Před týdnem byl protiústavně zadržen poslanec Volný, píše moravský advokát z Trikolóry Zdeněk Koudelka. Před dvěma dny policista zaútočil na neposlušného budějovičáka. Kolikátý je to v ČR již incident? Již 5.3.2021 píší Parlamentní listy o interpelaci poslankyně stejné strany Terezy Hyťhové „Hamáčku, chceme vědět, co bude na konci března“. Ta mimo jiné klade otázku „Proč si ČR nevezme příklad z jiných zemí – např. z Velké Británie?“ Obáváme se, že Británie není ten nejlepší příklad. Právě tam si, jak lidé píší, Hamáčkovo gestapo nejspíš vzalo příklad.
Moravský advokát, docent práva, věnující se především ústavnímu a správnímu právu, zvláště výkonné moci a samosprávě. Autor knih Prezident republiky, Právní předpisy samosprávy, Transcendentní pramen práva, Zákon o státním zastupitelství s komentářem, Mezinárodní konflikty a bezpečnost státu, Zákon o obcích (obecní zřízení) Komentář, na svém blogu píše:
V neděli 7. 3. 2021 byl v Praze na Václavském náměstí po demonstraci zadržen policií poslanec Lubomír Volný, protože neměl roušku.
Lidé na demonstraci nenošením roušky vyjadřují odpor ke covidovým zákazům, příkazům a omezením, které stanovila vláda či Ministerstvo zdravotnictví. Poslanec Volný tím projevuje politický názor.
Zadržet poslance lze jen, byl-li dopaden při spáchání trestného činu nebo bezprostředně poté, což stanoví čl. 27 odst. 5 Ústavy. Jelikož nenošení roušky je jen přestupek, je zadržení poslance Volného protiústavní. I Ústava byla zarouškována.
Boj proti porušování práva v jednotlivých případech je bojem za všechny, kteří se nechtějí zítra probudit v totalitním státě. I zde platí výrok Martina Niemöllera o vzrůstu moci nacistického státu: “Když přišli nacisté pro komunisty, mlčel jsem; nebyl jsem přece komunista. Když zavírali sociální demokraty, mlčel jsem; nebyl jsem přece sociální demokrat. Když přišli pro odboráře, mlčel jsem; nebyl jsem přece odborář. Když přišli pro mě, nebyl už nikdo, kdo by se mě mohl zastat.“.
Od té doby bylo občany ČR zaznamenáno již několik drsných zákroků policie (městské i státní) proti neposlušným občanům (Kolik jich ale asi tak nikdo nezaznamenal?). O tom posledním již píší „Hamáčkovo gestapo v další akci“
Poslankyně Mgr. Tereza Hyťhová za ústecký kraj promluvila za rozčarované občany. Hamáčku, chceme vědět, co bude na konci března.
Parlamentní listy mimo jiné píší: Od prvního března se Česká republika ocitla v přísném lockdownu. Lidé musí zůstávat na území své obce nebo okresu, ve firmách se povinně testuje, respirátory jsou povinné takřka všude.
„Budou studenti maturovat? Budou moci živnostníci pracovat? Jaký má vláda plán a strategii, co bude zamýšlet s republikou v případě, že se situace nezlepší?“ ptala se za občany poslankyně Hyťhová, podle které není možné rozhodovat ze dne na den a vydávat nová a nová nařízení, příkazy, zákazy a omezení. „Lidé potřebují vědět určitý čas dopředu, co se bude dít a na co se mají připravit,“.
„Myslím si, že vláda zkrátka žádný plán nemá a nařízení vymýšlí na koleni. Proč se vláda aktivně nesnaží zajistit dostatek vakcín a raději stále čeká na EU? Tohle všechno prodlužuje lockdown do nekonečna,“.
„Proč si Česká republika nevezme příklad z jiných zemí – např. z Velké Británie?“
Na to redakce Kurýr IN klade otázku: Jsou opatření přijatá Velkou Británií hodna následování? Vážení čtenáři posuďte sami.
Většina občanů za ten rok mediální masáže, děšení postaveného na zmanipulovaných statistikách a realizovaných opatření si již bohužel vytvořila ke svým vládním věznitelům Stockholmský syndrom – specifická pozitivní emoční i afektivní vazba a závislost oběti (např. rukojmí) na pachateli (např. únosci) vyskytující se též ve vztazích některých vězňů a jejich vyšetřovatelů. Většina občanů se stala vděčnými rukojmími vládních „zachránců“. Přesně jak píše lékař intenzivní medicíny Martin Hála, který začal veřejně publikovat z nutnosti duševní sebeobrany.