My dříve narození pamatujeme doby, kdy soudy vedly řízení tak, že zjistily, co se stalo, posoudily důkazy (jestli se to opravdu stalo), zjistily, co k tomu říká zákon, zvážily okolnosti, a pak vynesly rozsudek. Nikdy to nefungovalo úplně dokonale, vždy v tom lidé náchylní k chybám a korupci, ale aspoň jakž takž.
Petr Hampl, nezávislý sociolog
Z tohoto tmářského věku formovaného komunismem, sexismem, nacionalistem, šovinismem už ale naštěstí pryč. Přibývá soudců, kteří soudí pokrokově. A mají oporu v ústavním soudu, píše v komentáři Petr Hampl.
Takž neubytovat ilegálního migranta, vysoká pokuta. Neubytovat člověka ruské národnosti, na to je právo. Otevřeně vyzývat k vraždě prezidenta není trestným činem. Za dvě slova pod zprávu o zločinu, který se už stal na druhé straně zeměkoule, je šestileté nepodmíněné vězení. A mohli bychom pokračovat. Zároveň se mění taky postupy. Jak konstatovala nastupující gigantka českého práva, soudkyně Lucie Kantorová, v procesu s Walterem Kraftem, je zvaní svědků „nadbytečné“. Případ je přece „naprosto zjednoznačný“ i bez dokazování.
Dovolil jsem si tedy připravit krátký dotazník, který umožní vynést rozsudek už po několika minutách. Pracovníkům v justici tak ušetří čas, který pak mohou věnovat diskuzím o vině bílé rasy nebo seminářích o multikulturní citlivosti.
Obžalovaný, doložte:
Tato zjištění umožní vynést správný rozsudek – od doživotního vězení bez možnosti propuštění po okamžité osvobození.
Výhodou by bylo také to, že každý občan ČR si může s předstihem připravit univerzální důkazní materiál (UDM). Vzhledem k počtu občanů by to vytvořilo řadu pracovních příležitostí pro absolventy oborů jako gender studies, multikulturní management či studia neziskového sektoru. Vzhledem k neustále se měnící politické situaci by tyto materiály musely být dvakrát ročně aktualizovány (co kdyby Pavel Šafr upadl v nemilost)?
Tento průlomový praktický návrh jsem samozřejmě sepsal nezištně. Nicméně pokud by se nadlidé ze Sorosova Fondu otevřené společnosti rozhodli ocenit ho částí z těch 160 milionů korun, které rozdávají lidem, co pracují na „demokratizaci českého soudnictví“ (kolik soudců mají na výplatní listině?), rozhodně bych to ocenil. Možná bych se dokonce začal cítit černoškou. Samozřejmě černošskou lesbou zaměřenou na dospělé bílé ženy. Ale to by snad nebylo na závadu.