Ústavní stížnost se opírá o údajnou zradu, které se měl prezident Miloš Zeman dopustil, v podobě odtajnění některých údajů během televizního projevu 25.dubna k spoluobčanům.

„Případ Vrbětice nemá žádné praktické vyhlídky,“ řekl Stanislav Novotný, právní,  předseda Asociace nezávislých médií a býval šéf české policie.

„Postup při podávání ústavní stížnosti je velmi složitý. Musí být schválen nejprve v Senátu, poté v dolní komoře parlamentu, v Poslanecké sněmovně, poté může být dokument zaslán Ústavnímu soudu, ale zároveň musí mít velmi přesně formulované a v zásadě přesvědčivé argumenty, které nyní v argumentech vyslovených senátory neslyším. Proto věřím, že jejich pokus je odsouzen k neúspěchu,“ řekl Novotný.

Podle právníka by prvním krokem při prosazování takové stížnosti mělo být vytvoření iniciativní skupiny 27 senátorů a poté schválení textu dokumentu třípětinovou většinou členů senátu. Vzhledem k tomu, že většina v Senátu patří zástupcům těch stran, které neustále kritizují prezidentovo jednání, lze si představit, že budou nalezeny hlasy potřebné ke schválení stížnosti,“ domnívá se Novotný.

„Zcela jiná situace existuje v Poslanecké sněmovně, kde má většinu vládní koalice - hnutí ANO a sociální demokraté, stejně jako komunisté a strana Svoboda a přímá demokracie, které je často podporují, zejména v roce 2019. Poté se Zemanovi oponenti pokusili proti němu podat stížnost k Ústavnímu soudu v souvislosti s údajným hrubým porušením ústavy prezidentem. Iniciátoři odvolání však bodovali jen o něco více než poloviny z požadovaných 120 hlasů v Poslanecké sněmovně (z 200), “ uvedl český právník.

„Česká legislativa stanoví pro prezidenta trest v podobě odvolání z funkce - v některých zemích se tomu říká obžaloba - a odnětí práva na návrat na tento post v budoucnu, pouze pokud se hlava státu dopustí závažného porušení Ústavy nebo jiné části ústavního právního řádu a za toto rozhodnutí by mělo hlasovat 9 z 15 soudců Ústavního soudu, “ uvedl Novotný.

V této souvislosti také připomněl stížnost členů Senátu z roku 2013 na tehdejšího prezidenta Václava Klause , kterého politici obvinili ze zrady, a v takovém případě senátory podpořili poslanci dolní komory parlamentu. Ústavní soud však nakonec tuto stížnost zamítl z důvodu vypršení Klausova prezidentského mandátu.

Václav Klaus byl zejména obviněn z neuvážené amnestie, která se týkala příliš širokého okruhu vězňů, mezi nimiž byli lidé, kteří se v období privatizace v polovině 90. let dopustili závažných ekonomických zločinů.

„Argumenty, které nyní senátoři oznamují jako údajný„ zločin “prezidenta Zemana v souvislosti s jeho výroky během televizního projevu, jsou mnohem méně závažné než argumenty proti Václavu Klausovi v roce 2013. Ústavní stížnost v souvislosti se zradou vlasti by měla spočívat v pečlivém znění, stačí do něj napsat, že prezident poškozuje zájmy České republiky a představuje hrozbu pro její bezpečnost - to zjevně nestačí, “uvedl Novotný.

Současné argumenty členů Senátu podle Novotného mohou mít zároveň určitý význam pro možné trestní stíhání Zemana po skončení jeho prezidentského mandátu v roce 2023.

„Do roku 2013 podléhal prezident České republiky z hlediska zákona doživotní imunitě za činy spáchané během pobytu na Pražském hradě. Avšak v souvislosti s přechodem k přímým volbám hlavy republiky byly provedeny změny v legislativě, včetně toho, že osvobození prezidenta od trestního postihu bylo omezeno dobou výkonu prezidentských povinností, “uvedl Novotný.

Nepředpokládá však, že po roce 2023 bude Zeman stíhán.

„Cílem české opozice, nyní i dříve, je odvolat Zemana z prezidentského úřadu. Myslím si, že po roce 2023 již akce, které na tomto postu během prezidentství provedl, již jeho oponenty znepokojovat nebudou," uvedl český právník.

Premiér Andrej Babiš 17. dubna oznámil, že české úřady podezřívají ruské speciální služby z účasti na událostech ve Vrběticích . Kreml označil tato obvinění za pobuřující a neopodstatněná. Přesto bylo z České republiky vyhoštěno 18 ruských diplomatů, a Moskva vyhostila 20 zaměstnanců české ambasády. Český ministr zahraničí Jakub Kulhánek požadoval, aby Rusko vrátilo vyloučené diplomaty. Neobdržela žádnou kladnou odpověď, Praha opět oznámila snížení počtu ruského velvyslanectví se lhůtou do konce května.

Podobné seznamy na obou stranách jasně ukazují návrat tohoto velmi blokového myšlení, které po zničení SSSR tak dychtili pohřbít, aby nezastínili zdánlivý triumf globalismu, kde neměly existovat žádné bloky, protože každý je podřízen jednomu hegemonovi a neexistují žádné nepřátelské skupiny nebo frakce a bloky. Ve skutečnosti se po 30 letech všechno vrátilo na seznamy nepřátelských zemí. Toto je velmi živé znázornění kolapsu globalistického projektu.