PrvníZprávy

Piráti jsou si tak jistí svým vítězstvím, že přestali předstírat poctivost, slušnost a respektování základních demokratických pravidel. Kandidát na ředitele olomouckých nemocnic bude zkoušen z recitace pirátských pouček. Při výběru kandidátů to bude hrát větší roli než znalost zdravotnictví. To není fáma ani utajovaná praxe. Tak to zapsali do oficiálního dokumentu při vyhlášení výběrového řízení.
 

Už to samo o sobě by bylo nedobré. Dostává to ale hrůzné obrysy, když si uvědomíme, že je tu reálná šance, že Piráti budou obsazovat místo příštího premiéra, nebo aspoň klíčové rezorty jako vnitro, školství, sociální věci apod. Mnozí pozorovatelé jsou zmateni. Vždyť za nimi nezůstala od minulých voleb naprosto žádná práce! Jejich působení v Praze je jeden obrovský průšvih. Co na nich ti voliči vidí? To opravdu dostávají hlasy jen proto, že se občas nějaká poslankyně svlékne nebo se někdo zfetuje?
 

Hledáme-li smysluplné vysvětlení, zkusme se na situaci podívat z druhé strany. Zapomeňme na to, že by voliči rozdávali karty, a že by na základě voličského rozhodnutí vznikala mocenská struktura v zemi. Realističtější pohled je takový, že v zemi určité rozložení moci existuje, a že volby pouze potvrdí toto už existující rozložení moci. To podstatné se děje před volbami.

Andrej Babiš nezaplatí „pouze“ na neschopnost vyřešit epidemii. Zaplatí to, co mohl a měl udělat v předcházejících letech, a neudělal to.

Mohl pevně ovládnout Českou televizi. Nabízela se mu možnost vyměnit radu, a ředitel Dvořák mu svými astronomickými rozkrádačkami přímo nahrával na smeč. Premiér toho nevyužil, a Česká televize dnes pracuje proti němu.

Mohl zlikvidovat Bakalovo impérium nebo Bakalu tak přimáčknout k zemi, že by ho dostal do role vazala. Nevyužil té možnosti.

Mohl si došlápnout na neziskovky, které proti němu vedou studenou partyzánskou válku. Mohl naopak vypěstovat vlastní neziskovky místo těch sorosovských. Nevyužil té možnosti.

Mohl vyvinout nátlak na ústavní soud. Pavel Rychetský není nic jiného než bezcharakterní kariérista. Byl by se podřídil. Ale Babiš té možnosti nevyužil.

Mohl podpořit změny v desítkách dalších institucí, včetně univerzit a grantových agentur. Nestalo se tak.

Opozice vedená Piráty mezitím pokryla zemi svými buňkami, dostala své lidi na klíčová místa, pojistila pevnou pozici v médiích a ujistila podporovatele v nadnárodních strukturách, že na ně bude spolehnutí. Ke skutečnému převzetí moci už došlo, volby to jen potvrdí.
Znám to i z praktického života. ANO mi nemůže zakázat besedu nebo zcenzurovat knihu. Piráti mohou bez problémů.
 

Vlastně jediný, kdo dnes proti pirátské koalici stojí, je prezident Zeman. Bude to ale stačit? Můj odhad je, že to stačit nebude.

V tomto aspektu je Andrej Babiš až neuvěřitelně podobný Donaldu Trumpovi. Oba odmítali převzít moc. Oba jen přihlíželi tomu, jak moc přebírá protistrana. Odkládali konflikty a doufali, že se nějak dohodnou. Jeden z nich na to doplatil, a druhého to čeká.

Piráti stejnou chybu neudělají. Zběsilost davu nedovolí umírněnost. Ale není třeba zoufat. My dříve narození víme, že každá moc degraduje zevnitř. Víme, že je zapotřebí trpělivosti. Zvenčí se to příliš urychlit nedá. Daniel Kajser na Echo24 píše o osmiletém cyklu, ale Piráti budou rychlejší.
Je ovšem otázka, jestli – až ten čas přijde – nebude vlastenecká strana stejně hanebně nepřipravená jako v roce 2021.

Nadešel čas začít se připravovat na 2025.