K tomuto trudnomyslnému závěru došel publicista František Roček, když psal doslov ke knize ústeckého senátora Jaroslava Doubravy. Neboť ústecký senátor připravuje k vydání knihu z česko – slovenské cikánské reality s prozatímním názvem „Cikáni (Romové) aneb to, o čem se nesmí mluvit“.

V doslovu knihy Roček chtěl zmínit širší souvislosti knihy, ale situace se zvrtla. Nakonec nenapsal „Doslov“, ale „Doslov plný koronaviru“.

Přinášíme plné znění doslovu:

Senátor Jaroslav Doubrava se zabývá v knize nebezpečím aktivismu navazující na jednání části cikánské komunity, která nemá velký zájem se integrovat do všednodenního života evropské civilizace, podobně jako např. u islamistů.

V jiných – politických a vojenských souvislostech -  to samé Doubrava ukázal v knihách „Evropa (opět) spěje ke katastrofě (Impress, 2016) a v knize Studená válka 2.0. (Olympia 2019).

Z tohoto hlediska není od věci se podívat na aktivistické úsilí z pohledu, který v této knize zaujal Doubrava v kapitole „Spojené nádoby procikánského aktivismu a pandemie“. Senátorova kniha o cikánském fenoménu připomíná jiný zdroj manipulace: zneužití lidských práv v době koronaviru SARS-CoV-2.

Koronavirová studená válka

Podobně jako koronavirus, i současná nová studená válka, má své vývojové mutace, a lze jí různě klasifikovat (viz Jaroslav Doubrava, Studená válka 2.0., Olympia 2019, str. 62 – 65). Proto lze uvažovat o tom, že v letech 2020 – 2021 probíhá studená válka 2. 1. – koronavirová.

Koronavirová preventivní opatření plná omezování a karanténních opatření představují traumatizující záležitost. Proto jsou bezohledně politicky úspěšně zneužívány v českém politickém prostoru ke kritice tzv. protibabišovskou opozicí.

V počátečním stádiu se „koronavirová“ studená válka stala dezinformačním tažením proti Číně jako „viníkovi“  koronavirového zla. Později západní politicko – vojenští zuřivci přidali tvrzení nedůvěryhodnosti zaměřenou  také na Ruskou federaci: Do této psychologické války spadá i nedůvěra k vývoji a výrobě očkovacích látek z Číny a Ruska.

Podobně i v případě „cikánského problému“ je prezentován politický euro hujerský „základní předpoklad“, že jsou cikáni znevýhodňováni, a proto jsou na okraji společnosti.

Politické souvislosti

Je notoricky známo z politických věšteb posledního desetiletí, že USA ztrácejí moc a přichází dominance Číny. Méně se píše, že evropský prostor mocensky zdegeneroval, a proto bude okupován primitivnější násilnickou variantou islámu.

Co to má společného s cikánským fenoménem a s pandemií koronaviru?

Tzv. euro – atlantická společnost není schopná zaujmout tvrdá pragmatická opatření. Ani v oblasti koronavirových opatření. Naopak opatření v (jiho)východní Asii byla většinou úspěšná, počet případů nákazy koronavirem je malý kvůli direktivnímu přístupu i kolektivní spolupráci obyvatelstva. Není to jenom o tom, že by byla asijská opatření „nedemokratická“. Na Východě jsou autoritářská Čína a Vietnam, ale také demokratické Japonsko či Jižní Korea.

Kromě toho malý počet případů covid-19 je na ostrovech, které lze snadno izolovat od pandemie – viz Tchaj-wan, Nový Zéland a Austrálie.

Naopak „vysoce demokratická“ EU a USA patří mezi oblasti, které nezvládaly pandemii.

V této situaci byly od počátku roku 2021 vkládány naděje do očkování. Přitom zajímavým fenoménem je neochota nechat se očkovat. Světová zdravotnická organizace (WHO) obavy vnímá jako celosvětový fenomén. Ale obava před očkováním získává více půdu pod nohama na západě. Díky rostoucím standardům zdravotní péče se představa ohrožení epidemií až donedávna zdála vzdálená – což paradoxně otevřelo cestu strachu z vakcíny vnímané jako náhlý nepříjemný faktor.

A opět krátký pohled na jih Asie, např. do Jižní Koreje: Zdá se, že ochota Korejců získat vakcíny proti covid-19 je vysoká. Únorový vládní průzkum mezi 201 464 lidmi v zemi ukázal, že 93,8 procenta z oslovených Korejců má zájem o očkování.

