Naše odvolání z roku 2003, zrealizované Vladimírem Špidlou, zrušil soud pro jeho nezákonnost už v roce 2007. Následně jsme stát a konkrétně předsedu vlády zažalovali o náhradu škody. Naši škodu jsme vyčíslili jako součet nevyplacených platů za období od nezákonného odvolání do konce našich mandátů. Prostě jen to, na co máme přímo ze zákona nárok. Pominuli jsme morální újmu a kolega Novotný, nejstarší z nás, i nevratně poničené zdraví. (Nedočkal se. Zemřel před třemi lety.), píše na facebooku Petr Štěpánek.

Namísto civilizovaného jednání nás další z premiérů, Jan Fischer, v roce 2009 znovu odvolal. Šest let zpětně a z funkcí, ve kterých jsme už ani nebyli, neb mandáty členů RRTV nám v mezidobí doběhly. Také toto odvolání č. 2 soud pro jeho nezákonnost zrušil. Ale až v roce 2012.

Od té doby pokračuje spor o náhradu škody. Již dvakrát nám soud první instance vyhověl v plném rozsahu, poprvé v roce 2015, podruhé v roce 2020, ale stát, reprezentovaný současnou Radou pro vysílání, se opakovaně odvolává. Prý musí postupovat s „péčí řádného hospodáře“. Jak ta péče řádných hospodářů vypadá? Náhrada škody se z původních cca 15 miliónů korun, respektive ze 7 miliónů, které jsme státu v roce 2008 navrhovali jako smírné řešení, kvůli nabíhajícím úrokům a narůstajícím nákladům vyšplhala ke dnešním takřka 40 miliónům.

Ačkoli jsme nakonec vždy u všech soudů uspěli, nikdy jsem za těch 18 uběhlých let neměl pocit, že by obě strany sporu, tzn. šestice bývalých radních na straně jedné a stát na straně druhé, měli před soudy rovnoprávné postavení. Zvůle státu, jeho orgánů i jeho reprezentantů je takřka bezmezná a justice to tiše akceptuje.

Co myslíte, žijeme v právní státu?