Premiér přitom po celou dobu u moci zapomíná na kvalitativní zvýšení informovanosti společnosti, bez pauzy testuje a prezentuje své improvizační schopnosti vycházející z archetypu rodného jazyka a z něho odvozené psychologie, a vede svoji politickou kariéru ke konci v doprovodu demagogie, politikaření a izolace ve stínu hledání pravdy, zda bývalá Státní bezpečnost mohla nebo nemohla zfalšovat dokumenty, které se čas od času objevují v tisku, aby nemusel spát, mohl makat a veřejnosti sdělovat, o čem sní, když nespí, píše v komentáři Jan Cambell.

Ředitel Výzkumného ústavu epidemiologie a mikrobiologie Nikolaje Gamaleja (1859 – 1949), kde byl vyvinut Sputnik V, mikrobiolog Alexander Ginzburg (1951) je v mnohem lepší a pohodlnější pozici. Ví, co dělá, ví, jak lze složité věci srozumitelně vysvětlit prezidentovi, což nepřímo nabízel i českému premiérovi a jeho poradcům v rámci přímého přenosu porady prezidenta Putina se členy vlády a odborníky. Ví něco, co my tady nevíme, když si mohl včera dovolit prohlásit: Mám naději, že vakcína bude působit ne jeden nebo dva roky, ale celoživotně, pět, deset let a déle. Jak říkám, dám své protilátky do dědictví svým potomkům. Přitom zdůraznil, že očkovat se budou po druhé a dobrovolně ti, u kterých se zjistí snížení protilátek. To vše v rámci speciálního výzkumu pro budoucnost, bez politických záměrů a podnětů.

Pro čtenáře, kteří nevědí nic, nebo málo o historii ústavu vedeného mikrobiologem Ginzburgem, nabízím krátkou informaci. Institut byl založen před 130 roky, v roce 1891 ruským přírodovědcem Filipp M. Blumenthalem (1859 v Moskvě). Jeho laboratoř byla v roce 1919 znárodněna, rozšířena a přejmenována na státní Bakteriologický institut lidového komisariátu pro zdravotnictví Ruské sovětské federativní socialistické republiky (RSFSR). V roce 1931 byl přejmenován v rámci rozšíření funkcí a integrování dalších institutů na Centrální institut epidemiologie a mikrobiologie (CIEM). V začátku druhé světové války byly založeny filiálky v Almatě a Sverdlovsku (dnes Jekaterinburgu) a jedno oddělení v Kazani. V roce 2017 byl institut přejmenován v čest ruského vakcinačního pionýra Nikolaje Gamaleja (1859 - 1949), v žádném případě z politických nebo propagandistických důvodů.

Nikolaj Gamaleja v průběhu roční stáže v Pasteurově ústavu, významném středisku základního výzkumu pro biologii a lékařství se sídlem v Paříži založeném 4. června 1887, si výtečně osvojil metodu výroby a metodiku aplikace vakcíny proti vzteklině. Po návratu založil s podporou Louise Pasteura (1822 - 1895) společně s Iljou Iljičem Mečnikovem (1845 - 1916) a Jakovem Juljevičem Bardachem (1857 - 1929) první bakteriologickou laboratoř Ruského impéria se sídlem v Oděse. Laboratoř od samotného začátku spolupracovala s jednou z hlavních ukrajinských univerzit založené carem Alexandrem II. Nikolajevičem v roce 1865. Univerzita byla pojmenována po Ilji Mečnikovi, nositeli Nobelovy ceny za medicínu a významného výzkumníka v oblasti infekčních onemocnění. Moderní politikaření potvrzuje zpráva ukrajinských novin z roku 2013. Tehdy noviny Ukrajinský týden prohlásily, že personál univerzity je otevřeně ukrajinofobní, protože nevyučuje v ukrajinštině. Univerzitě byl vyhlášen boj, přestože od svého založení se na ní vyučovalo v ruštině, nikdy ne v ukrajinštině. To se snaží změnit ukrajinští nacionalisté násilnou cestou pomocí zákona o ukrajinizaci, ničí zbytky hodnot vytvořených opravdovými vědci, nemajíc současně ani peníze na knihy v ukrajinštině.