Naivita vůdců západní společnosti je smrtonosná

Podvodníci a agresivní politici mají ulehčenou úlohu kvůli naivitě lidí. Doubrava v knize píše: „Podobně jako křesťanské učení vyzdvihovalo pro dosažení lidské spravedlnosti desatero božích přikázání, přesto to byl čas válek a nespravedlnosti v různé míře až do přítomnosti, podobně i idea lidských práv nemá nic společného s pragmatismem reálného života.“

To se projevilo v plné nahotě také v reakci na pandemii koronaviru.

U atlantické alias západní civilizace nastal problém, který popsal jeden americký šikula: „Dopady na občanské svobody jsou nejvýznamnější, které jsme kdy zažili," uvedl James Hodge, ředitel Centra pro právo a politiku veřejného zdraví na Arizonské státní univerzitě a dále: „Vláda se zapojila do všech typů opatření sociálního distancování, která si dokážete představit, v reakci na pandemii ve Spojených státech. Mnohé z nich nejsou dostatečně vyváženy pochopením/uvědoměním tradičních norem."

Plošná (rozsáhlá) opatření ve složitě strukturované společnosti 21. století vždy budou v rozporu s různými právy a stále novými právními předpisy.

Opatření budou zbrzďována různými sektorovými zájmy. Typickým problémem v tzv. atlantické čili západní společnosti jsou lidé jako Ryan Tucker, vedoucí právník alliance Defending freedom, skupiny hájící náboženská práva, která podala řadu žalob po celých USA.

Kontroverzní je např., že Nejvyšší soud v listopadu 2020 rozhodl, že stát New York nemůže diktovat velikost osobních shromáždění při pořádání náboženských služeb. Protiepidemicky hloupé rozhodnutí vyplývá z civilizačního chaosu západní civilizace, kde (zvláště v USA a EU) nutnost protiepidemických opatření je snižována různými protichůdnými zájmy a rozhodnutími. Např. nevadský limit návštěvnosti služeb uctívání nějakého boha v budově byl zrušen jako protiústavní. Způsobil to stát Nevada tím, že strop pro shromažďování lidských tvorů při náboženských mejdanech byl přísnější než strop pro množství osob, které mohly chodit prohrávat peníze v kasinech.

Ale takové kecy jsou k ničemu. Naopak země, které si umí dobře zajistit národní bezpečnost, jsou také dobré „v managementu pandemie“ – viz Čína, Jižní Korea a Izrael.

Podobně jako aktivisté zneužívají cikánské agendy, podobně politici zneužívají koronavirové agendy k oslabení své konkurence. Typickým příkladem zneužívání pandemie je situace v ČR.

Překvapila mě intenzita doslova primitivní předvolební války. Připomnělo mi to, že všichni sledují především své vlastní cíle. To platí od starověku dodnes. Proto všude na světě, od Jižní Koreje přes Japonsko po evropské země, jsou vlády kritizovány opozicí, že vůči pandemii jsou opatření nedostatečná, diskriminační nebo chybná atp. V řadě nejen evropských států chtějí podnikatelé otevřít co nejdříve své živnosti a žalují stát za ušlý zisk. Ale v ČR se z toho stala doslova primitivní předvolební válka.

Příliš agresivní kritika vlády opozičními stranami je psychologicky kontraproduktivní. Lidé nevědí z množství až nevybíravých útoků, co si mají myslet, vzrůstá pocit bezmoci. Kritika vládních opatření se mění v politické předvolební slogany. Tím se nezastávám české tzv. babišovské vlády. Jenom konstatoval, jaká byla situace začátkem roku 2021.  

V přímém přenosu v ČR jsme viděli, jak se současná civilizační praxe obrací proti nám.

Obrazně řečeno vládě třetinu času zabírá boj s byrokracií - s úředními bariérami a protichůdnými a složitými zákony.

Druhou třetinu času se snaží najít pomocí odborníků účinný, ale ekonomicky kompromisní, způsob reagování na pandemii. Protože mnoho profesních skupin má své zájmy, které jsou v rozporu s vyhlášenými protikoronavirovými opatřeními.

Třetí třetinu času zabírá válka s opoziční kritikou.

Čili jenom třetinu času má vláda na projednávání a přípravu skutečné reakce na koronavirus. Nezáleží na tom, kdo je právě ve vládě. Stejně by dopadla jakákoliv česká vláda, nejen Babišova. To je na vyspělé civilizaci nejstrašnější. Složitost civilizace nás ochromuje.

Co je pro nás nejhorší?

