Chci upozornit na situace, kdy děti k podvodům navádějí jejich rodiče a spolu s nimi trenéři a sportovní funkcionáři, kteří by v ideálním případě měli být pro děti morální autoritou a příkladem.

V minulém článku Kdo je, či není profesionálním sportovcem? jsme se podivovali skutečnosti, že v našem právním řádu není nikde jednoznačná definice profesionálního (a tudíž ani amatérského) sportovce. Dodejme, že není ani tam, kde bychom ji nejvíce čekali, tj. v novele zákona o podpoře sportu. Vraťme se také ke zmíněné skutečnosti, že některé sportovní kluby (a není jich málo) obcházejí zákon a „vyrábějí“ profesionály tím, že s dětmi podepisují „profesionální smlouvy“.

Jistě je pravdou, že v některých sportovních klubech fungovala tato praxe i před koronavirovou pandemií, ale je nepochybné, že „dětských profesionálů“ přibylo právě v období, kdy bylo vládními protiepidemickými opatřeními dovoleno pouze sportování profesionálů. To ale dotčené sportovní kluby nijak neomlouvá a také si nedělejme iluze, že po znovunastartování veškerého, tedy i amatérského organizovaného sportování dospělých i dětí, budou tyto všechny „účelové profesionální smlouvy“ s nezletilými ukončeny.

Uzavírání sportovních profesionálních smluv s dětmi je samozřejmě spojeno s mnoha problémy a otázkami.

Může se dítě stát zaměstnancem sportovního klubu? Tím, že smlouvu s nezletilým musí vždy podepsat jeho právní zástupce (většinou alespoň jeden rodič), neznamená to, že rodiče vlastně nutí dítě pracovat, prodávají jeho práci a jsou za to odměňováni? Jak je dítěti vyplácena odměna za „vykonanou práci“? Na účet dítěte (všichni nezletilí rozhodně nemají svůj bankovní účet), nebo na účet rodičů, nebo v hotovosti? Je toto vše v souladu s právním řádem České republiky?

Smluvní odměnu vyplácí „zaměstnavatel“ dítěti z vlastních prostředků, nebo z veřejných státních dotací, nebo ještě z jiných zdrojů?

Bohužel je více než pravděpodobné, že v mnoha případech jde o lišácký podvod obou smluvních stran, protože rodiče po domluvě zaplatí za dítě vyšší členské příspěvky, z nichž část dostanou od klubu zpět formou smluvní odměny za práci dítěte. Může být tato nekalost ospravedlněna tím, že dítě pak může sportovat?

Děti, které se těchto „transakcí“ účastní, rozhodně vědí, o co jde. Proč je odmalička učíme podvádět a zvykat si na pocit, že nezákonná činnost může být výhodou? Situace je velmi smutná, jelikož se jedná o sportování, při kterém by mělo být samozřejmostí čestné a přirozené dodržování pravidel. A ještě smutnější je, že to nikdo neřeší!

(svob,prvnizpravy.cz,foto:arch.)