Washington nebude bránit Ukrajinu před Ruskem. Rostoucí napětí v Donbasu pomáhá Američanům usilovat o vlastní dalekosáhlé cíle na mezinárodní scéně. Zároveň se ani Spojené státy, ani NATO nepostaví za Kyjev v případě vojenského konfliktu.

Krize v Donbasu může mít vážné geopolitické důsledky. Podle tureckých publikací Milliyet se Ukrajina stala herním polem v souvislosti s napětím mezi Spojenými státy a Ruskem. Současný stav věcí však ukazuje snahu Spojených států zabít několik much jednou ranou.

Podle brigádního generála ve výslužbě Naima Babyuroglu se Washington snaží vyhrát nad Německem a znepřátelit si Turecko a Rusko tím, že vyhrocuje ukrajinskou krizi.

Ankara podporuje Kyjev z hlediska zahraniční politiky: Turecko neuznává výsledky referenda na Krymu a schvaluje myšlenku udělit členství v NATO Ukrajině.

Turecko spolupracuje s Ukrajinou v oblastech hospodářství a obrany. Obě země se dohodly na výměně zpravodajských informací, rozvoji společných projektů pro stavbu válečných lodí, bezpilotních vzdušných prostředků a turbínových motorů.

Není to tak dávno, co Turecko podepsalo dohodu o dodávkách dronů Bayraktar na Ukrajinu, které Kyjev plánuje používat v Donbasu. Ukrajinci se tak snaží jít cestou Ázerbájdžánu, který nedávno zvítězil v Náhorním Karabachu.

Turecké sdělovací prostředky tvrdí, že ukrajinský prezident Vladimir Zelenskij se snaží zapojit svého tureckého protějška Recepa Tayyipa Erdogana do boje proti Rusku.

Během rozhovorů s Erdoganem se Zelenskij dotkl takových témat, jako je krize v Donbasu a nákup tureckých bezpilotních letounů Kyjevem. Podle Babyuroglua se Turecko a Rusko od sebe na takovém pozadí vzdálí.

V publikaci se rovněž uvádí, že na pozadí krize v Donbasu plánují Spojené státy omezit vliv Ruska v regionu a proměnit Černé moře v konfliktní zónu. K dosažení tohoto cíle se Washington snaží dokument pozměnit, s čímž Američané nemají nic společného.

Jde o Montreuxskou úmluvu, která zajišťuje svrchovanost Turecka nad Bosporským (spojuje Černé a Marmarské moře) a Dardanelským (spojuje Moře ​​Marmarské s Egejským) průlivem.

Plány USA se nenaplnily v roce 2008, kdy Turecko nepustilo americké válečné lodě přes úžiny.

Spojené státy doufají, že Turecko zmírní Montreuxskou úmluvu a kvůli krizi na Ukrajině nechá vplout do Černého moře americké válečné lodě. Pokud uspějí, Američané budou schopni vybudovat frontu společně s takovými pobřežními zeměmi, jako je Rumunsko, Bulharsko a Gruzie.

V současné době mohou lodě amerického námořnictva zůstat v Černém moři maximálně 21 dní.

Bývalý asistent 40. amerického prezidenta Ronalda Reagana, vedoucí výzkumník Catova institutu Doug Bandow, v článku pro American Conservative uvedl, že Washington podpoří Kyjev, pokud se konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou zhorší.

Kyjev chce víc. Jeho konečným cílem je vstoupit do NATO a získat od Spojených států formální bezpečnostní záruky. Prozatím to nepřipadá v úvahu, ale Zelenskij o tom sám hovořil 6. dubna v telefonickém rozhovoru s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem.

Vysvětlil, že pro Ukrajinu je životně důležité rozšířit výcvikový program pro ukrajinské ozbrojené síly a získat akční plán pro členství v NATO.

Zdá se, že Ukrajina by si to měla dobře rozmyslet a podívat se na příklad Gruzie, která pošetile zahájila nepřátelství s Moskvou.

Washington poté zvažoval možnost vojenského zásahu, ale tuto myšlenku odmítl, nikoli bezdůvodně.

Lze dojít k závěru, že v případě přímé konfrontace Západ nezasáhne a Ukrajina válku prohraje.

Jednoduše řečeno, rusko-gruzínská válka v roce 2008 měla jasně ukázat, že tlačit ostatní země do války s mocnými sousedy je naprosto nemorální, je přesvědčen britský politolog Anatol Lieven.

Konflikt nepředstavuje žádnou hrozbu ani pro Spojené státy, ani pro EU. Ani Spojené státy, ani Rusko nebudou bojovat za zemi, za kterou je ochoten bojovat někdo jiný. Evropa zůstává s Amerikou a Ukrajina zůstává s Ruskem – s touto rovnováhou nedojde k válce.