Emeritní policejní psycholog Josef Kovářík z Ústí nad Labam upozorňuje, že pandemie přinesla vyšší riziko úmrtí i nesnesitelný psychologický tlak. V „Psychiatry Research“ z května 2020 vyšla studie „Psychologický dopad epidemie COVID-19 u vysokoškoláků v Číně“. U vysokoškoláků z lékařské fakulty v Changzhi 0,9% dotázaných pociťovalo těžkou úzkost, 2,7% o něco mírnější a 21,3% mírnou úzkost. Čili čtvrtina studentů žila v úzkosti.

Od začátku zimy 2020 do Velikonoc 2021 byla zásadní otázka: Neroste počet infekcí laxností vlády?

Je to složitější. Vědci doporučují nutná opatření, ale nejen v ČR, ale i v dalších státech, vlády s tvrdým vynucením opatření váhají, aby se na ně nesnesla hysterická kritika opozice a aktivistů.

Mohou za to politici. Např. Ivan Bartoš, předseda Pirátů, na uvažované testování žáků ve školách řekl: „Svoboda vybrat si, jestli to dítě bude testovaný nebo ne, musí zůstat na rodiči…“

Taková pseudo svoboda jedince vede k podpoře epidemie. V podobné situaci je i Slovensko, které není schopné vynucovat protiepidemická opatření, jak např. varovali přední slovenští epidemiologové 16. února 2021  v deníku sme.sk. Situaci stěžuje kult lidských práv nadřazující zájem jedince nad právo na bezpečí a zdraví celé společnosti.

V neprospěch občanů působí únava z koronavirových omezení. Na jaře 2020 lidé tvrdá opatření ochotně dodržovali. Byla to nová situace, báli se. Během roku nám opatření zevšedněla. Selský rozum nás varuje – dodržujme omezení styku. Nesolidární občany je třeba odstrašit sankcemi.

Ale situaci v ČR ještě zhoršuje předvolební válka opozice s vládou. Vytvořila doslova toxickou atmosféru.

S určitým nadhledem lze říci, že některé osoby vystupující v médiích signalizují nebezpečí psychózy. Psychózu lze definovat jako neschopnost chovat se a jednat v souladu s okolnostmi. Např. říkali: „Skoro mi to připadá, jako že si vláda sepíše na papírek možná řešení a neomylně si vybere to nejhorší.“ Nebo: „premiér vůbec nechápe kritičnost současné situace…“ nebo kritika, že Ústav zdravotnických informací a statistiky vydává zkreslená data. Proč by to v ústavu dělali?

Takovým způsobem se lze po pěti pivech bavit v hospodě. Jsou to jenom citové výlevy, ale slyšet to jako prohlášení od politiků, sociologů a právníků? V tak hystericky laděné předvolební době mají lidé dodržovat nová zpřísněná opatření?

Na to odpovídá sociolog Jan Keller: „Omezení u nás jsou zhruba na stejné úrovni jako v Bavorsku. Včetně jejich nasměrování na mimopracovní kontakty a ušetření průmyslu. Přitom máme denně nakažených více než v celém Německu. Logicky z toho vyplývá, že rozdíl musí být v míře dodržování. Proč se opatření dodržují u nás méně? Nevěřím, že to je věc národního charakteru. Není prokázáno, že by se národy lišily mírou pudu sebezáchovy. Je to věc postihu a jeho výše. Kdyby byl u nás postih tak tvrdý, jako je v Německu, chovali bychom se ukázněně jako Němci. Proč u nás postih tak tvrdý není? Protože se vláda bojí, že jí různí exhibicionisté nařknou z „návratu ke komunismu“. Je to velice podlá strategie a těžko se proti ní dá bojovat, což naši vironosiči velice dobře vědí. Už se těším, až budou dnešní obhájci svobody sestavovat vládu. To, co dnes provádějí, se obrátí proti nim. Bohužel na to doplatíme zase my ostatní.“ (Proč nezvládáme COVID?, 17. 3. 2021, casopisargument.cz)
 

Důkaz politického primitivismu v EU

Nejstrašnější je, že politici v řadě zemí EU ukázali to, před čím Doubrava varuje ve svých knihách. Evropští politici ukázali univerzální vlezdoprdelismus. Aktivisté a političtí manipulátoři mají v EU úžasné rejdiště. Kdo vytvoří dostatečně masivní pocit nesouhlasu či strachu vůči „čemukoliv“, co se stane cílem jejich mediální agrese.

Tento názor o sabotáži pověsti vakcíny AstraZeneca je nejrozumnějším vysvětlením.

