LAWRENCE A. FRANKLIN očima nevěřícího Američana žasne nad politickou proklamací současného pontifika, již poněkud omylem považuje za "náhlou kapitulaci" na přirozený řád

Papežská encyklika "Fratelli Tutti" ("Všichni jsme si bratry") bohužel působí spíše jako obsáhlý a těžkopádný politický dokument než jako náboženské pokyny pro katolíky. Zdá se, že encyklika cílí spíše na sekulární svět než na věřící. Ve svazku o 43.000 slovech nenajdeme téměř žádnou zmínku o katolických dogmatech.

Ačkoli se papežova diagnóza celosvětových problémů zdá být dostatečně přesná, jím navrhované řešení – rovnost výsledků místo rovnosti příležitostí a individuální svobody, které jsou základem západních demokracií – by bohužel vážně ohrozilo svobodu.

Lokální narcismus

Papež například naznačuje, že nastal soumrak staletí přetrvávajícího systému národních států, což vyvolává potřebu globálního politického systému. Ten však bohužel obvykle postrádá transparentnost, odpovědnost a možnost postihu. Vzpomeňme na OSN, Radu OSN pro lidská práva, Mezinárodní trestní soud a Evropskou unii.

Papež znevažuje koncept vlastenectví tím, že jej označuje jako "lokální narcismus". Jeho podpora "otevřených hranic" upírá národům právo na svrchovanost nad jejich vlastními územími. Zdá se, že papež František, celoživotní kněz jezuitského řádu, vyzývá k vytvoření systému mezinárodních organizací, které by měly moc potlačit vůli jednotlivých států a měly by potenciál změnit se v globální despocii.

Papež se také netají tím, že stojí v opozici ke globální kapitalistické ekonomice volného trhu. Místo toho navrhuje, aby bohaté země vytvořily pevné pouto s národy globálního jihu, které tak bohaté nejsou. Naznačuje, že přerozdělování světového bohatství je morální povinností a mělo by nahradit svobodné ekonomiky, které podporují hospodářský růst a zaměstnanost a které v historii udělaly pro boj s chudobou více než jakýkoli jiný ekonomický systém. Jak nezapomenutelně prohlásila Margaret Thatcherová: "Problém se [socialistickým] přerozdělováním spočívá v tom, že ani peněženky těch druhých nejsou bezedné." Odkud se bez motivace k tvrdé práci a výrobě vezmou další zdroje k přerozdělování poté, co se všichni stanou stejně chudými? Vzpomeňme si na bývalý Sovětský svaz, Kubu a Venezuelu.

Čtěte ZDE: Hlas volajícího na poušti: Nastává Velký reset! Elity podlézají, papež je zrádce. Konec lidské svobody? Biden bude manipulován a vyměněn. Virus záminkou. Co se chystá? Dopis tomu, kdo se staví proti nepravosti

Socialistický experiment

Ekonomická platforma encykliky pro spravedlivější svět považuje přerozdělování bohatství mezi bohatými a zbídačenými regiony světa za vysoce morální. Papež mylně dospěl k závěru, že kapitalistický systém volného trhu marginalizuje chudé a postižené a měl by proto ustoupit systému, který zajišťuje spravedlivější rozdělování přírodních zdrojů. Připomíná veřejnosti, že církev nikdy neobhajovala absolutní právo na soukromé vlastnictví. Místo toho doporučuje, aby bylo soukromé vlastnictví omezeno, a aby sloužilo celé komunitě. Zdá se, že tento přístup zavírá oči před obrovským hromaděním majetku církvemi. Byly by církve ochotny přistoupit k přerozdělení vlastního majetku?

Na diskusi o omezení vlastnictví majetku papež navazuje diskusí o lidském právu na emigraci (jak pro jednotlivce, tak pro celé skupiny) a právu na zlepšení jejich životních podmínek. A co právo lidí nebrat do svého domu jakéhokoli cizince? Koncept je v rozporu s historickým vzorcem, že osvícené sledování vlastního zájmu vede k chování, jež prospívá celé společnosti.

Kapitalismus, nikoli bratrský socialismus, zlepšil ekonomický status generací dělníků a zemědělců a pozvedl je mezi střední třídu. Zdá se, že hlavním nevyřešeným problémem v socialismu je otázka: Odkud brát peníze, jakmile prvotní zdroje vyschnou? Zdá se, že socialističtí politici předpokládají, že vzhledem k tomu, že tady nebudou navždy, bude neschopnost vlády provádět potřebné inovace či vyrábět a distribuovat zboží a služby problémem někoho jiného. Horší je, že za socialismu žije vládnoucí vrstva politických vůdců a jejich přátel mimořádně dobře, zatímco všichni ostatní jsou demotivováni a ožebračováni.

V dnešní komunistické Číně se občané musí podrobit státnímu "systému dohledu", který určuje vše počínaje jejich možností cestovat a konče tím, kde mohou žít. I když Čína prostřednictvím státního kapitalismu pozvedla z chudoby desítky milionů lidí, její ekonomický model byl z velké části postaven na krádežích informací a technologií ze Západu.

