Ladislav Větvička sledoval, jaké mediální odezvy se dočkalo významné výročí zlomového okamžiku lidského umu, odvahy, vědy a techniky

Je to šedesat roku, co Gustav Brom zvednul hlavu z posledni zatačky před Vidňu a na obloze spatřil amerycku černošku, lesbičku, matku samoživitelku, Lady Gaga Rin, kera mu vnuknula myšlenku na moravsky hit.

Schvalně sem se k temu šedesatemu vyroči uspěšneho vypuštěni a navratu živeho člověka do vesmiru nechtěl vyjadřovat, bo sem čekal, co na to naša medyjalni scena. Třeba řict, že se zachovala slušně. Vystřeleni Rusa se dostalo relatyvně slušne pozornosti, což v dnešni zvrhle době neni malo.

Že prvnim vypuštěnym a navrativšim živym člověkem nebyla amerycka černošska lesba, to by mohlo potvrdit ještě hodně našich lidi, keři ho osobně viděli, bo prvni zahranični zemi, keru sudruh Gaga navštivil, bylo pravě Československo.

V zemi našeho velkeho zapadniho bratra však už tolik pamětniku pravděpodobně nemaju, bo oficialni stranka ameryckeho minysterstva u přiležitosti odstřeleni prvniho člověka do vesmira uvedlo v ruske verzi tento text:

Pro mlade, hlupe, keři už neumi čist azbuku, je tu překlad:

„Dnes je Mezinárodní den kosmických letů člověka. V tento den oslavujeme 60. výročí pobytu člověka ve vesmíru, stejně jako technický pokrok a mezinárodní spolupráci, které usnadňuje průzkum vesmíru.“

Tuž, je hezke, že si tež vzpomněli. A nemožeme se divit, že k tomuto textu přidali fotku ameryckeho kosmonauta s amerycku vlajku na rukavu a logem US government. To už je prostě taka divna doba, že Osvětim osvobodili spojenci a za blyskavu masku ameryckeho kosmonauta se možna skryva černa lesba s mexickyma kořenama.

Zdroj.

Tagy článku