Analýza údajného falšování fotografií Rusy od Bellingcat – nekompetence nebo úmysl?
Před pár týdny se média věnovala zprávě skupiny Bellingcat „Forensic Analysis of Satellite Images Released by the Russian Ministry of Defense“, údajně dokazující falšování satelitních snímků ze strany Ruska – tak byla i většinově prezentována v médiích, ovšem bez slůvka „údajně“. Rozhodl jsem se podívat na analýzu blíže a nabízím závěry svého zkoumání. Nejedná se o vyčerpávající rozbor, cílem bylo jen zjistit, zda je analýza bezchybná a zda jsou závěry průkazné. Můj rozbor se také nezabývá otázkou, zda ruské fotky jsou pravé či nikoliv – s tím nemají závěry žádnou souvislost.
Autoři nejprve porovnávají snímek č. 4 z loňské tiskové konference ruského ministerstva obrany na základě analýzy ELA a dělají závěr, že je zfalšovaný:
Poukazují na tmavou plochu v levém horním rohu a píší, že „tyto rozdíly v úrovni chyb nemohou být vysvětleny samotným obsahem snímku“. To však není pravda – u ELA analýzy se vždy spojité jednolité plochy zobrazují jako tmavá místa. Tmavá plocha v levém horním rohu je způsobena neprůhledností mraků na daném místě, které tvoří právě takovou jednolitou jednobarevnou plochu (na rozdíl od poloprůhlednosti v pravém spodním rohu) – viz oblast „E“ a oblast „D“:
Podobná tmavá plocha se nachází i na snímku, který autoři používají jako ukázku autentického snímku (levý horní roh):
Pro ilustraci této vlastnosti ELA analýzy – na dalším originálním snímku od Google, jež použil Bellingcat, opět vidíme tmavé plochy přesně na místech, kde jsou oblaka neprůhledná a tvoří jednolité plochy:
Daný snímek a výstup ELA na fotoforensics.com:
http://fotoforensics.com/analysis.php?id=aed0d0c5899989e44b9946ee10d0f7154e80593d.83407
Ilustrace téhož efektu na jiném snímku („GE-19-6-2014-pic4“) použitém Bellingcatem:
http://fotoforensics.com/analysis.php?id=5b8c83075ea5cb0e5333d240e1d2f4eb191f417d.73672
Co se týká ELA analýzy obecně, jedná se o spíše o hobby než profesionální metodu, která funguje jen u primitivních manipulací a interpretace výsledku je navíc vždy subjektivní, žádné jednoznačné závěry nedává. Bellingcat tvrdí, že pokud je snímek bez manipulací, pak by celá plocha měla mít přibližně stejnou barvu – to je jednoduše lež nebo nekompetence, jak lze demonstrovat na této autentické fotce:
v porovnání s touto zmanipulovanou:
Originál
&
ELA analýza podvrhu
V další části se autoři zabývají referenční analýzou obsahu snímků za pomoci snímků z Google Earth různého data:
Problém s tímto přístupem je v tom, že data snímků v Google Earth jsou z mnoha důvodů jen orientační a žádné jednoznačné závěry z nich dělat příliš nelze, pokud nejsou k dispozici zdrojové satelitní fotky a data jejich pořízení, z nichž byla výsledná mapa složena. Ilustruji to za použití analogického přístupu – analýzy jedné oblasti jen o pár metrů dále od místa, kterému se věnuje Bellingcat, podle níž by se dalo obdobně soudit, že snímky či data falšuje sám Google (pokud mít za to, že data jsou přesná):
Chronologie 30.5.2014 – 24.7.2014 (podle Google):
Na snímcích vidíme pole v různých stádiích zemědělského opracování a viditelný diagonální pás. Bude nás hlavně zajímat posloupnost tří snímků:
Jak je vidět, na snímku z 19.6. je pravá část pole již zoraná (brázdy) a již tam roste zeleň, na snímku z 24.7. vidíme konzistentní situaci, ale na prostředním snímku vidíme zdá se pole opět v nezoraném stavu nekonzistentním s předpokládanou chronologií. Část důkazů v analýze Bellingcat je postavena na podobných konstrukcích: anomálie mohou být skutečně důkazy nekonzistence v ruských fotkách, mohou to ale stejně dobře být nepřesné časové údaje a mohou to také být vizuální rozdíly způsobené rozdílnými okolnostmi jednotlivých snímků, jako typ optiky, povětrnostní podmínky, úhel dopadu slunečních paprsků, úhel focení a mnoho dalších – vyvozovat jednoznačné závěry zde na základě takových vstupních dat jednoduše nelze.
