Zvýšená vojenská aktivita na západních hranicích Ruska vyvolala obavy na Ukrajině i v mezinárodním měřítku, což vyvolalo obavy z opakování vojenského konfliktu z roku 2014, kdy Rusko de facto anektovalo velké strategické pásy ukrajinského území. Zástupci ukrajinské vlády vedli nouzová jednání se světovými vůdci ohledně situace na svých hranicích v obavě, že to nemusí být pouhá demonstrace síly nebo provokace, ale příprava na invazi.

Síly shromážděné na Krymu a na východních hranicích Ukrajiny údajně čítají kolem 25 000 vojáků, sestávajících z 28 praporů. Jsou vybaveny tanky, obrněnými vozidly a těžkým dělostřelectvem. Ukrajina v reakci na to posílila své jednotky rozmístěné v regionu a přešla do diplomatické ofenzívy, jejímž cílem je získat podporu a ujištění od západoevropských spojenců i od Spojených států.

Situace se vyhrotila po incidentu z 26. března, při němž byli zabiti čtyři ukrajinští vojáci poté, co separatisté podporovaní Ruskem ostřelovali jejich pozice poblíž osady Shuma v Doněcké oblasti. Podle prohlášení, které vydali separatisté, byli vojáci zabiti během exploze na minovém poli.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj hovořil s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem a naléhal na alianci, aby jeho zemi přivedla na cestu k členství v této organizaci, kterou vzhledem k hrozbě ze strany Ruska považuje za jediného garanta své bezpečnosti. Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina naopak varoval, že pokud by jednotky NATO posílily ukrajinské síly v regionu, Rusko by si zase vybudovalo vlastní přítomnost poblíž východních křídel Ukrajiny.

Skutečné záměry Ruska s posilováním armády v regionu jsou sice stále nejasné, ale je sporné, zda by NATO nebo samotné USA byly ochotny hrát aktivní a přímou roli v případném ozbrojeném konfliktu. Vazby mezi Kremlem a Bílým domem se v posledních týdnech zhoršily, zejména poté, co americký prezident Joe Biden v televizním rozhovoru označil Vladimira Putina za „vraha“. Samotná ukrajinská vláda také ztratila značnou dávku dobré vůle od lídrů sousedních zemí, kteří by případně mohli působit jako prostředníci mezi těmi, kdo se na nedávné eskalaci podíleli.

Cestu Ukrajiny k členství v NATO v současnosti blokuje několik vážných překážek. Současná maďarská vláda deklarovala záměr zablokovat jakékoli přístupové rozhovory s Ukrajinou, pokud nebudou vyřešeny křivdy vůči maďarské menšině v zemi. Ukrajina v posledních letech zavedla zákony, které vážně omezují používání menšinových jazyků v zemi a brání kulturnímu životu a vzdělání statisíců etnických Poláků, Rusů a Maďarů. Zelenskyjeho vláda dala zelenou provokacím tajných služeb v zemi a útokům ultranacionalistických skupin, včetně žhářství a vyhrožování smrtí vůdcům menšin.

Polští a izraelští představitelé nedávno také protestovali proti pojmenování nového ukrajinského stadionu nacisty napojeným válečným vůdcem Stepanem Banderou, který je zapleten do masových zvěrstev namířených proti Polákům a Židům.

Ačkoliv lídři z celého světa, například britský Boris Johnson a kanadský Justin Trudeau, ujistili ukrajinského prezidenta o své solidaritě a obavách o územní celistvost země, představitelé NATO mu připomněli potřebu hlubokých politických a vojenských reforem, než bude možné aktivovat akční plán členství, a vyzvali k „zaměření na domácí reformy“ a k potřebě „rozvíjet své obranné kapacity v souladu se standardy NATO“.

Od roku 2014 bylo v probíhajícím konfliktu zabito přes 13 000 lidí. Vzhledem k tomu, že Rusko nadále zaujímá postoj na svých východních hranicích, se teprve uvidí, zda závažnost situace donutí ukrajinské lídry změnit kurz a hledat lepší vztahy se sousedy, nebo zda budou pokračovat v znepřátelení svých bývalých regionálních partnerů utlačovatelskou politikou vůči svým menšinám. Prozatím se zdá, že jednou z největších překážek bezpečnosti Ukrajiny je neschopnost jejích vůdců vybudovat účinná spojenectví v zahraničí a také jejich nedostatečný úspěch při sjednocování rozmanité populace země pod jednou vizí.