Lidé od devadesátých let opouštěli Mostecko, protože byl postupně utlumován průmysl napojený na těžbu hnědého podkrušnohorského uhlí. Stále více lidí s malým vzděláním nemohlo sehnat práci. Narůstaly počty nezaměstnaných a nepřizpůsobivých osob, zvláště v cikánském a romském prostředí.

Na portálu Obce v datech najdeme hodnocení kvality života v 206 českých obcích v roce 2020. Město Most je z 206 obcí a měst na 200 místě, tedy patří mezi nejhoršími místa pro život v ČR.

Na desetibodové škále (10 = nejlepší hodnocení) je Most na indexu 1,7 v kvalitě života, v materiálním zabezpečení na 0,9, index hmotné nouze je 2,0 a index exekucí 0,9. Index kapacity mateřských škol je dokonce 0,0. Jen pro pořádek: Praha je na 2 místě s indexem kvality života 9,4.

V tomto deprimovaném městě je perspektivním způsobem jak dlouhodobě přijít k penězům čachrování s byty, kupovat a pronajímat je. Kromě toho do bytů lze se ziskem ukládat tzv. sociální odpad – nepřizpůsobivé rodiny odkudkoliv z ČR, kde se jich chtějí za „všimné“ zbavit.

Krušnohor v hledáčku ušmudlaných límečků

Realitní makléři a různí zprostředkovatelé a jejich právní poradci se snaží získat co nejvíce družstevních bytů nebo se do bytových družstev dostat, rozložit jejich vedení a nahradit svými lidmi, aby mohli s byty kšeftovat. Zažilo to mnoho bytových družstev. Tyto lidi lze nazvat ušmudlané límečky. Pohybují se mnohdy na hranici zákona.

SBD Krušnohor obdrželo usnesení Policie České republiky, že odložila podezření ze spáchání zvlášť závažného zločinu podvodu, zločinu porušení povinnosti při správě cizího majetku spáchaných ve spolupachatelství, a dále přečinu maření úkolů úřední osoby z nedbalosti.

Družstvo též obdrželo usnesení Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem potvrzující správnost rozhodnutí policejních vyšetřování o odložení trestního oznámení.

František Ryba, ředitel správy družstva, na otázku kdo stojí za podaným trestním oznámením, uvedl, že „již dva roky trvá cílená kampaň malé skupinky lidí vedených Lubomírem Gombošem z Prahy vůči mosteckému Stavebnímu bytovému družstvu Krušnohor. Gomboš podniká v oblasti pronajímání bytů v Mostě.

Cílem jeho kampaně byla a stále je dehonestace bytového družstva a jeho vedení. Podařilo se mu alespoň docílit vyškrtnutí statutárních orgánů SBD Krušnohor z obchodního rejstříku. Společně potom tito lidé podali několik trestních oznámení, ve kterých se opakovaně opírali o smyšlená tvrzení, že představenstvo družstva „tuneluje“ Krušnohor a ekonomicky jej poškozuje. Svá smyšlená tvrzení opřeli o jimi podané rozsáhlé trestní oznámení, které se týkalo zhruba 260 bytů prodaných v letech 2008 – 2019.

Oběťmi „pražské“ skupiny jsou také policisté

Pilné čmuchání kolem SBD Krušnohor od malé skupinky lidí vedené z Prahy bylo v posledních dvou letech zlým snem nejen pro vedení bytového družstva, ale také pro policejní vyšetřovatele.

Mostecké oddělení hospodářské kriminálky již 30. 9. 2020 poslalo k čertu udání občana Gomboše, protože nedošlo ke spáchání trestného činu.

V trestním oznámení byl uveden jmenovitě prodej 258 bytů doplněný příběhy o údajném šmelení lidí z Krušnohoru při prodeji těchto bytů.

K prodejům docházelo v průběhu jedenácti let v souvislosti s  privatizací bytového fondu města. „Policie měla obrovský úkol - prošetřit postup bytového družstva v  případě každého z bytů. O odvedeném obrovském množství práce vyšetřovatelů svědčí podrobně zpracované sdělení o odložení trestního oznámení, které má 48 stran,“ uvedl František Ryba, ředitel družstva.

Výsledek trestního oznámení byl opačný: Žádný trestný čin, naopak policie oznámila, že SBD Krušnohor jednalo správně v kontextu privatizace bytového fondu z majetku města Mostu.  

