Dnes nezačnu s obecným tématem, ale vydám se rovnou k tématu jednoho nového prý nepolitika z hnutí ANO. Jeho jméno je Jiří Zlatuška. Who is who Jiří Zlatuška? Podle Wikipedie – Prof. RNDr. Jiří Zlatuška, CSc. (* 15. září 1957 Brno) je profesor informatiky, bývalý rektor Masarykovy univerzity (nezapomíná si napsat k podpisu slůvko emeritní), děkan Fakulty informatiky Masarykovy univerzity, bývalý senátor a bývalý člen Rady města Brna. Řekli byste, že je to muž důstojnost sama. Svého času obsazoval ještě celou řadu dalších funkcí, pozic a sinekur, jejichž byl neúnavný sběratel. Například byl předsedou představenstva Starez-Sport, městské a.s a členem představenstva Brněnských veletrhů . O kvalitě výkonu této jeho funkce promluvil svého času další člen představenstva pan Egbert Zündorf veřejně a jeho pracovitost a docházku zhodnotil tak, že od pana Zlatušky už pes kůrku v BVV nevezeme.

Zlá tužka

Skvělý reprezentant města. Ještě byl předsedou komise informatiky, jejímž jsem byl členem i já a tam mohu říci osobně, že pan profesor, pokud si vůbec vzpomněl že je zasedání a přišel, tak byl připraven tak, že většinou nevěděl která bije. Svoji politickou kariéru si vybudoval jak jinak na tématu korupce, kdy teatrálně pálil před radnici prázdné obálky. Svoje charakterové vlastnosti dále projevil v kauze jmenování nového šéfa odboru kultury, který si v minulosti dovolil přistihnout dcerušku pana emeritního rektora a emeritního senátora při služebním selhání.

A tak mu to náš nejspravedlivější ze spravedlivých spočítal s pomocí další pětice z obskurní koalice. A když byl vyzván k chování důstojného férového muže za něhož je převlečen, vykroutil se jako had stylem vy o voze, já o koze. Že se k tomu přidal jeho přítel pan Břetislav Rychlík, jako vždy skrytý v pozadí, je jen dokreslením toho, kdo byl za pověstnou kauzou uvedení Revizora s podtitulem Bobčinskij, Dobčinskij a Paulčinskij, včetně zavlečení mého jména do kauzy Jalta. (Mimochodem soud na toto téma jsem s panem emeřitním vyhrál a jeho chlapství se projevilo tak, že omluvu k níž byl odsouzen, ukryl do dva roky staré internetové diskuze. )

A k tomu se proslýchá, že se vyjádřil tak, že mne do této kauzy zavlekl proto, že jsem se mu zdál mediálně zajímavý. Boží mlýny však melou pomalu ale jistě. Pan Zlatuška postupně opustil jednu funkci za druhou jeho mnohožidelné impérium se rozpadlo jako domeček z karet.

Až ejhle, nové hnutí asi nevěda s kým má co do činění, přivinulo na svou hruď reka z nejspravedlivějších. ANO, prý s ním bude líp. Tak nevím. Likvidovat lidsky i profesně své odpůrce může jenom osoba jejíž morální vlastnosti jsou tak nízko, že se se dotýkají břicha hada. Ne náhodou získal ten pán v Brně přezdívku Zlá tužka.

Svoji někdejší kampaň postavil na tepání korupce a slíbil vytahat kostlivce ze skříní. Zatím vytáhl leda něco páchnoucího. Jsem zvědav, co bude dělat až vypadnou kostlivci ze skříní zvaných kampus či 150 milionů které pod jeho vedením vylétly do vzduchu za akci zvanou Metropolitní síť.

Nebudu zastírat, že tohoto člověka nemám rád. Je to prosté. Sprostě a nespravedlivě mne v rámci předvolebního boje zostudil počínaje články v mediích až po podíl na známé kauze v níž Břéťou řečeným Pendolínem použili mé jméno v brněnské inscenaci Gogolova revizora. Pana Z. jsem zažaloval, soud jsem vyhrál, ale smrdutá jedovatá slina se špatně čistí. O charakterových vlastnostech pana exrektora a exsenátora svědčí, že rozsudek aby se mně omluvil, jako malý kluk zasunul na konec diskuze dva roky starého článku. Hrdina. Hrdina hrající celou dobu s cinknutými kartami.

Zdroj: paulczynski.cz | Kráceno