Protiruská hysterie nabírá stále vyšší a vyšší obrátky. Poslední obrátku roztočil výbuch muničního skladu v Česku před sedmi lety (!), Ale politický a mediální návrat k výbuchu je nyní, píše na facebooku Ján Čarnogurský.
Ján Čarnogurský
Výbuchů bylo více a byly i dříve. V březnu až v červnu 1999 NATO bombardovalo Jugoslávii a položilo základ vzniku Kosova. Rusko odpovědělo volbou Vladimira Putina prezidentem. V srpnu 2008 Spojené státy povzbudily gruzínského prezidenta Michaila Saakašviliho, aby napadl Jižní Osetii, kde byly smluvně umístěni ruští mírotvorci. Mnozí zahynuli. Rusko odpovědělo vyhnáním gruzínské armády z Jižní Osetie, která později vyhlásila svrchovanost.
V roce 2014 opět Spojené státy stály za protiústavním pučem v Kyjevě a svržením zákonné ukrajinské vlády a prezidenta. Americká diplomatka Victoria Noolandová (dnes číslo 3 v americkém Státním departmentu) později ve výboru Kongresu řekla, že je to stálo 5 miliard dolarů. Rusko odpovědělo ochranou svobodného hlasování v referendu na Krymu o odtržení od Ukrajiny. Krym vstoupil do Ruské federace jako republika.
Na východě Ukrajiny Doněck a Luhansk a přilehlá území vyhlásily svrchovanost a Rusko jim pomohlo ubránit se proti přesile ukrajinské armády. Rusko spolu s Německem buduje plynovod Nord Stream 2 pod Baltským mořem, který má být dokončen v srpnu tohoto roku. Plynovod propojí hospodářství Ruska a Německa (Evropské unie) a hospodářský vzdálí Evropu od Spojených států. Spojené státy se všemožně snaží znemožnit dokončení plynovodu.
Rusko vyvinulo vojenské rakety letící rychlostí 27 machů (27x rychlost zvuku). Stávající protiraketová obrana je nemůže zachytit. Rusko buduje podvodní atomová torpéda, schopná vytvořit před pobřežím USA tsunami, které zničí všechna velká města. Konečně, Rusko prohlubuje své spojenectví s Čínou fakticky proti Západu. Čína buď už je ekonomicky na čele světa nebo za 3-5 let bude, Rusko je vojensky schopné odolávat Spojeným státům a NATO.
V této situaci Česká republika se najednou vrátila k výbuchu muničního skladu ve Vrběticích, vypověděla 18 ruských diplomatů a už to začalo. Zůstaňme trochu při tomto výbuchu. Rusko se od výbuchu distancovalo a výbuch zapadá jako do lego stavebnice dalšího tlaku na Rusko. Ale dobře, vycházejme z toho, co bylo zveřejněno. Ve skladu vybuchla munice, kterou tam uskladnil bulharský obchodník se zbraněmi Emilian Gebrev. On dodával zbraně a munici na Ukrajinu a do Sýrie. Do Sýrie ne vládní armádě, ale teroristům. Pamatujeme si záběry, jak teroristé uřezávali hlavy zajatcůmi a před kamerou. Výbuch byl v roce 2014, to ještě Islámský stát vzkvétal. Česká tajná služba musela vědět, komu dodává zbraně Gebrev a přesto měl možnost pronajmout si sklad v Česku a z něj dodávat zbraně svým zákazníkům. V trestním právu se to nazývá pomoc k páchání zločinu.
Bašta: Generálské výložky plukovníka Koudelky přijdou Česko draho
Na zbraně a munici pro Ukrajinu to platí podobně, s poněkud menší intenzitou. Na východní Ukrajině dosud zahynulo 13 000 lidí, před dvěma týdny 5-letý chlapec. Bojovníkům Doněcka a Luhanska pravděpodobně dodává zbraně Rusko, vládní ukrajinská armáda asi nekupuje zbraně od soukromých obchodníků, proč by se pak po slovenských železnicích už dva roky přesouvaly tanky a transportéry na východ? Nejdříve mohly být odběrateli dobrovolnické armády jako Pravý sektor a další. Lze si představit, že se našli lidé, kteří měli zájem zkřížit Gebrevovi plány a zisk. Je mi líto, že zahynuli dva lidé, ale když se Česká republika pustila do takových kšeftů, měla zaručit větší bezpečnost.