Usnesení z 30. 9. 2020 ze Služby kriminální policie a vyšetřování, oddělení hospodářské kriminality v Mostě na str. 48 mimo jiné obsahovalo popis stavu bytového družstevnictví:

„V rámci probíhajícího prověřování je třeba také konstatovat, že v neposlední řadě se policejní orgán domnívá, že samotná podstata družstevnictví spočívá zejména v zajištění kvalitního a dostupného bydlení pro své členy, a nikoliv generování maximálního zisku za každou cenu. K tomu je také možno poukázat na tu skutečnost, že samotná družstva nemají mnoho legislativních prostředků, jak mohou efektivně a rychle ovlivnit např. „problematické“ podnájemníky v družstevních bytech či v bytech, které jsou ve společenstvích vlastníků jednotek (SVJ) a kde pouze (např. SBD Krušnohor) provádí správu, pokud takový byt vlastní osoba, která nechce s družstvem spolupracovat, neboť jejím jediným zájmem je vydělávat na podnájmu bytové jednotky, kdy tuto osobu vůbec nezajímá, jak se daný podnájemník v jejím bytě chová, jak se chová v domě, či jak se chová k obyvatelům domu, neboť zde nežije. Takové osobě nevadí, že v domě dochází k eskalaci špatných mezilidských vztahů, které způsobuje tento problematický podnájemník či nájemník, a proto se nelze divit družstvům, která se snaží takovým situacím předcházet a to např. tím, že prodají bytové jednotky ze svého majetku osobám, které jsou schopny a také ochotny řešit problematické nájemníky, a to i poté, co bytové jednotky od družstva byly odkoupeny.“

Policejní vyšetřovatel při prošetřování trestního oznámení nakonec vlastně obhájil „mravopočestnost“ jednání napadaných činovníků SBD Krušnohor. Krásný paradox…

Policejní pohled na privatizaci bytů v Mostě

Policejní komisař na konci svého usnesení z 30. 9. 2020 na str. 48 ke Gombošovu pohádkovému trestnímu oznámení měl závěrečnou poznámku:

Emeritní psycholog ústeckého krajského ředitelství policie major PhDr. Josef Kovářík považuje obecně pomstychtivé či účelové trestní oznámení za špinavost, která se u policie objevuje od okamžiku, kdy tato instituce vznikla.

„Pokud jde o spory, o snahu někomu uškodit, policie a soudy slouží jako zástupní vykonavatelé pomsty. Nejvíce jsou v oblibě trestní oznámení. Pokud někdo útočí pomocí žaloby u soudu má s tím výdaje a výsledek je nejistý. Proto raději využívají policisty, kteří jim „slouží“ pro své manipulace. Policisté – vyšetřovatelé musí prověřit, zda se udání zakládá na pravdě. Často si stěžovatel v trestním oznámení zkusí nějakou konstrukci údajného zneužití či podvodu s pomocí co nejvíce reálných faktů, aby situaci co nejvíce komplikoval, a vytvoří obraz – hypotézu, že došlo k trestnému činu. V tom případě policejní vyšetřovatel musí konat a vlastně působí, aniž by to chtěl, jako neplacený právník ve prospěch stěžovatele.

Pokud se mu to nepodaří, nevadí. Může si připravit další trestní oznámení, kterým se opět budou policisté zabývat.“

Dále policejní psycholog uvedl: „Často se jedná o typická udání od lidí, kteří mají čas a zdroje pracovat proti svému protivníkovi. Myslí si, že čím více shromáždí údajných případů, tím mají větší šanci uspět.“

Na otázku, proč si dá někdo práci s podáním monstr trestního oznámení, jako u bytového družstva Krušnohor, když výsledek je nejistý, PhDr. Kovářík uvedl: „Asi si myslí, že policisté nemají dostatečný přehled. Čili, kdo podával trestní oznámení proti mosteckému bytovému družstvu, nepochopil, že kriminalista prostuduje nejen základní zákony a nařízení, ale také rozhodnutí, která jsou v kompetenci komunální politiky. Vyšetřovatel získá celkový obraz situace, ve kterém docházelo např. k prodeji bytů, pozemků, garáží atp. Musí případu věnovat desítky, možná stovky, hodin zbytečné policejní práce, protože je pak trestní oznámení často odloženo.“

Zda je možné prokázat autorovi trestního oznámení, že šlo o zneužití policie, odpověděl policejní psycholog jednoduše: „Je to možné, pokud policie prokáže, že šlo o záměrně připravovaný komplot s plánovaným zneužitím policie. Je to těžké, ale v některých případech to jde. S tím se setkávají vyšetřovatelé např. i při vyšetřování znásilnění a dalších sexuálních deliktů.“

(rp,fr,prvnizpravy.cz,foto:arch.)