V roce 1891 Měčnikov napsal knihu Přednášky o srovnávací patologii zánětu, která je jednou ze základních prací v oblasti imunologie. Po té, co lékařský svět se začal zabývat problémem stárnutí a bylo vysloveno mnoho hypotéz, Mečnikov zformuloval teorii, že stáří je důsledkem otravy těla produkty některých bakterií ve flóře lidského střeva. V roce 1911 vedl expedici, která se zabývala morem v Rusku. Přitom učinil řadu důležitých pozorování také v tuberkulóze.

Paralelně v roce 1892 obhájil Gamaleja disertaci na téma Etiologie cholery. Disertace byla publikována v roce 1893. Během působení ve funkci ředitele laboratoře v Oděse Gamaleja zveřejnil v roce 1898 práci na téma lyze (z řec. lysis), tj. rozkladu Bacillus anthracis bacteria by a transmissible "ferment“ a stal se objevitelem protilátky dnes známé pod názvem bacteriolysins.

Zmiňuji se o Gamalejovi i proto, že to byl on, kdo svojí prací v Oděské laboratoři shromáždil statisticky relevantní množství důkazů úspěšných vakcinací a odjel do Anglie pomoci Louis Pasteurovi při obhajobě jeho léčebných postupů. Proti nim se postavila konzervativní skupina členů Pařížské lékařské akademie v roce 1887, která současně organizovala zasedání speciální komise v Anglii pod vedením známého profesora Sir Jamesе Pagetа (1814 - 1899). James Paget a Rudolf Virchow (1821 - 1902) jsou zakladateli moderní patologie. Virchow mj. je autorem výroku - Omnis cellula e cellula, autorem buněčné teorie. S jejíž pomocí vysvětloval i patologické změny. Paget dal jméno dvěma onemocněním - Osteodystrophia deformans a Paget-karcinom.

Byl to ale Gamaleja, ne Paget, kdo pomohl obhájit novátorské myšlenky Pasteura a moderní bakteriologie. Byl to Virchow, lékař, který po založení Německé pokrokové strany v roce 1861vstoupil do politiky, vedl ostré diskuze s konzervativním Bismarckem, vyšetřoval v roce 1848 na příkaz Pruské vlády epidemii tyfu v Horním Slezsku a po popravě, při pohřbu José Rizala (1861-1896), národního hrdiny Filipín, jednoho z prvních očních chirurgů v celé jihovýchodní Asii a nejvýznamnější postavy filipínského hnutí za nezávislost a osvobození od španělské koloniální nadvlády, prohlásil:  Medicína je společenská věda, politika není nic jiného než medicína ve větším měřítku.

Srovnám-li konání EMA a EK, výmluvy slovenského Státního ústavu pro kontrolu léčiv na vytížené EU laboratoře ve spojení s prověrkou ruské vakcíny a stínový boj českého premiéra v síti finančních zájmů, korupce a mocensko-politické závislosti s historií a dědictvím Výzkumného ústavu epidemiologie a mikrobiologie Nikolaje Gamaleja, s profesionální loajalitou a etikou vědců a ředitele Ginzburga, a státní garancí za následky očkování vakcínou Sputnik V jeví se mi, že žádný trest nemůže být velkým pro elity vedoucí bezbranné, pomatené a nevědomé občany do existenční nejistoty a budoucnosti popisované spekulativními očekáváními, očkovacími průkazy a hrou na solidaritu a soudržnost pomocí strachu.

Skutečnost, že evropské a národní elity nepožadují veřejně od spojence USA vysvětlení cílů exteritoriální existence, provozu a kontroly 16 biologických laboratoří jenom na Ukrajině v rozpadu, mluví sama za sebe.

Podobně podezřivé je ticho po pěšině, co se týče výzev ke kontrole amerických laboratoří mimo své území Světovou zdravotnickou organizací. Do třetice vylučuji, že by elity a jejich poradci, i kdyby měli být hluchoněmí a slepí nevěděli o tom, že jíž v 60 létech minulého století koronaviry byly kvalifikovány USA jako potenciální biologická zbraň. Prý proto byl s nimi spojený výzkum oficiálně uzavřen, a viry s ním. Po šedesáti letech v izolaci si viry uvědomily, že neví nic o radostech a starostech kvetoucího kapitalismu a rozhodly se stařeckou rozmrzelostí pohrát si s těmi, kdo jim nařídil izolaci a ukázat věřícím v mýty, že nelze beztrestně oddělovat lidské konání od přírodních procesů. Protože hra člověka na boha neskončila, věřím v nesmrtelnost covid-19 a děkuji mu za lekci. Souhlasu netřeba, končí komentář Jan Campbell.