Stále si pamatujeme také to, že ideologie socialismu přinesla největší utrpení největšímu počtu lidí – v sovětském socialistickém Rusku, v Čínské lidové republice, v Severní Koreji, na Castrově Kubě a nyní ve Venezuele. Ačkoli se marxisté-leninisté v bývalém Sovětském svazu po celá desetiletí nazývali soudruhy, byli tito vizionáři zodpovědní za smrt – zavraždění – až 20 milionů svých vlastních lidí. A počet obětí pouhých čtyř let Mao Ce-tungova socialistického experimentu v Čínské lidové republice byl odhadnut na více než dvojnásobek.

Ve snaze o teologické ospravedlnění těchto komplexních strukturálních změn ve světovém řádu cituje text papežského dokumentu nepřeberné množství židovsko-křesťanských text.

František nechápe

Pokud by byla tato papežova agenda implementována, měla by bohužel pro USA a jejich spojence ve svobodném světě ještě horší důsledky.

František také provedl revoluci ve staleté katolické doktríně "Spravedlivé války" a vylučuje možnost, že v mnoha situacích by se lidé po konfliktu skutečně mohli mít lépe než dříve. Tolik tedy k Americké revoluci (Poznámka překladatele – někteří historici hovoří spíše o Americké válce za nezávislost, neboť nešlo o snahu změnit režim Britského impéria, nýbrž vybojovat si na něm nezávislost.), Americké občanské válce a Druhé světové válce. Měli by tedy lidé pod despotickou vládou jen tiše trpět? Zapomněl již papež na to, že pod vedením církve – hnané vraždou polského kněze Jerzyho Popieluszka v roce 1984 a pod vedením Lecha Walesy ze Solidarity – byla východní Evropa osvobozena od dusivého komunismu? Takový úsudek také zbavuje USA celé jejich vojenské strategie, založené na včasném nasazení síly s cílem odradit agresory od zahájení válek.

Papež dále tvrdí, že v éře rozšířených jaderných zbraní a jiných zbraní hromadného ničení nelze ospravedlnit žádnou válku. Co máte ale dělat, pokud je jiná země vůči vám agresivní? Zdá se, že jeho úsudek vylučuje morální zdůvodnění obranné aliance typu NATO, která se zavazuje bránit své členy proti predátorům, jako je Rusko, pokud by je začaly ohrožovat.

Politický recept papeže Františka na utopický svět (tvořící protiklad ke skutečnému) předpokládá nejen oslabení národních států, vzdání se národní suverenity, otevření hranic, popření práva národů na morální ospravedlnění účasti v ozbrojených konfliktech, ale i posílení mezinárodních organizací "skutečnými zuby" a oslabení volného trhu; František také nechápe, že národ bez zabezpečených hranic není žádným národem a vydává své občany na milost a nemilost "cizincům".

"Cizinec" v papežské encyklice vždy vystupuje jako zoufalý zbídačený uprchlík hledající útočiště, nikdy nevystupuje jako agresor se záměrem dobývat. František naléhá na původní obyvatele, aby byli trpěliví s nově příchozími, aby se mohli snáze asimilovat. Realita, zejména v Evropě, která v poslední době zaznamenala obrovský příliv muslimů, však často spočívá v tom, že mnoho "cizinců" volí izolaci a zjevně si přejí, aby se jim přizpůsobili původní obyvatelé, přičemž někteří dokonce sní o nahrazení původního náboženství a etnika.

Čtěte ZDE: Vatikán oficiálně v klubu NWO: Kdo jsou členové globalistického monstra? Zednářská struktura. Davos, Bilderberg a další staří známí. Příprava na příchod Antikrista? Upečeno s Františkem v Římě

Netahejte sem víru

Dalším podivným a znepokojivým aspektem této encykliky jsou textové odkazy na osobní vztah mezi papežem Františkem a velkým imámem káhirské mešity Al-Azhar Ahmadem al-Tayyebem. Ukázalo se, že slavnostního odhalení encykliky se zúčastnil také poradce velkého imáma – soudce Mohamed Mahmoud Abdel Salem. V popisu ceremoniálů spojených se zveřejněním encykliky není o představitelích jiných vyznání ani zmínka.

Tento detail je zaznamenáníhodný, protože "Fratelli Tutti" se úzkostlivě vyhýbá jakékoli zmínce, která by mohla urazit nekřesťany, zejména muslimy. František nikde nemluví o vtělení Ježíše Krista, což Korán odsuzuje jako polyteistické rouhání. V encyklice se nemluví ani o Kristově utrpení a obětování se, což muslimové popírají. Ve "Fratelli Tutti" není ani žádný podnět k evangelizaci, ani žádná výzva k šíření evangelia. Je to snad proto, že by proselytismus mohl urazit některé nekřesťany? Celý koncept Nejsvětější Trojice je zde redukován na nepřímý básnický odkaz v textu encykliky "O God, Trinity of love" ("Ó Bože, Nejsvětější Trojice"). Tato nejasná a osamocená zmínka o Nejsvětější Trojici, které vzdávají křesťané čest pokaždé, když "se pokřižují", vypadá jako záměrné opomenutí, aby nedošlo k urážce citů jiných věřících, pravděpodobně muslimů, kteří přijali myšlenku "tauhídu" (absolutní jednoty a nedělitelnosti Alláha).

