Ivan David (rozhovor)
23. 3. 2021   parlamentnilisty

„Většina v Evropském parlamentu je schopna odhlasovat, že Země je placatá a Slunce obíhá kolem ní, pokud to navrhne Evropská komise a doporučí vedení frakce. Další problém je obecně rozšířená úzkost z odchýlení od linie vládnoucí ideologie, proto to hlasování někdy vypadá jak v KLDR. Další zásadní vlivy jsou pokrytectví a licoměrnost. Není to náhoda, protože spousta lidí se udrží na výhodných místech právě také díky výhodným charakterovým vadám. Kam nás to asi dovede?“ ptá se europoslanec Ivan David (SPD) a vysvětluje novou platbu o vypouštění uhlíku, jejíž zavedení dle něj zvýší cenu energií, což povede k růstu cen a snížení konkurenceschopnosti.

Výbor pro životní prostředí Evropského parlamentu (ENVI) tento týden předložil v Evropském parlamentu iniciativní zprávu, v níž údajně navrhuje zavést novou platbu za vypouštění uhlíku a jeho sloučenin do atmosféry. Jak velkou šanci tato platba má na schválení?

Schválení této platby je prakticky jisté, hlasovalo pro něj 444 europoslanců, což je asi o 100 více než by bylo postačující. Hlasovali pro něj i Šojdrová a Zdechovský z KDU-ČSL, Polčák ze Starostů, Pospíšil a Niedermayer z TOP 09, všichni europoslanci z ANO, to je dohromady většina z ČR. Poslanci za ODS a Kateřina Konečná se zdrželi stejně jako Piráti, kterým se návrh určitě zdál naopak málo ambiciózní, protože hlasovali proti pozměňovacím návrhům mírnícím ambice a hrozící důsledky. Proti jsme byli jen my dva s generálem Blaškem.

V návrhu jde o to, že podniky produkující CO₂ mají platit za znečištění. Argumentuje se tím, že se produkce CO₂ v EU sice snížila, ale zvýšil se dovoz produktů, při jejichž výrobě vzniká CO₂. Je to logické, protože došlo k masivní delokalizaci podniků s energeticky náročnou výrobou do třetích zemí, nejen Číny. Tyto produkty se ale do EU samozřejmě nadále dovážejí. Tito producenti teď mají být na hranicích EU trestáni a platit jakési uhlíkové clo.

To všechno neznamená, že schválený návrh bude možné realizovat. Dokument se jmenuje „O mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích, který bude slučitelný s pravidly WTO“. Jenže tento návrh slučitelný s pravidly WTO není, jak mi vysvětlil můj asistent Martin Kunštek, který se v této problematice dobře vyzná. S návrhem by museli souhlasit všichni ministři financí členských států WTO. Je absurdní si představovat, že by například těžko opomenutelná Čína souhlasila s tímto postupem, který by těžce poškodil její hospodářskou bilanci. Takové detaily ale poslance Evropského parlamentu netrápí. Oni jsou schopni hlasovat o přírodních zákonech nebo schválit Evropské komisi, aby si půjčila u komerčních bank 750 miliard euro, ačkoli to smlouvy o Evropské unii a o fungování Evropské unie výslovně zakazují.

Jedná se o gigantické zadlužení, které se má splácet do roku 2058, ale oni to interpretují jako pomoc Evropské unie členským státům. Pak se mě snaží zesměšňovat, že jsem jediný hlasoval proti této „pomoci“. A to 40 % této částky má jít na nesmyslné projekty Zeleného údělu a 20 % na „digitalizaci“. A protože se jim to zdá stále málo, tak hledají takzvané „vlastní zdroje“. To jsou peníze, které ukradnou členským státům. Uhlíková daň má být jednou z nich. Další mají být například daň za nerecyklované plasty a digitální daň…

Ale to jsme se trochu odchýlili od tématu…

Ano, ale jenom trochu. Chtěl jsem jen ukázat, že většina v Evropském parlamentu je schopna odhlasovat, že Země je placatá a Slunce obíhá kolem ní, pokud to navrhne Evropská komise a doporučí vedení frakce. Mohl bych uvést řadu dalších příkladů. Další problém je obecně rozšířená úzkost z odchýlení od linie vládnoucí ideologie, proto to hlasování někdy vypadá jak v KLDR. Další zásadní vlivy jsou pokrytectví a licoměrnost. Není to náhoda, protože spousta lidí se udrží na výhodných místech právě také díky výhodným charakterovým vadám. Kam nás to asi dovede? Kam můžeme dojít podle chybných map při ignorování přírodních zákonů a sociální reality?

