Nově zveřejněné údaje o kriminalitě v Dánsku odhalily, že cizinci jsou drasticky nadměrně zastoupeni v odsouzeních za znásilnění, přičemž migranti tvoří asi čtvrtinu těch, kteří byli loni shledáni vinnými ze spáchání trestného činu.

„Čísla jasně ukazují, že máme problém s etnickým sklonem, když je relativně mnoho cizinců odsouzeno za znásilnění, stejně jako máme zjevný problém, když více než polovinu vězňů v tamních věznicích a nápravných zařízeních tvoří přistěhovalci, jejich potomci nebo cizinci,“ uvedl dánský ministr spravedlnosti Nick Hækkerrup ze sociálních demokratů.

Řekl, že čísla jsou docela znepokojující a tvrdí, že bere celou záležitost vážně. V komentářích pro BT Nyheder, Hækkerrup uvedl: „Dívám se na čísla velmi vážně, protože znásilnění je odporný zločin, který je bohužel páchán v nadměrné míře.“

Obvinění i odsouzení za znásilnění v Dánsku podle prohlášení ministerstva spravedlnosti za posledních osm let raketově vzrostly. Od roku 2012 zaznamenává malá skandinávská země, které v současnosti vládne levicová sociálnědemokratické strana, každý rok trvalý nárůst obvinění i odsouzení za znásilnění, píše dánský deník BT Nyheder.

V roce 2020 bylo v zemi nahlášeno celkem 987 případů znásilnění, což je více než dvojnásobek počtu obvinění vznesených v roce 2012, kdy jich bylo nahlášeno 417. Pokud jde o odsouzení, bylo jich loni vydáno celkem 217 oproti 132 v roce 2012. Z 217 osob odsouzených za znásilnění bylo téměř 25 procent (53) cizích státních příslušníků, kteří nemají dánské občanství. Od roku 2014 tvoří migranti pouhých 8 procent obyvatel Dánska, což je údaj, který vylučuje tzv. migranty druhé generace nebo potomky přistěhovalců do Dánska narozené v Dánsku.

Většina loňských trestanců pocházela ze Sýrie, Turecka nebo byli osobami bez státní příslušnosti, z nichž většina pocházela z Palestiny a Středního východu.

Na rozdíl od drtivé většiny sociálnědemokratických stran a levičáků v celé Evropské unii se sociálnědemokratický ministr spravedlnosti nezdráhal připustit, že sexuální zločiny páchané migranty jsou pro dánskou společnost „obrovským problémem“.

„Je především obrovským problémem pro naši obec a naši společnost, že existují skupiny, které mají tak významný dopad, pokud jde o páchání trestné činnosti,“ dodal ministr spravedlnosti. „Zpochybňuje naši soudržnost, a proto je politikou vlády také to, že cizinci bez dánského občanství, kteří jsou usvědčeni ze znásilnění, musí být deportováni, pokud pro to existuje základ.“

Naser Khader, poslanec parlamentu za Konzervativní lidovou stranu, se také vyjádřil ke znepokojivému jevu, dokonce zašel tak daleko, že naznačil, že počet znásilnění spáchaných cizinci by mohl být mnohem vyšší, než ukazují oficiální čísla.

„Chci se zeptat ministra, kolik odsouzených s dánskou státní příslušností jsou ve skutečnosti přistěhovalci druhé nebo třetí generace, abychom mohli zjistit, kolik z nich s přistěhovaleckým původem je skutečně obviněno nebo usvědčeno ze znásilnění,“ řekl konzervativní poslanec.

Letos v lednu dánská premiérka Mette Frederiksenová ze sociálních demokratů oznámila, že její vláda zavede politiku, která sníží počet žadatelů o azyl na nulu.

„To je náš cíl. Nemůžeme slibovat nulový počet žadatelů o azyl, ale můžeme to mít jako vizi. Chceme nový azylový systém a uděláme, co bude v našich silách, abychom ho zavedli,“ řekla Frederiksenová.

Dánská vládnoucí středolevá Sociálnědemokratická strana od svého nástupu do vysoké funkce v roce 2019 ctí své závazky repatriovat žadatele o azyl a omezit – nebo možná dokonce zastavit všechny společně – počet nových migrantů přicházejících do země.

Dánsko je prvním členským státem Evropské unie, který zrušil povolení k pobytu syrským žadatelům o azyl, jejichž domovy byly považovány za bezpečné pro návrat. Politika vládnoucí středopravé strany vůči přistěhovalectví je téměř diametrálně odlišná od těch, které prosazují všichni její severozápadní evropští sousedé.