Viz 17. 3. 2021 (medical tribune.cz): „Zaujalo mne, že se tento problém akcentoval nyní, a právě v případě vakcíny AstraZeneca. Data z Velké Británie, kde bylo vakcínami AstraZeneca a Pfizer očkováno téměř 20 milionů obyvatel, potvrzují, že rozdíl v incidenci mezi AstrouZeneca a Pfizerem není téměř žádný. Je pro mne tedy záhadou, proč se věnuje pozornost AstřeZenece a ne ostatním vakcínám,“ uvedl MUDr. Maruščák. Jak potvrdil, již 12. března EMA vydala prohlášení, že vakcína AstraZeneca je stejně účinná a bezpečná jako jiné vakcíny proti COVID-19 a nevidí důvod, proč očkování pozastavovat… “ „Podíváte-li se do zemí, které očkování pozastavily, ve většině případů není tím, kdo vakcinaci zastavil, národní lékový ústav typu našeho SÚKLu, ale je to spíše politické rozhodnutí,“ komentuje situaci (vakcinolog) prof. Chlíbek. Reakce jednotlivých zemí přisuzuje spíše politickým tlakům a vlivu médií i MUDr. Igor Karen.“

Jednoduše situaci popsal epidemiolog a bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula (citování ze 17. 3. 2021, ct24.ceskatelevize.cz: „Máme tu 37 případů, které ne všechny vedly k úmrtí, na 17 milionů dávek. Je zřejmé, že riziko je dvě na milion. Tomu jedinci hrozí větší riziko, že ho cestou na očkování srazí auto,“ uvedl Prymula na závěr rozhovoru.

Michal Dworczyk, který je v Polsku zodpovědný za očkovací kampaň, agentuře PAP hovořil o mediální panice. „Je možné, že máme co do činění s brutální válkou na trhu farmaceutických koncernů za použití dezinformací," citovala v polovině března 2021 Dworczyka stanice TVN 24.

Hysterie vznikla kvůli 37 případů, ve kterých jde o krevní sraženiny zejména v žilách, případně embolii v plicích. První popsalo tyto potíže Norsko již v polovině ledna u vakcíny od společností Pfizer /BioNTech. Evropská léková agentura (EMA) poukázala, že podle dat z roku 2017, každý rok trpí 300 až 650 osob v přepočtu na 100 000 obyvatel.

Hitlerovský syndrom

Jak bylo očekáváno agentura EMA se 18. 3. 2021 oficiálně postavila za vakcínu AstraZeneca jako bezpečnou. A poučení z toho?

Lze z reakcí na tuto očkovací látku sestavit žebříček politických vládních měkkýšů schopných odkývat cokoliv – čili trpících hitlerovským syndromem: To znamená, že je ve společnosti momentálně prosazován určitý strach – třeba z kvality vakcíny, politici raději vyhoví strachu davu a něco zakážou či uzavřou. Proto také protijaderná hysterie donutila německé politiky ukončit další provozování jaderných elektráren. Německo je ideálním prostorem pro manipulaci státu aktivistickými skupinami. Zkrátka hitlerovský syndrom má ideální podmínky v Německu. Osudová náhoda?

Syndrom v praxi:
Rakousko pozastavilo očkování šarží ABV5300 jako první 7. března. Následovaly Lucembursko, Estonsko, Litva a Lotyšsko, které přerušily výdej stejné šarže jako Rakousko. Itálie pozastavila jinou šarži (ABV2856) 11. března.

Později přestaly očkovat všemi vakcínami AstraZeneca Norsko, Dánsko, Bulharsko a Island. Následovalo Irsko a Nizozemsko, 15. března následovala Francie, Německo, Itálie, Španělsko, Portugalsko, Slovinsko a Kypr. 16. března i Švédsko a Lotyšsko.

Projevil se dominový efekt politického alibismu. Protože se v obyvatelstvu šířil hystericky strach probuzený médii, již jenom několik málo případů, ne-li jenom jeden, vedlo v některém ze států k panickému rozhodnutí odstavit  AstruZenecu. Někteří vládní tajtrlíci pozastavení očkování zdůvodnili ne výskytem vlastních případů, ale děním někde jinde. Irsko se řídilo informacemi od lékové agentury v Norsku, Francie se inspirovala v Německu - podle ministra francouzské vlády.

To z EU činí nedůvěryhodnou, až sebevražedně se chovající regionální organizaci.

Od pravěku platí: Kdo zaváhá, nežere. Vydíratelní v čele s Německem a Francií zastavili očkování AstraZenekou a chytří, např. Belgičané, chtějí využít německo – francouzské vakcinačního politického strachu.