně pro její naplnění nic neudělal.
- V období 2008-2012 došlo k dramatickému poklesu podílu státního rozpočtu na financování sportu. J. Kejval nikdy nevystoupil z pozice místopředsedy ČOV pro ekonomiku pro nápravu tohoto stavu.
- Od r. 2012 začíná latentní spor vedení ČUS a ČOV, resp. jejich předsedů, ke způsobu financování sportu ze státního rozpočtu. J. Kejval prosazuje transfer prostředků z MŠMT na ČOV, který je má dál rozdělovat na sportovní svazy. Žádná podpora státu přitom nemá být pro sportovní kluby a tělovýchovné jednoty. Je vytvářen velký tlak na ČUS, aby rozprodala své v r. 2011-12 zadlužené majetky nebo je převedla na ČOV.
- V r. 2012 dochází k aktu neplatných kooptací do VV ČOV členů ČOV, kteří nebyli platně zvoleni do VV ČOV na volebním plénu ČOV v r. 2012. Šlo o porušení vůle hlavního orgánu – pléna ČOV! V květnu 2017 zasahuje Policie ČR na FAČR a ČUS, sport nemá skoro žádné peníze, protože MŠMT vyplatilo do konce března sportovním subjektům pouhých 20 % povinné částky. V této situaci J. Kejval podporuje MŠMT a dostává mimořádnou dotaci 76 mil. Kč. Zatímco ČUS bojuje za vyplacení dotací a za dodržení limitu 7 miliard ve státním rozpočtu pro sport, ČOV propaguje vlastní projekty (např. oblečení olympijské kolekce).
- Od počátku se ČOV pod vedením J. Kejvala stavěl do role „hegemona českého sportu“, aniž na tom ve sportovním prostředí panovala shoda.
- Často od počátku vedl J. Kejval jménem ČOV prohlášení konfrontačně vůči ČUS a dalším střešním sportovním organizacím. Stavěl se do role samozvané morální autority, např. svojí filozofii spojoval nikoliv se sportovní autonomií a suverenitou, ale s prorůstáním pozice a fungováním ČOV se státem.
- Jedním z pokusů o centrální řízení sportu byl projekt Centrální evidence sportovců v gesci ČOV. Jednalo se o vývoj softwaru za minimálně 20 mil. Kč. Projekt nebyl nikdy uskutečněn, z pohledu legislativy těžko mohl být, prostředky byly vyčerpány a svazy tak o ně přišly.
- J. Kejval se dlouho držel své teze, že ČOV je „nadřízeným“ ČUS, ačkoli opak je pravdou – zodpovídá se ČUS jakožto řádnému a zakládajícímu členovi ČOV.
Kroky ČOV v období 2012-2020 rozhodně nevedly k harmonizaci vztahů v českém sportovním prostředí.
- ČOV se prostřednictvím J. Kejvala přihlásil ke škodě vůči ČUS v rámci trestního řízení o údajné manipulaci s dotacemi MŠMT. J. Kejval opakovaně v médiích tvrdí, že ČOV se ke škodě a tím zlé pověsti ČUS nepřihlásil . Dokumentace potvrzuje opak.
- Další kritizovanou oblastí je klientelismus, konflikt zájmů a prokorupční jednání vůči státním úředníkům podílejícím se na dotacích formou zvaní na olympiádu a další významné akce včetně hrazení služeb na těchto akcích. Zde se J. Kejval dopouští opakovaných lží a zkreslování skutečností (Deník sport, 3. 10. 2020, rozhovor pro novináře v září 2020 po výpovědi u soudu aj.). Pozvánky k účasti na atraktivních výjezdech do zahraničí a servis pro řadové úředníky MŠMT i dalších resortů, zejména těch, kteří rozhodovali o dotacích, jsou dokumentované. Takové jednání je v příkrém rozporu s Olympijskou chartou, je prokorupční a v rozporu s jednáním řádného hospodáře i s dobrými mravy.
- Olympijský her a jiných olympijských akcí se účastnilo v letech 2012-2017 na pozvání ČOV celkem 19 úředních osob (bez ministrů, kteří jsou zváni přímo MOV, nikoliv ČOV). Tyto osoby nebyly součástí oficiální české výpravy na OH. ČOV jim přesto hradil dopravu, ubytování, vstupenky na sportoviště, oblečení z olympijské kolekce atd., tzn. poskytl jim plnění, na která není žádný právní nárok. Šlo zpravidla o zaměstnance, kteří se pracovním zařazením přímo podíleli na rozhodování o financování činnosti ČOV.
Jedním ze stěžejních problémů vztahu ČOV k sportovním svazům jsou diskriminující a zmanipulované Stanovy ČOV.
- Jejich podobu navrhl a prosadil J. Kejval. Stanovy např. neumožňují hlasovat na Plénu ČOV řádným, a dokonce zakládajícím členům ČOV, brání řádným členům ČOV kandidovat do orgánů ČOV, neumožňují plénu ČOV o jejich přímých kandidaturách rozhodovat. Stanovy umožňují, aby se členy Pléna ČOV stali nečlenové ČOV, aby o zásadních věcech ČOV včetně rozhodování o rozdělování a užití státních dotací, o financích ČOV, o personálních a strategických záležitostech rozhodovali nečlenové ČOV. Stanovy dovolují, aby se místopředsedou ČOV stala osoba, která nebyla zvolena Plénem ČOV atd.
- Rozporuplná jsou vyjádření předsedy ČOV k počtu členů ČOV. Do poloviny r. 2020 nebylo možné z otevřených zdrojů získat informace o počtu členů ČOV. Na žádosti o dotaci MŠMT v r. 2017 ČOV uvádí v rubrice členská základna „0“. V mediálních a dalších prohlášeních i písemné korespondenci uvádí počet 1 155 (z toho 1041 fyzických osob)19. Na podzim 2020 pak zveřejnil na svých webových stránkách seznam členů, dle kterého je členů 81 a z toho 1 fyzická osoba. Seznam členů ČOV byl uveřejněn až po nátlaku předsedy ČUS v médiích a teprve po osmi letech od nástupu J. Kejvala do funkce předsedy ČOV.
(pokračování zítra)
(svob, prvnizpravy.cz, foto: arch.)