O jeho díle lze říci to, co pravil náš klasik Jan Werich o díle klasickém:
„Dílo klasické je takové, které vzdoruje módě, trendům, náladám a tendencím ...zkrátka trvá ve své hodnotě".

Marx poprvé syntetizoval filosofické nauky s naukami národohospodářskými takovým způsobem, že dospěl k širšímu odhalení zákonitostí společenského rozvoje. Učinil konec bezduchému memorování dějin jako procesu nezávislém na lidské aktivitě, jako procesu vnímanému jako neosobní „duch dějin", „proces daný shůry",ale postavil celý výklad společenského pohybu z „ideologické hlavy" na reálné „společenské nohy."

Jeho objevy, jako například zákon negace negace, nebo zákon přerůstání kvantitativních změn v kvalitativní, jsou  takového typu jako zákony objevené Galieim ,Koperníkem nebo Newtonem v přírodních vědách. Jeho teorie nadhodnoty proletářské práce a přivlastnění dalo ve své době vysvětlení společenských procesů, do té doby nechápaných jina než ideologicky nebo nábožensky.

Reakce stávajících dobových režimu na Marxovo dílo a na jeho publicistické a revolucionářské aktivity byla stejná, jako je dnes na aktivity bouřící se proti zaváděným totalitám.

Marx sám to charakterizoval v politickém Komunistickém manifestu slovy „Evropou obchází strašidlo - strašidlo komunismu. Ke svaté štvanici na toto strašidlo se spojily všechny síly starého režimu..."

Je pravdou, že další vývoj komunismu jako ideologie a později i společenského systému SSSR a tábora socialismu „košatěl" a nabýval různých forem a někdy deformací, o niž i sám zakladatel učení spolu s Bedřichem Engelsem, nemohl mít ani potuchy.

Ukončeme tuto připomínku citátem o buržoasii, který může dnes znít i aktuálně:

„Buržoasie sehrála v dějinách neobyčejně revoluční úlohu. Kde se buržoasie zmocnila panství, tam zničila všechny feudální, patriarchální a idylické poměry. Zpřetrhala bezohledně pestré feudální svazky, poutající člověka jeho "přirozenému představenému" a neponechala mezi lidmi žádný jiný svazek, než holé sobectví, než bezcitné "placení hotovými"...Buržoasie nemůže existovat, aniž stále vyvolává převraty ve výrobních nástrojích, aniž tedy revolucionizuje výrobní vztahy, a tím i všechny společenské vztahy". 

Sluší se pro náš národ připomenout, že i TGM nejen studoval dílo Karla Marxe, ale doporučoval, přes některé své kritické poznámky, jeho aplikaci zejména v hospodářsko-společenském kontextu...