• Ekonomické ztráty (spolu)způsobené J. Kejvalem mají počátek již v jeho selhání při krachu SAZKA, a.s. V r. 2011 vyvrcholila krize kolem Sazky. Její ztrátou přišel český sport o vlastní zdroje. Místopředseda pro ekonomiku a marketing ČOV J. Kejval nenavrhnul variantu dalšího vývoje či řešení. ČOV byl akcionářem Sazky a J. Kejval mohl něco udělat. Neudělal. Pouze se mediálně presentoval, ale rozumný plán dalšího vývoje nepředložil. J. Kejval přitom v minulosti úzce spolupracoval s šéfem Sazky A. Hušákem. Ke krachu Sazky nemuselo dojít, kdyby ti, kteří byli v jejích řídících orgánech, nebo v orgánech jejích akcionářů (včetně J. Kejvala), nebo stamilionovými kontrakty participovali na předražení stavby arény, dokázali rozpoznat krach firmy a celý proces zastavit.

• Za vedení J. Kejvala se snižuje průměrný podíl finančních příspěvků sportovním svazům cestou České olympijské, a.s. Ač se výkony ČO neustále zvyšují, podíl ČO ve prospěch svazů se dramaticky snižuje. Podíl plnění ČO na výkonech ve prospěch svazů činí jen 3,1 % (oproti 23,4 % v r. 2011, tj. před nástupem J. Kejvala do funkce). Z činnosti ČO se stalo jakési uzavřené marketingové perpetuum mobile, kde částky vydávané na marketingové projekty typu „otužování obyvatel“ se vlastně kryjí s výkony obchodních společností a pro činnost sportovních svazů mají minimální hmatatelný význam. Finanční příspěvky svazům cestou ČO klesly za předsednictví J. Kejvala 2013-2020 o 149,43 mil. Kč (o 79 %) v porovnání s obdobím 2005-2012, z 18,3 % podílu ČO na 3,1 %). Neví se přesně, kam zmizely peníze, které mohly svazy použít na přípravu OH popř. ME, MS atd.

• Astronomicky vzrostly náklady na sekretariát ČOV, jeho komise a složky, které jsou zcela kryty z dotací MŠMT, ze 158 milionů Kč v předchozím srovnatelném období, na 289,5 milionů Kč. Enormně vzrostl počet zaměstnanců (vč. OSVČ), aniž by se výrazně zlepšil výkon služeb pro členy ČOV. Místo toho, aby prostředky šly do svazů, SK a TJ, kde probíhá systémová sportovní příprava vč. práce trenérů, platili se úředníci a schůzování.

• Zprávy o hospodaření a majetku VV ČOV nepodávají ucelený a věrný obraz o vazbách hospodaření mezi ČOV a Českou olympijskou, a.s., atd. I na tuto okolnost s uvedením konkrétních nedostatků ČUS i někteří členové VV ČOV opakovaně a marně upozorňovali. K nápravě nikdy nedošlo.

• V ekonomické rovině se projevuje narušení suverenity svazů. ČOV hradí mj. pojištění sportovců a poplatky OSA a Intergram. Na to dostává účelovou státní dotaci. Bez plateb pro OSA  a Intergram se od období 2005-2012 státní dotace pro ČOV v období 2013-2020 téměř zdvojnásobily (z 437,76 mil. na 804,23 mil.) a přitom většina těchto prostředků neslouží sportovním svazům.

• Bez ekonomického i dalšího přínosu pro svazovou činnost je předimenzovaný projekt Olympijských festivalů osobně prosazený J. Kejvalem. V současném pojetí je projektem samoúčelným a drahým, který slouží převážně presentaci mediálních partnerů ČOV. Po zkušenostech mnohé municipality odmítají podporu projektům Olympijských festivalů, protože oproti předpokladům projekt nepřivedl do klubů téměř žádné nové děti.

1. Manipulativní a diskriminační stanovy ČOV.


2. Autoritářský styl řízení, nerespektování spolkové demokracie, neopodstatněné napadání ČUS v médiích.


3. Enormně rostoucí náklady na sekretariát a aparát ČOV.


4. Rapidně se snižující průměrný podíl příspěvků sportovním svazům.


5. Hmotná plnění úředníkům, kteří měli na starosti dotace (zvaní na akce a další služby).


6. Přihlášení ke škodě ČOV, která nevznikla.


7. Nepravdivě a zmatečně uváděná členská základna ČOV (zejména v dotačním řízení).


8. Zmařené prostředky na projekt Centrální evidence sportovců.


9. Nezdařený a drahý záměr ČOV o záchranu areálu skokanských můstků v Harrachově.

• nepodpořil harmonizaci vztahů a spolupráci mezi sportovními svazy, kluby, tělovýchovnými jednotami a organizacemi zastupujícími jejich zájmy na bázi suverenity, rovnoprávnosti a názorové plurality;

• přes opakované výzvy ČUS a dalších sportovních organizací (např. SSSČR) ČOV pod vedením J. Kejvala nepřispěl k nápravě pokřivených ekonomických, legislativních, právních a organizačních deformací v podmínkách pro český sport;

• neeliminoval prvky klientelismu ve sportovním prostředí, naopak je upevnil vlastními aktivitami - vyjednáváním mimořádných dotací pro ČOV a ovlivňováním úředníků MŠMT;

• nepřispěl k nápravě pověsti a jednotě sportovního prostředí v očích veřejnosti po pádu Sazka, a.s.;

(svob, prvnizpravy.cz, foto: arch.)