Činitelé Evropské komise v čele s von der Leynovou nemohou najít žádnou pro veřejnost přijatelnou „objektivní příčinu“ svého selhání. O kvalitě vedení a řízení svědčí už samotná neschopnost realisticky odhadnout možnosti. Uzavřeli smlouvu, podle níž platí cizími penězi, penězi poplatníků a utajují obsah smlouvy. To není drobné darebáctví úředníčka městského zastupitelstva, které má naději, že unikne pozornosti. To je zločin, za který v méně „demokratických“ zemích hrozí poprava, v EU nic. To je příliš málo. Jde o desítky miliard a desetitisíce mrtvých. Kde je demokratická kontrola, když si na jiné lze došlápnout pro drobnou korupci příjemců dotací v členských zemích, v nichž hrozí trest už i jen za jiný názor. Nepřipomíná Evropská komise spíš administrativní aparát konstituční monarchie, kde je parlament, aby se neřeklo?

Jaké bylo výběrové řízení při výběru dodavatelů vakcín? Žádné, šlo o dohodu za zavřenými dveřmi. Jaká jsou ujednání o cenách a termínech dodávky? To nesmíme vědět. Je toto ujednání plněno? Nekontrolovatelné… Jestliže by nebylo plněno, jaké budou sankce? Sankční ujednání v takové přátelské smlouvě o dodání peněz asi chybí.

Vzpomínám si na to nadšení eurohujerů, jak to Evropská komise vyřešila. Ještě, že ji máme. Jen tak namátkou, Charanzová (ANO), Polčák (STAN), Pospíšil (Top09), Zdechovský (KDÚ-ČSL), Konečná (KSČM). V říjnu 2020 hlásí TN Nova, že „v dostupnosti vakcíny sehraje Evropská unie klíčovou roli, předpokládá se, že během 2-3 měsíců bude jedna z vakcín už k dispozici a právě Unie má zajistit její nákup pro všechny členské státy“.

Velmi se těším na slyšení ve Výboru pro životní prostředí "Jak zvýšit kapacitu výroby vakcín COVID 19 a zlepšit dodávku." Jakoby existoval problém.

Jiné, než Evropskou komisí vybrané firmy, mají smůlu. Příslušná autorita EU pochopitelně není příliš vstřícná a jejich schválení se „kupodivu“ vleče. Za kritické situace je ovšem těžké trestat země, které si nakupují vakcíny bez schválení EU. Česká republika se ovšem vyznačuje zvláštní loajalitou, sice umře pár tisíc lidí navíc, ale nebudeme přece provokovat, to se pro představitele protektorátu nehodí.

Má to jednu drobnou vadu, představitelé se poněkud ztrapňují, jejich autorita v očích veřejnosti klesá. Ta tajná smlouva musí být pěkně vypečená, když se nepřipouští alternativa. Čas plyne, lidé umírají, hospodářství se pomalu hroutí, mnoho lidí má sociální problémy. A „někdo si na spáleništi přihřívá polévku“ (Karel Čapek).

Vzpomněl jsem si na aforismus Milana Růžičky: „Chtěl být událostí a stal se případem.“ Paní předsedkyně EK se ujala iniciativy, aby posílila prestiž EU, ale nebyla schopna odhadnout možnosti a dosáhla nepřehlédnutelného selhání. V takovém případě v demokracii politici končí. Ale v demokracii.

Výsledek? Korupce, neschopnost, nedostatek vakcíny a velké zaostávání za Spojeným královstvím, které již dobrodiní členství v EU nesdílí. A zcela nepochybně mnoho zbytečně mrtvých, kteří se nákaze mohli vyhnout.