Pandemie koronaviru zasáhla české školství obzvlášť tvrdě. Ve srovnání se zbytkem Evropy studují české děti z domova nejdelší dobu a tisíce z nich ze vzdělávacího systému úplně vypadly.

Podzimní vlna pandemie koronaviru zasáhla Česko mnohem silněji než ta jarní, ale údaje o uzavírání škol v Evropské unii tomu neodpovídají. Zatímco země, v nichž pandemie na jaře zabila desítky tisíc lidí, otevřely na podzim školy a zůstaly otevřené až do konce roku, Česko ve velké části jara a podzimu přešlo na dálkové studium.

Údaje UNESCO i údaje z jednotlivých zemí EU odhalují rekordní délku dálkového studia v České republice. Statistiky ukazují i další česká specifika, jako jsou různé přístupy k 1. a 2. třídě v základním vzdělávání. Zatímco většina států vrátila celé první stupně základních škol do výuky na plný úvazek, následované druhými stupni za týden či dva, Česko tak učinilo pouze s prvními dvěma stupni v prvním stupni. Situace, kdy žáci prvního a druhého stupně chodí do školy, zatímco žáci třetího stupně se účastní dálkového studia, je v EU ojedinělá.

Na rozdíl od České republiky sleduje epidemiologickou situaci v jednotlivých regionech také několik zemí. Například Itálie, kde již více než 94 000 lidí podlehlo koronaviru, si na podzim zvolila pro první stupeň výuku na plný úvazek a pro sedmé a vyšší stupně dálkovou výuku, ale pouze v případě, že by region spadal do takzvané červené zóny.

V Německu jednotlivé spolkové země rozhodovaly, zda školy zůstanou otevřené nebo zavřené. Jiné země, například Chorvatsko a Finsko, nechávají rozhodnutí na ředitelích škol, zatímco Španělsko nebo Francie uzavírají školy pouze v případě propuknutí epidemie.

V důsledku dlouhého uzavírání škol na jaře se 10 000 žáků základních škol ocitlo bez přístupu ke vzdělávacímu systému, protože jejich rodiny nevlastnily potřebné vybavení pro dálkové studium.

„V naší zemi je vliv prostředí, odkud děti pocházejí, na to, jak v systému pracují, obrovský. V tomto ohledu jsme v čele zemí OECD,“ uvedl Ondřej Andrys, který je zástupcem ústředního školního inspektora.

Jiří Hokeš, ředitel jedné z pražských škol, si také dává pozor na příliš dlouhé období, kdy stát spoléhá pouze na dálkové studium.

„Zdá se, že jsme zemí s nejdéle zavřenými školami v Evropské unii,“ řekl a dodal, že i když jeho škola nečelí problému, že by děti vypadly ze vzdělávacího systému, negativně to ovlivňuje psychiku dětí.

„Vzdělávání na dálku a jeho koncepce navíc prohlubují rozdíly mezi studenty, nůžky se rozšiřují a vše závisí především na rodinném zázemí studentů a na tom, nakolik je jejich rodiny podporují,“ uzavřel náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys.

(Ilustrační obrázek Foto: Pixabay)