Co by uhlíková daň v praxi znamenala a co může způsobit?

Uhlíková daň zcela jasně dále zdraží energie. Nejen uhlí, ale i nafta, benzín, plyn obsahují uhlík, který se uvolňuje při spalování. Vyšší zdanění těchto zdrojů povede k růstu cen a snížení konkurenceschopnosti, která už teď pokulhává. Nemám nic proti fotovoltaice obecně, ale pokud je energie z ní dražší a motivací k zavádění jsou garantované výkupní ceny vedoucí ke zdražování energie, pak se zdražení nepromítá jen do cen energie, ale do cen všeho, neboť ke všemu potřebujeme energii. Navíc fotovoltaika a větrníky jsou zdroje s velmi kolísavým výkonem. A nejen to, výroba větrníků a fotovoltaických panelů je energeticky náročná, a je třeba myslet i na likvidaci a skutečnost, že komponenty se převážejí na velké vzdálenosti. I výroba elektromobilů je energeticky náročnější, jejich životnost bude zřejmě kratší, i dojezd je kratší.

V budovatelském nadšení v raných stadiích socialismu sovětského i zdejšího a v představách o nekonečném potenciálu vědy a regulovatelnosti větrů a dešťů se také prosadily bizarní nesmysly. Kariéry se dosahovalo pomocí ostentativní věrnosti idejím. Obávám se, že současná západní společnost pokročila značně na cestě tímto směrem a vstali noví Lysenkové a Lepešinské přímo v lůně kapitalistické společnosti, ne jako dětská, ale jako stařecká nemoc a zřetelný projev rozkladu. Nevěříte-li, zadejte si do vyhledavače skupiny slov – Profesorka Visseren – Johan Rockström Maa – Magnus Söderlund mrtvoly. Nábožná úcta k nezletilé Gretě dokola opakující sporné teze s neadekvátním emočním doprovodem mluví sama za sebe.

Proč je vlastně snaha uhlíkovou daň zavádět?

Že se ptáte, přece zachraňujeme planetu. Uhlík, jeden z hlavních biogenních prvků, byl učiněn terčem nenávisti. Hovoří se o „dekarbonizaci“, tedy „oduhlíkování“. Je skoro jisté, že dochází ke globálnímu oteplování a je nepochybné, že se na tom podílí člověk svojí činností. Oteplování je obecně připisováno skleníkovým plynům, zejména kysličníku uhličitému a metanu. Jako důkaz je uváděn prokazatelný fakt, že za poslední dvě století stoupl podíl kysličníku uhličitého ve vzduchu z 0,027 % na 0,041 %, tedy o 50 %. Kyslíku je stále 21 %. Jenže to nevysvětluje velké oteplení v 11.–14. století, které bylo větší než se očekává v nejbližších letech, aniž by vzrostl podíl CO₂. V druhohorách byl údajně podíl CO₂ stokrát větší, tedy 3 %. Dařilo se obřím přesličkám, přispěla vysoká nabídka CO₂ nutného pro fotosyntézu.

Problém je mnohem složitější a podílí se na něm hlavně odlesňování, o kterém se mluví méně. V Evropě a v USA lesů přibývá. Mluví se o tom, že lesy fotosyntézou snižují množství CO₂, ale nemluví se tolik o tom, že brání ohřívání zemského povrchu a ochlazují prostředí vypařováním vody a mechanismem biotické pumpy (Brom a Pokorný, 2017) lesy přitahují vlhký oceánský vzduch. Vodní pára má pro ochlazení mnohem větší význam než CO₂ s metanem dohromady, ale o tom se prakticky nemluví. Víra ve vinu CO₂ a metanu byla povýšena na základní článek víry. Kdo to zpochybní, nedostane grant na výzkum. Neotřesitelná dogmata se rozšířila z náboženství nejen do společenských věd.

Klíčovým problémem je voda, nejen tající led, ale i pára. Některé starověké kultury uschly. Obilí je plodinou relativně suchých stepí. Dekarbonizace je s vysokou pravděpodobností nesmysl, pokud není účelem zničit hospodářství a sociální stabilitu již tak těžce poškozené společnosti. Ale oni tomu bezmezně věří. Důvody najdeme, ale nejsou racionální.

