Středula se tím zviditelňuje, aby dosáhl politické prestiže, na které začal pracovat počínaje 22. února mohutnou (až hysterickou) kritikou premiéra Babiše.

Středula měl své jméno 22. 3. ve 42 mediálních výstupech a 5.3. již jenom 13, 6.3. ještě méně - 9, převážně v internetových médiích. Důležité pro něho je, aby byl v TV alespoň jednou až dvakrát denně, upozorňuje publicista František Roček.

Co je pro politického Středulu důležité?

Středula ve dnech 22. a 23. 2. „rozjel“ svou předvolební koronavirovou hysterii. V těch dvou dnech bylo publikováno s jeho jménem nejvíce mediálních příspěvků (přes 50), potom počet reakcí „se Středulou“ nebo „na Středulu“, začal klesat.

Přes 50 mediálních výstupů bylo zaznamenáno opět až 28. února, tedy den před 1. březnem, kdy od půlnoci platí zpřísněná protiepidemická opatření. Tehdy se na jeden den více přetřásalo Středulovo povídání o lockdownu.

Kdyby Středulova jenom premiérovi a vládním ministrům navrhoval tvrdé uzavření výrobních firem, veřejnost by si toho ani nevšimla, protože Středula navrhoval něco, s čím se (teoreticky) počítá, pokud se stane situace kritickou. Ale je to až poslední možnost, protože zastavení výroby vede k velkým finančním ztrátám.

Propagandistický Středula

Opozice notoricky kritizuje vládu jako bandu neschopných. Tyto útoky jsou již všední. Středula kritiku inovoval do zoufalého pseudo - pláče. Předstíral, že se jedná o jeho niterný (až duchovní?) prožitek podvedeného člověka, který náhle spatřil skrze jedno tripartitní jednání (22. 2. 2021) neschopnost vládních panáků.

Středulovy manipulace s fakty velmi dobře ukazuje barvotiskový článek „Krizový manažer přece není ten, kdo krize vyvolává, říká Středula o Babišovi“ (3. 3. 2021, info.cz).

Ukazuje, jak Středula vytvořil příběh, že přistihl lidi z vlády při něčem zlém. Mluvil o tom, že byl zklamaný z toho, že si myslel, že „budeme společně hledat způsob, jak to zvládnout. A místo toho (Babiš) předal slovo panu ministru Havlíčkovi a ten začal mluvit o samotestování ve fabrikách. Vzal jsem si hned slovo, a říkám, „moment, ta situace přece vyžaduje jiný typ řešení. Pojďme tedy udělat ještě krok zpět, a popište nám, jak situaci vidíte celkově.“

Srovnejme si, že podle Středuly ministr Havlíček začal mluvit o samotestování ve fabrikách, což se mu nelíbilo, proto vstoupil do jednání s tím, že situace vyžaduje jiný typ řešení, a přitom v článku „Zastavme fabriky a zavřeme na Velikonoce republiku“ (22. 2. 2021, seznamzpravy.cz) uvedl Středula: „S odbory například nikdo neprojednával otázku testování. Dnes jsme prosazovali, aby se rozvíjela možnost samotestování. Žádná reakce…“

Takže Středula si stěžuje, že nikdo z vlády s odboráři nehovoří o testování, a ten samý Středula píše, že ministra Havlíčka zastavil, když začal mluvit o testování místo důležitějších záležitostí. Není to kouzelné? Ví vůbec Středula co říká?

Izraelská karta

Velký odborář ukázal v článku z 3. 3. na hnusnou povahu miliardáře Babiše při jednání tripartity, protože podle Středuly na možnost tvrdého uzavření podniků „…jeden z členů vlády reagoval tím, že pokud se v Izraeli uzavřou služby, de facto to znamená uzavření průmyslu, neboť ta struktura je tam jiná. To už ale nastoupil premiér a nenechal příslušného člena vlády ani domluvit, obořil se na něj, že do toho nemá co mluvit… A to už bylo za hranou. Buď hledáme cestu z krize, anebo vyvoláváme krizi další.“

Ve skutečnosti bych ministra zabrzdil také, protože izraelský mimořádně vyspělý průmysl produkuje složitá zařízení a zbraňové systémy určené z větší míry pro export, měl zelenou i v době lockdownu.

Co komu Středula čmajznul?

Jana Maláčová vrhla na politikuse projev na 8. schůzi Senátu dne 4. března 2021 k návrhu zákona o mimořádném příspěvku zaměstnanci při nařízené karanténě.

Uvedla „… minulý týden sociální demokracie navrhovala, bohužel nás nebyla na vládě většina, než se začne testovat ve firmách, tak abychom průmysl omezili. Výsledkem velmi intenzivní diskuze na pondělní vládě bylo to, že se zavedlo povinné testování ve firmách, a že se to také uspíšilo. Vlastně bylo zahájeno 2 dny po pondělní diskuzi.

A já si myslím, že to je klíčové, protože testování skutečně je zásadní věc. V tuhle chvíli stojí před vládou úkol, nebo před námi všemi, aby se testování skutečně zrealizovalo co nejrychleji. Aby maximum lidí, zaměstnanců v tomto sektoru bylo protestováno, abychom měli dostatek testů, abychom měli kvalitní spolehlivé testy. A myslím si, že nás také bude v příštích dnech čekat diskuze o tom, zda ten interval, který byl zvolen, je dostatečný. Zda to spíše nezintenzivnit. Tzn. výsledkem debaty na vládě je, že máme povinné testování. Možná ještě zmíním, že když jsem to na poslední tripartitě navrhovala, poslední tripartita byla minulé pondělí, tzn. před deseti dny, tak to bylo ještě odmítnuto. Takže ta situace nabrala rychlý spád.“

V článku „Třinecké železárny se ohrazují proti tvrzení o šíření nákazy v průmyslových firmách“ (ehutnik.cz, 2. 3. 2021): „…V médiích opakovaně zaznívá tvrzení, že nákaza nemoci covid-19 se šíří v průmyslových firmách. Tato tvrzení však nejsou podložena daty. Opírají se o nepříliš šťastné vyjádření předsedy ČMKOS Josefa Středuly z 22. 2. 2021… Statistiky nemocnosti dokazují, že tato opatření mají smysl a fungují. „Od počátku pandemie jsme nemuseli uzavírat provozy z důvodu nemocnosti. Aktuálně je ze 7000 zaměstnanců Třineckých železáren pozitivně testovaných na covid-19 v areálu pouhých 68 zaměstnanců,“ uvedl generální ředitel Třineckých železáren Jan Czudek. Ani v době vysokého komunitního šíření v populaci v Moravskoslezském kraji nepřekročil počet pozitivně testovaných 3 % lidí ve fabrice.“

Hrozí skutečně uzavření fabrik?

Odhlédněme od politických keců, odpověď je poměrně jednoduchá, a bez asistence nějakého Středuly.

Za tři týdny budou tři možné situace: 1.Bude ještě více infikovaných, 2. počet nových případů nebude klesat, 3.dojde postupně k poklesu počtu nově infikovaných osob.

V 1. situaci uzavření výrobních provozů bude pravděpodobné, 2. situace povede epidemiology k silnému tlaku, aby došlo k uzavření výrobních podniků, ale bude záležet na dohodě odborníků, zda to skutečně bude nutné. Na tuto otázku pomůže odpovědět testování zaměstnanců, zda skutečně jsou podniky důležitým zdrojem přenosu koronaviru. V 3. optimistické situaci bude možné po dalším jednom až dvou týdnech (v průběhu dubna) pracovat na scénářích uvolňování pohybu.