Nyní všechny sluníčkářská média provádějí nátlak na vládu a přesvědčují sv= konzumenty, aby i Slovensko vykázalo několika ruských diplomatů. Jakoby tu vládla sluníčkářská média - vlastníky jsou většinou cizinci - a ne demokraticky zvolená vláda / vlády. Některé cíle vycházejí na povrch skoro a jsou velmi přízemní. Prvním výsledkem české hysterie je vyloučení Rosatomu z tendru na dodávku zařízení pro českou jadernou elektrárnu Dukovany. To byl jen nejbližší cíl. Sem tam se zmiňuje zastavení Nord Stream 2, ale v tom už Němci dosáhli vnitřní jednotu, že plynovod se dokončí, protože ho potřebují. Jako perspektivní cíl Američané a Angličané sledují, aby se nespojili Rusové a Němci. V tom je každá cihlička dobrá.
Bombardování Jugoslávie byl zločin. Srbský prezident Vucic nedávno řekl, že kdyby byl v roce 1999 ruským prezidentem Putin, bombardování by nebylo možné. Jižní Osetie vyhlásila samostatnost a nechystá se vrátit do Gruzie. Ukrajina se vnitřně dělí na rusky hovořící levobřežní (vzhledem k Dněpru) a ukrajinsky hovořící pravobřežní. Dříve nebo později se asi tak rozdělí, protože ty dvě Ukrajiny jsou mentálně odlišné. Doněck a Luhansk jsou rusky mluvící území, kdysi patřily do části Ruského impéria s názvem Novorosija. Lidé z obou oblastí doufali, že se na ně uplatní "Krymský scénář" a budou také přijati do Ruské federace. Neuplatnil se, ale jejich strádání pod ukrajinskou palbou a odhodlání bojovat proti ukrajinské přesile nejlépe říká, kam chtějí patřit. Převrat na Ukrajině v roce 2014 byl protiústavní puč a tehdejší demonstranti - současná moc v Kyjevě - nedodrželi dohodu, kterou podepsali s tehdy prezidentem Janukovyčem. Ministři zahraničních věcí Polska, Německa a Francie byli garanty dohody, ale neřekli, že demonstranti nedodrželi dohodu. Rusko vyvinulo zbraně, jaké Západ nemá. Zaostávání Západu se odhaduje asi na 10 let. Pokud by Ukrajina zaútočila na Doněck, Luhansk nebo Krym a Západ jí vojensky pomůže, Rusko pomůže rusky mluvícím republikám a Západ zažije nejhorší katastrofu ve svých dějinách.
Po skončení první studené války Sovětský svaz se dělil podle poměru existujících sil uvnitř SSSR a podle pravidel nastolených Západem. Západ vlastní pravidla porušil, když navzdory slibu danému Gorbačovovi rozšířil NATO na východ a když se neřídil Pařížskou chartou z roku 1990. Mohl si to dovolit jen pokud bylo Rusko slabé. Nyní je Rusko silné a mezinárodní pravidla určuje i ono. Hegemonie Západu, trvající od objevení Ameriky, skončila.
Car Alexandr III. řekl pamětní větu, že Rusko má jen dva přátele - svoji armádu a vojenskou flotilu. Nyní k nim přibylo i letectvo a rakety a ještě jeden nevelký přítel. Podle průzkumu veřejného mínění ve více státech, který nedávno dělal GLOBSEC, ve čtyřech zemích převažuje přátelství k Rusku - v Bulharsku, Srbsku, Černé Hoře a na Slovensku. První tři jsou pravoslavné, Slovensko je převážně katolické. My lámeme historický stereotyp správným směrem, končí komentář Ján Čarnogurský.