Evropská unie má na ploše Země podíl 0,9 %. Plyny, jak známo, neznají hranice a vzduch proudí. EU se údajně na produkci CO₂ podílí 9 %, ale i když se bude podílet jen 4 % do roku 2030 podle „ambiciózních plánů“ Evropské komise a Evropského parlamentu, je to jako když plivne do moře, nehledě na skutečnost, že podíl CO₂ na oteplení je mnohem menší, než se uvádí. Představitelé EU tvrdí, že země mimo EU se nutně přidají.

Rozhodně nepřidají. O Číně jsem se zmínil, pro Rusko je oteplení velmi výhodné – značně se posunula severní hranice pro možnost pěstovat obilí, tající Severní ledový oceán umožňuje téměř celoroční lodní dopravu atd. Daleko větším problémem je vypalování lesů v Jižní Americe, kácení v Africe a v Indonésii pro chov dobytka, plantáže sojových bobů, palmy olejné atd. Tyto produkty se pak dovážejí do USA a Evropy, které nyní proklamují ostentativní askezi a přitom se na tomto ničení podílejí jako odběratelé produktů. A přitom se čeští senátoři angažují proti potravinové soběstačnosti České republiky. Při pokračujícím rapidním růstu populace v mnoha mimoevropských zemích bude odlesňování s tragickými následky pokračovat. Zelení argumentují, že musíme přejít na „udržitelnější rostlinnou stravu“ také proto, aby Země dokázala nasytit 14 miliard lidí. Ptám se, co dál…

Teď k jinému tématu. Rusové se prý opět vměšovali do amerických voleb a prezident Biden prohlásil, že za to Vladimir Putin ponese tvrdou cenu. Jakou?

Důkazy jsou tajné jako obvykle. Nevím, nakolik je Biden schopen svá slova domyslet. Klinický problém jedné osoby zde může mít celosvětový politický dosah. Nepochybně se zatím jedná o takzvanou „mírnou kognitivní poruchu“. S tím se dá spokojeně žít v domově důchodců nebo v péči laskavé rodiny, ale je to neslučitelné s odpovědným výkonem tak významné funkce.

Svět se potýká s pandemií, jaká tu dlouho nebyla. K čemu je dobré vyostřování vztahů mezi velmocemi? Komu to prospěje?

Neprospěje to nikomu. Velmoc, která přestává ovládat svět, se bude chtít udržet silou. Sílu k rozpoutání válečného konfliktu má. Obávám se, že nemá sílu k nerozpoutání konfliktu. Jestliže nedostatečně směřovala k cíli učinit se „opět velkou“, vojenskými prostředky toho nyní nedosáhne. Nemusím být Pýthie a mluvit tentokrát o překročení veliké louže. Prosperita oné velmoci je totiž závislá na onom ovládání. Není to tak, že by přestala ovládat a jinak se mnoho nezmění. Je jasné, co by znamenalo opuštění dolaru jako světové rezervní měny.

Dávky s vakcínami jsou v EU rozdělovány velmi nerovnoměrně. Kdo v EU organizuje šmelinu s vakcínami? Kdo z toho profituje a kdo na tom prodělává?

Rakouský kancléř Sebastian Kurz z toho obvinil poradní výbor EU „Steering Board“. Korupce je světodějný činitel a orgány EU nejsou imunní. Jisté je, že na tom prodělávají země, které mají menší příděly. Delší trvání epidemie znamená větší hospodářské škody… Vyvolání nedostatku je standardní metoda ke zvýšení poptávky a růstu cen. A nemusí jít jen o peníze.

Co říkáte na to, že Evropská léková komise stále zkoumá vakcínu Sputnik a asi ještě dlouho zkoumat bude, a proto ji v Česku nemůžeme jako neschválenou povolit, zatímco již dlouho schválená vakcína AstraZeneca se najednou dostává kvůli vedlejším účinkům do potíží?

Máme věřit, že utajované smlouvy s jistými firmami jsou čisté. Jestliže ano, proč jsou smlouvy utajovány? Nejde o obchod za soukromé peníze. Jestliže jde o gigantické prachy nejsem nakloněn víře v neposkvrněné početí jakýchkoli rozhodnutí. A pak je tady onen politický aspekt, pěstování obrazu nepřítele.