V další části se autoři zaměřují na to, co podle jejich názoru je olejová skvrna vytékající ze stojícího vozidla, a podle níž opět soudí na chronologii snímků a pokoušejí se dokázat, že ruské fotky nejsou s touto chronologií konzistentní:
Dále seřazují snímky podle dat z Google a dat ruských snímků do chronologie:
Problémů s tímto postupem je hned několik. I pokud nechat stranou neprůkaznost časových údajů Google, jsou zde ještě další věci. Autoři tvrdí, že z vozidla uniká kapalina, nejspíš olej. To však nemohou vědět, jedná se o dohad. Hlavní problém s tímto argumentem je ale jinde – na snímku, což jde dobře vidět na zvětšenině, je podle velikosti stínu korby a kabiny jasně určitelné, že kabina se nachází vpravo a korba vlevo. Drtivá většina sovětských a ukrajinských vojenských náklaďáků (pokud ne všechny) mají však motor vpředu pod či před kabinou (jako naše Tatry, V3S apod.), pokud by z vozidla tekla nějaká kapalina, tekla by z oblasti motoru (tedy z opačného konce vozidla než vidíme na snímku). V zadní části se nenachází nic, z čeho by mohlo podobné množství nějaké kapaliny téct. Celá tato konstrukce stojí tak říkajíc na vodě a dohadech. Pravděpodobně se jedná o kaluže vody po dešti, které shodou okolností snímky zachytily. Na posledním snímku z Google z 19.6. je také poloha vozidla jiná i skvrna má dost jiný tvar, což je opět konzistentní spíše s kaluží vody.
Shrnutí
Problémů s analýzou Bellingcat je hned několik:
- jejich interpretace výstupů ELA je nekompetentní, výstupy jsou naopak v souladu s obsahem ruských snímků;
- vyvozovat z časových údajů snímků z Google Earth nelze s určitostí nic, z mnoha důvodů mohou být data posunuta. Jak poskytovatelé družicových snímků, tak samotný Google provádí s daty mnoho operací pro co nejlepší výsledný efekt a nelze s jistotou předpokládat, že v průběhu všech operací udržuje přesné datum každého jednotlivého segmentu, z něhož je složena výsledná mapa – a ta je téměř vždy složena z více fotek různých časových period;
- referenční analýza je založena právě na snímcích a datech z Google Earth, originálními družicovými snímky Bellingcat nedisponuje;
- argument s „olejovou skvrnou“ nevydrží bližšího zkoumání.
Nevěnoval jsem se zde všem bodům analýzy, ale zbytek je kvalitativně analogií rozebraných postupů: buďto použití ELA analýzy (neprůkazná metoda), nebo opírání se o časové údaje a snímky z Google.
Myslím že jsem dostatečně ukázal, že analýza Bellingcat je problémová a v části založené na metodě ELA je pak hlavně ukázkou toho, jak se obrazová analýza NEMÁ dělat, než čímkoliv jiným. Ukázala však dobře jinou věc – naprostou neprofesionalitu a zaujatost některých českých médií, kterým se v roli „kladiva na Rusko“ hodí cokoliv a které s velkou pompou vytroubily do světa, že falšování fotek Ruskem bylo dokázáno.
Nebylo, vážená mainstream média. Dokázána byla jen zaujatost médií a nekompetence (nebo zlý úmysl) Bellingcatu.
Další info o tomto tématu:
http://leva-net.webnode.cz/products/pouziva-bellingcat-falesne-foto-jako-dukaz/
https://vlkovobloguje.wordpress.com/2015/06/08/mh-17-bellincat-spiegel-jeho-sefredaktor-a-kosa/
Zdroj
