Aféra "opice z Glasgow" by měla být varováním pro všechny, kdo si stále ještě naivně myslí, že nás západní Evropa bere jako sobě rovné, že nás bere jinak než Rusy, Slováky, Maďary, Bulhary a další "východní sebranku", počítaje v to i německé "Ossis".

Jaroslav Štefec

Nikdo na nás v EU ani v NATO nečekal s otevřenou náručí, nikdo ani na chvíli neuvažoval, že bychom mohli být skutečnými partnery. Pro opěvovaný "západ" jsme byli a stále zůstáváme jen východním póvlem, poraženou stranou studené války, exploatovanými koloniemi, montovnami, odkladišti levného zboží a zdrojem levné práce, píše na acebooku Jaroslav Štefec.

Pro NATO jsme navíc i potenciální kanonenfuter a cílová plocha pro odvedení co největšího počtu jaderných úderů v případě války s Ruskem. Množství potenciálních cílů pro tyto údery, vytvořených Aliancí během posledních 20 let ve východní Evropě, je až zarážející. Stejně jako faktická likvidace našich armád a skutečnost, že prakticky veškeré velitelské systémy a struktury s rozhodovacími pravomocemi zůstávají dislokačně na západ od nás.

Rozhodně to pro budoucnost ČR není příliš povzbudivé a nebudí to ani tu "správnou důvěru" v naše tak zvané západní spojence. Nebylo by to ostatně poprvé, kdy by naše "neznámá zemička kdesi v Evropě" byla obětována ve prospěch jejich "míru a prosperity".