Evropská komise – výkonný orgán Evropy – poprvé zveřejnila návrh vakcinačních pasů dne 26. dubna 2018. Hluboko v dokumentu zabývajícím se „Posílenou spoluprací proti nemocem, jimž lze předcházet očkováním“ byl návrh tento mainstreamovými médii v podstatě ignorován.
Dokument plánu vydaný na začátku roku 2019 následně stanovil konkrétní plány pro provádění návrhu Evropské komise. Primárním opatřením uvedeným v plánu bylo „prověřit proveditelnost vytvoření společného očkovacího průkazu/pasu“ pro evropské občany, který je „kompatibilní s elektronickými imunizačními informačními systémy a je uznáván pro přeshraniční použití“. Plán počítal s legislativním návrhem, který by měl být v Evropě vydán do roku 2022.
Zajímavé je, že plán používá několik termínů, které jsou sice ve většině zemí před pandemií poměrně neobvyklé, ale od té doby jsou v mainsteamových médiích slyšet denně. Asi nejvýraznější z nich je „vakcinační váhavost“. Podpora evropských zemí při „potírání váhavosti s vakcínami“ je v dokumentu uvedena jako jeden z klíčových akčních bodů.
V plánu je rovněž zmíněna možnost výskytu pandemií a „neočekávaných ohnisek“. Je zjevné, že se konkrétně hovoří o podpoře povolování „inovativních vakcín, a to i pro vznikající zdravotní hrozby“.
Plán uvádí, že „průmysl výroby očkovacích látek“ má při plnění cílů popsaných v dokumentu „klíčovou úlohu“, a jako další akční body uvádí „zlepšení výrobní kapacity EU“ a vytváření zásob očkovacích látek.
Cesta k posílení „stávajících partnerství“ a „spolupráce s mezinárodními aktéry a iniciativami“ odkazuje také na globální setkání na nejvyšší úrovni o očkování, které se konalo v září 2019. Podrobná prohlídka účastníků a předmět této schůzky je výmluvný.
Většina mainstreamových sdělovacích prostředků neuvedla, že dne 12. září 2019 se v belgickém Bruselu konal „Global Vaccination Summit“. Schůzka, kterou zorganizovala Evropská komise ve spolupráci se Světovou zdravotnickou organizací, se konala pouhé tři měsíce před vypuknutím koronaviru.
Je příznačné, že to bylo také jen 36 dní před nyní nechvalně proslulým simulačním cvičením vypuknutí koronaviru za podpory nadace Billa & Melindy Gatesových, Světového ekonomického fóra a Školy veřejného zdraví Johnse Hopkinse Bloomberga, které se konalo 18. října 2019.
Účastníky vakcinačního summitu, který se konal jen na pozvání, byli političtí lídři, vysocí představitelé Organizace spojených národů a dalších mezinárodních organizací, ministerstva zdravotnictví, přední akademici, vědci a zdravotníci, soukromý sektor i nevládní organizace.
Summit byl uspořádán kolem tří kulatých stolů nazvaných „In Vaccines We Trust“, „The Magic of Science“ a „Vaccines Protecting Everyone, Everywhere“. Mezi významné členy panelu u těchto kulatých stolů patřili Nanette Cocerová, globální prezidentka Pfizer Vaccines, Dr. Seth Berkley, generální ředitel GAVI, Global Vaccine Alliance – organizace, která získala obrovské finanční prostředky od Nadace Billa a Melindy Gatesových, a Joe Cerrell, výkonný ředitel Nadace Billa a Melindy Gatesových pro globální politiku a advokacii.
Pandemické plánování bylo na tomto summitu jasně vidět. Mezi klíčové dokumenty distribuované účastníkům patřily zprávy o:
Ve všech těchto dokumentech je opakovaně zdůrazňován cíl posílení spolupráce s farmaceutickým průmyslem, stejně jako sdělení, že celosvětová pandemie byla nyní nevyhnutelná.
Vakcinační pasy: komu skutečně prospívají?
Kdo má z vakcinačních pasů skutečný prospěch? Rozhodně ne obyčejní lidé, pro něž by se sdílení jejich zdravotních záznamů a dalších osobních údajů mohlo brzy stát povinným pouze z důvodu účasti ve společnosti. Hlavním příjemcem bude naopak nadnárodní farmaceutický průmysl. Vzhledem k tomu, že celosvětové tržby z prodeje léků a očkovacích látek letos podle předpovědí dosáhnou 1,5 bilionu dolarů, farmaceutické společnosti a jejich investoři slintají nad vyhlídkou, že se vakcinační pasy stanou celosvětově povinnými.
Předpokládá se, že celkový trh s vakcínami COVID-19 bude mít hodnotu 100 miliard dolarů tržeb a 40 miliard dolarů zisků po zdanění. Roční očkování proti mutacím koronaviru by mohla tato čísla ještě zvýšit. Pokud se nevzepřeme vakcinačním pasům a místo toho nebudeme „hlasovat pro rozum“, mohli by výrobci léků a vakcín přinutit svět k dlouhodobé ekonomické a politické závislosti. Naším naléhavým cílem proto musí být nahrazení nenasytného farmaceutického „obchodu s nemocemi“ systémem zdravotní péče založeným na skutečně preventivních přístupech. Přijmout k tomu alternativu farmaceutického průmyslu je prostě nemyslitelné.