Je poměrně pravděpodobné, že po příštích volbách bude v české vládě minimálně jedna strana, která prosazuje placení válečných reparací Německu (ať se už se té platbě bude říkat jakkoliv). Změnu hranic nicméně nečekám.

Anexe totiž v současné době probíhají jiným způsoby – výměnou obyvatelstva, majetkovými přesuny, „investicemi“ či právními změnami, které dobyvateli umožní získat kontrolu nad územím dobytého státu (viz. např. smlouva, která umožňuje německé policii zatýkat lidi na našem území).

Posun hranic je navíc dokladem o tom, že se dobyvatel dočasně vzdává úmyslu
obsadit celé území dobývaného státu. A to rozhodně není případ vztahu „spojenců“ k České republice.

Další možnost změny státní hranice by mohl vyplývat z případného vyhlášení samostatnosti Moravy či Slezska. Je však krajně nepravděpodobné, že by k němu mohlo dojít v příštích 15 letech.

A pak ještě zbývá scénář, jaký popisuje Vlastimil Vondruška v knize Kronika zániku Evropu. Ten počítá s rozpadem Německa do několika států a řadou vojenských konfliktů. K tomu by patřily i posuny hranic.

(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)