Bidenova administrativa tlačí na Nejvyšší soud, aby umožnil policistům vstoupit do domů nevinných amerických občanů a zabavit jim zbraně, bez povolení.

Podle soudních dokumentů vyvíjel Bidenův Bílý dům tlak na SCOTUS (Nejvyšší soud Spojených států amerických), aby potvrdil bezpředmětnou konfiskaci zbraní po celé zemi.

Nejvyšší americký soud vyslechl minulý týden ústní argumenty v případu Caniglia versus Strom. Případ začal po incidentu z roku 2015, kdy se osmašedesátiletý Edward Caniglia dostal do sporu se svou manželkou Kim, což vedlo k tomu, že policie zabavila jeho legálně získané střelné zbraně.

Po rvačce se Kim spojila se strážci zákona a řekla jim, že se bojí, aby si její manžel neublížil.

Forbes uvádí:

Přesto byla policie přesvědčená, že by si Edward mohl ublížit, a trvala na tom, aby zamířil do místní nemocnice na psychiatrické vyšetření. Poté, co odmítl a trval na tom, že jeho duševní zdraví není jejich věc, Edward souhlasil až poté, co mu policie (falešně) slíbila, že mu nesebere zbraně, dokud bude pryč.

Policie nepoctivost ještě znásobila a pak Kim sdělila, že Edward s konfiskací souhlasil. Kim věřila, že zabavení schválil její manžel, a zavedla policisty ke dvěma ručním zbraním, které manželé vlastnili a které byly okamžitě zabaveny.

I když byl Edward okamžitě propuštěn z nemocnice, policie střelné zbraně vrátila až poté, co na ně podal žalobu za porušení občanských práv.

List Trendingpolitics.com napsal: Místo aby uvedli, že Canigliovy zbraně byly odebrány kvůli bezprostřednímu nebezpečí, místo toho prohlásili, že jejich zabavení je jen formou „péče o komunitu“.

Bidenova administrativa je v tomto případě údajně na straně policie a tvrdí Nejvyššímu soudu, že zatykače by neměly být „presumptivně vyžadovány, pokud je postup vládního úředníka objektivně založen na nešetřitelském veřejném zájmu, jako je zdraví nebo bezpečnost“.

Zdá se, že i liberální soudkyně Sonia Sotomayorová má problém s tím, aby policie mohla vtrhnout do amerických domovů a zabavit jejich zbraně. Poznamenala, že „osobě, která vyhrožuje sebevraždou ani její manželce nehrozí bezprostřední nebezpečí, protože osoba, která chtěla spáchat sebevraždu, byla převezena do nemocnice“.

Sotomayorová vysvětlila, že muž měl být podroben psychiatrickému vyšetření, ať už měla se situací jakýkoliv problém, policie „šla do domu, aniž by se pokusila získat souhlas manželky a zmocnila se zbraně a pak si ji ponechala na neurčito, dokud nebude podána žaloba“.

„Manželka se je snažila získat zpátky. Snažil se je získat zpět. Týdny a týdny plynuly,“ řekla Sotomayorová. „Když dovolíme policii pátrat a zabavovat bez nějakého standardu, riskujeme, že se podobné situace budou opakovat.“

Forbes uvedl:

Toto riziko se výrazně projevilo ve spisech amicus briefs, které sepsali obhájci práv zbraní. „Rozšíření výjimky pro komunitní péči o domácnost bude využito policií v jurisdikcích s obtížným nebo ústavně pochybným omezením střelných zbraní k tomu, aby se každý telefonát do domu změnil v pátrání po zbraních pod záminkou „pomoci“ přítomným osobám,“ varoval společný amicus brief, který podalo Centrum pro právo druhého dodatku, Kalifornská asociace střelců a pistolníků a kalifornští majitelé zbraní. Jednoduše řečeno, „čtvrtý dodatek nemá žádnou výjimku týkající se „zbraní“.

Ačkoliv se případ Caniglia versus Strom točí kolem zabavování zbraní někomu, kdo je podezřelý z možného spáchání sebevraždy, jeho dosah bude mnohem, mnohem širší. Pokud by Nejvyšší soud přijal argument Bidenovy administrativy, že „čtvrtý dodatek povoluje bezdůvodné zabavení majetku nebo vstup do domu, který je přiměřeně nezbytný k ochraně zdraví či bezpečnosti“, mohly by se takové obavy o veřejné zdraví a bezpečnost „stát záminkou pro vymáhání práva“, argumentovala Shay Dvoretzká, která se za Canigliu přimlouvala u Vrchního soudu.