Nejvíce zmatečným aspektem této encykliky o 43.000 slovech je nejasnost ohledně zamýšleného publika. František věnoval zvláštní pozornost svým muslimským hostům, katolíci se ale musí ptát, zda je tato encyklika určena i jim. V encyklice není téměř žádná zmínka o základních pilířích katolické víry. Ani slovo o nesmrtelnosti lidské duše. Ani jedna věta o eucharistii, katolické víře, že Ježíš jako Bůh je přítomen v posvěceném chlebu a vínu; žádná zmínka o svátosti Boží. A pouze jeden náhodný pasivní odkaz na vzkříšení.

A co Kristus?

Ježíš je v této encyklice redukován jen na potulného židovského kazatele a lidového vypravěče. Ježíš zde vůbec není popisován jako Mesiáš, který koná zázraky pro masy. Nepoučený čtenář této encykliky z textu nepozná, že mnozí věří, že tento Ježíš je vtělením Boha Stvořitele Starého a Nového zákona, který pokorně vstoupil do jejich životů, aby jim ukázal cestu k věčné spáse.

V této encyklice se také čtenář nikde nedočte o vzkříšeném Ježíši, jehož posledním příkazem jeho nejbližším učedníkům bylo: "Jděte ke všem národům a získávejte mi učedníky, křtěte je ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého."

V sociální oblasti volá papež František po všeobecném ukončení trestu smrti jako formy odplaty prováděné státem, která ale slouží pouze touze po pomstě. I vrah, píše papež, má lidská práva. František je v této otázce v souladu s vyvíjejícím se společenským svědomím většiny katolíků, a to ne nutně proto, že poprava je formou pomsty, i když pro mnohé by mohla být, ale proto, že trest smrti nebyl nikdy vykonáván etnicky a rasově spravedlivě. Katolíci se stejně jako většina lidí dobré vůle obávají, že stát omylem příliš často popravuje nevinné.

Ke cti papeže Františka slouží, že výslovně odsuzuje terorismus, dokonce i nábožensky motivovaný teror, aniž by ovšem konkrétně identifikoval islám jako zdroj většiny terorismu "svaté války". Poté ovšem učiní krok zpět a jako příčiny terorismu vyjmenovává nepříznivé okolnosti – hlad, chudobu, nespravedlnost a útlak. Ačkoli papež František trvá na tom, že teroristé používají nesprávné interpretace svatých písem, tak nepředkládá žádné konkrétní pasáže svatých písem, které by jeho chybné tvrzení potvrdily.

Čtěte ZDE: Symbolická prázdnota: Bergoglio se s covidem vzdal své papežské role. Už není Kristův náměstek. Jak to souvisí s rouháním pohanskou modloslužbou? Vše demontováno. Opuštěný oltář i půlnoční mše. Kdo vlastně je J.B.B.?

Opačný efekt

V dlouhém papežově moralizujícím textu chybí jakákoliv zmínka o tom, že muslimové považují Korán za věčné a božské slovo Alláha, které nemůže být jakkoli interpretováno a změněno. Korán a hadísy (Mohamedovy údajné výroky a činy, další stěžejní islámské texty) jsou plné nenávistných nařízení proti Židům, a pasáží, které tolerují nerovné zacházení s křesťany a jinými nevěřícími a doporučují trestat odpadlíky, cizoložníky, homosexuály a další hříšníky.

Tato zjevně záměrná opomenutí zpochybňují integritu encykliky a vrhají na jejího autora stín podezření z naivity a bohužel dokonce až klamu. Ano, v tomto svazku byl jistě prostor pro úplné odsouzení čínského nedostatku bratrství vůči muslimské ujgurské menšině v Sin-ťiangu, kde se nalézá 380 koncentračních táborů a kde probíhá každodenní mučení. A co třeba institucionalizovaná nerovnost žen, zejména muslimek, zejména pokud jde o islámské zákony dědictví, svobody pohybu, svobody socializace, provedení rozvodu, dětských sňatků a různou hodnotu svědectví ženských a mužských svědků před soudem. Zdá se, jako by podobné tendence nejvyšších církevních hodnostářů zůstávaly jablkem sváru pro mnoho obyčejných katolíků, kteří na své manželky a dcery pohlížejí s úctou a považují je v očích Božích za rovnocenné duše.

Tato těžkopádná a matoucí encyklika je zdánlivě vytvořena tak, aby odrážela duchovní odkaz všeobecně uznávané dobroty milovaného katolického světce Františka z Assisi. Ve skutečnosti se však "Fratelli Tutti" jeví jako vykonstruovaný sekulární pokus o vytvoření modelu řízení lidstva, který chce přilákat podporu věřících i nevěřících.

Bohužel však také může dodat odvahu těm, kteří doufají ve svržení židovsko-křesťanské civilizace a posílit vidinu kapitulujícího Západu.

Zdroj.