Evropský soud pro lidská práva (EÚLP) rozhoduje o požadavcích na očkování v České republice a rozhodnutí by mohlo mít dopad i na právní situaci v jiných zemích, kde je očkování povinné, například v Německu a Francii.

V České republice je očkování proti různým nemocem povinné: například proti záškrtu, tetanu, černému kašli, dětské obrně, zarděnkám, spalničkám a příušnicím. Rodiče, kteří tak neučiní, riskují pokutu. Neočkované děti navíc nejsou přijímány do školky.

Rodiče několika dětí si stěžovali u Evropského soudu pro lidská práva. Soudci ve Štrasburku by nyní mohli na základě svých případů rozhodnout o povinném očkování, které by mohlo mít vliv i na očkování proti spalničkám, které bylo loni zavedeno v Německu.

Konkrétní české případy se týkají pěti dětí, které nemohly chodit do školky kvůli nedostatečnému očkování – jedno z dětí nebylo očkováno kvůli zdravotním problémům, další bylo očkováno až později a další dvě nebyly očkovány z náboženských důvodů.

V jiném případě muselo dítě opustit školku, když se zjistilo, že není očkované proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám.

Poslední případ se týká otce, který by měl zaplatit pokutu za to, že nenechal své děti očkovat proti obrně, hepatitidě B a tetanu.

I přes zavedení povinných vakcín je Česká republika jedním z nejskeptičtějších států v Evropské unii, pokud jde o očkování.

Otázka povinného očkování a myšlenka, že někteří členové společnosti budou mít přístup do společnosti, jakmile dostanou vakcínu proti COVID-19, je v současné době velmi kontroverzním tématem. V současné době se země jako Německo a Francie chystají zavést vakcinační pasy navzdory dřívějším odmítnutím, že by takové pasy kdy byly vydány. Ve Spojených státech některé státy, například Texas, učinily jakékoli takové pasy nelegálními.

Žalobci zakládají své stížnosti na Evropské úmluvě o lidských právech (EÚLP), přesněji na právu na respektování soukromého a rodinného života, na náboženské svobodě a na právu na vzdělání.

„Má-li být vzdělávání omezeno z důvodu veřejného zdraví, musí pro to být dobré důvody,“ uvedla při jednání právní zástupkyně žalující strany Zuzana Candigliota.

Zástupce české vlády, Vít Alexander Schorm, obhajoval povinné očkování ve své zemi.

„Čím více rodičů odmítá očkování, tím větší je riziko, že se nemoci rozšíří,“ řekl. „Žalobci těží ze skutečnosti, že břemeno odpovědnosti za zdraví obyvatelstva nesou jiní.“

Rozhodnutí v EÚLP by mohlo mít široké účinky v celé Evropě. V Německu v současnosti neexistuje všeobecné povinné očkování.

Očkování proti spalničkám je však od března 2020 povinné pro děti a pečovatele ve školkách a školách, pro lidi, kteří žijí v komunitních zařízeních, a pro určitý zdravotnický personál.

Povinnost očkování proti spalničkám je tedy spojena s pravidelnou docházkou do některých zařízení. Tímto způsobem by mělo být dosaženo lepší ochrany proti spalničkám i bez obecného požadavku na očkování. V posledních několika letech se v Německu objevila ohniska spalniček. Nemoc je velmi nakažlivá a může mít vážné následky.

Z pohledu kritiků tato povinnost očkování proti spalničkám porušuje německou ústavu, konkrétně základní práva, jako je fyzická nedotknutelnost dětí a rodičovská práva. Několik rodičů proto podalo žalobu u Spolkového ústavního soudu. O jejich stížnostech ještě nebylo rozhodnuto.

V řízení by pak mohl být zohledněn probíhající rozsudek soudu pro lidská práva, i když rozhodnutí ESLP směřuje pouze proti České republice. Podle mezinárodního práva je Německo vázáno Evropskou úmluvou o lidských právech a jejím výkladem Soudním dvorem.