Duševní vlastnictví jim nic neříkalo, stejně jako vlastnická práva, chtěli si prostě ze sítě stahovat cokoli, co se jim líbí. Hudbu, filmy, hry. Za tím účelem se začali organizovat. Dnes sedí v parlamentu a jejich předseda má ambici stát se předsedou vlády.

Leccos už dnes dělají jinak, ale to základní zůstalo. Radikální levičáctví. O kom je řeč? O České pirátské straně. Pomyslete na jakoukoli ultralevičáckou hovadinu, na jakýkoli pokrokářský -ismus, co jich jen na nás pomatený svět a doba vymknutá z kloubů chrlí, a můžete vzít jed na to, že to mají v repertoáru. Milují Brusel a namísto internetové svobody dnes bojují proti fake news, což je jen jiné označení pro novodobou cenzuru. Jsou ale o to nebezpečnější, že navenek se tváří svobodomyslně. Někteří mají dlouhé vlasy, jejich šéfík dredy, ani hambatá videa zasloužilých pirátek nejsou ke škodě.

Nyní přišli na geniální myšlenku. Aby si připumpovali svaly, význam i velikost, spojili se s jinou povedenou partičkou. Ta si pro změnu říká STAN. Nehledejte je v kempech nebo na tábořištích, nýbrž na radnicích a obecních úřadech. Zkratka STAN totiž ukrývá starosty s velkým S a nezávislé, co vyhledávají závislost na někom jiném. Na své cestě do vysoké politiky začínali jako parťáci Schwarzenberga a Kalouska, respektive jejich nového pravicového uskupení nazvaného TOP 09. Prý Tradice – Odpovědnost – Prosperita, to vše datované do roku 2009. Kalousek v té době dokonce tvrdil, že napravo od TOP 09 je zeď.

Manželská postel s procentuálně vyfouklým Kalouskem a dřímajícím Schwarzenbergem ovšem po čase přestala starostům vyhovovat, a tak se začali poohlížet po jiném ženichovi. Dokonce už chystali další sobáš, dokonce v kostele, protože s lidovci. Ale na poslední chvíli z tohoto registrovaného koaličního partnerství sešlo, neb hrozilo, že v sutaně by desetiprocentní vstupní laťku nemuseli přeskočit.

Střih. Simsala bim, čáry máry fuk, tma přede mnou, tma za mnou, pardon, tma před starosty, tma za nezávislými, nyní povedení stanaři lezou do chomoutu pro změnu s ultralevými piráty. Dá se to popsat i takto: Mladí ultraleví bojovníci za wifinu v gulazích se propojují s odborovou centrálou starostů, kterým nestačí starostenské platy, pročež v množství větším než malém a pod hlavičkou ukradenou ostatním starostům i nám všem, kteří se ve svých životech cítíme být nezávislí, usilují o přivýdělky v parlamentu.

Poznámka na okraj. V našich luzích a hájích je zvykem nazývat politickými turisty politiky, kteří opakovaně mění dresy politických mužstev, v jejichž barvách hrají. Někdy je to dost nespravedlivé, neboť někteří spíše po churchillovsku mění stranu, aby nemuseli měnit své názory. Se stanaři je to ale obráceně. Sice nemění dres, ale od kdysi festovně pravicové TOP 09 nyní doputovali až k ultralevým pirátům. Tohle jsou opravdoví političtí turisté. Kam politický vítr, tam stanařský plášť. Prostě takový turistický oddíl.

Marketingový útok na voličské hlasy už započal. Obvykle se to dělá takto: Nejprve se najde nějaká „šikovná“ agentura pro výzkum volebních preferencí, jež vyvolencům/objednatelům výrazně přestřelí procentní zisk. Realitu v tom nehledejte, ukazuje to směr, kam má realita doputovat. Voliče je třeba obrábět a vést. Spřátelená nejmenovaná veřejnoprávní televize jednu takovou děvečku pro všechno, jež vždy vyzkoumá, co je třeba, má. A už to jede.

Máme se na co těšit. Prostoduchý volič má totiž jednu konstantní vlastnost. Když ho omrzí zoufalí politici, které volil minule, neomylně si zvolí ještě horší. Říká se tomu z louže pod okap. Vítejte v České republice! končí komentář Petr Štěpánek.