Nietzsche byl přesvědčen, že veškeré představy posmrtného života jsou ve skutečnosti následkem neschopnosti čelit nejistotě a občas děsivým faktům tohoto života. Měl pocit, že jsou svým způsobem urážkou života, odmítnutím toho, co v jeho očích bylo vzácné a téměř bolestně cenné. Domníval se, že mnoho lidí dává přednost tomu, že považují život za bezcenný ve srovnání s ideálním „jiným“ světem, do nějž bychom měli po smrti vstoupit, před tím, aby přijali podmínky tohoto života, jež zahrnují vedle krásy i bolest a utrpení.