Být označován za „pučistu“ a „opozičníka“, protože člověk odmítá nechat zmizet naši drahou Francii, je stejně ohromující jako nesnesitelné. Je to zločin požadovat uplatnění práva?
Žádný voják nedostane lekci od civilní moci, ať je to kdokoliv, ve věcech cti, věrnosti nebo věrnosti. Voják brání svou zemi bez ohledu na barvu vlády.
Neúprosnost této ubohé a zoufalé moci chtít postihnout signatáře „tribuny generálů“ může pouze popudit celé vojenské společenství a miliony civilistů, kteří tuto legitimní a prospěšnou iniciativu podporují.
Ale tím, že poslal francouzskou ministryni obrany Florence Parlyovou a generála Lecointra, aby zahájili protiútok, Macron ukázal své zděšení a dokázal, že ničemu nerozumí.
Připomínám, že k 30. dubnu podepsalo petici 26 generálů a více než 18 000 příslušníků armády a že většina vojenských důstojníků souhlasí s duchem této petice.
Rád bych vám také připomněl, že 58% Francouzů (podle průzkumů, což může být ještě mnohem vyšší číslo) podporuje generály a že miliony civilistů to s radostí podepíší.
Ale máme desítky milionů spících pučistů a vzbouřenců?
Ale způsob, jakým Macron a jeho nohsledi chtějí pohřbít zlověstnou realitu, kterou naši generálové odsuzují, aby v ní viděli jen pobuřující hnutí proti moci, je nesnesitelný.
Povinností každého vlastence, civilního či vysloužilého vojáka, je podporovat ty, kdo chtějí zachránit Francii před troskami identity a kolapsem.
Odsouzením „fašistických generálů“ a bědováním o puči získala moc a antimilitaristická levice opačný účinek než kýžený cíl. Za pár dní jsme se dostali z 1000 podpisů na 18 000 a to je teprve začátek. Probíhá velké hnutí, po kterém budou následovat občanské petice. Bude to vlna podpory.
Fórum, které mělo skončit v zapomnění, se stalo státní záležitostí.
Neboť lid už nesnese pohled na pronásledované vlastence, zatímco hrdlořezové a nepřátelé republiky beztrestně vnucují své zákony.
Jak nám připomíná Zemmour, který cituje Nicolase de Chamforta: „Ve Francii jsou ti, kdo zapalují ohně, ponecháni odpočinku a ti, kdo bijí na poplach, jsou pronásledováni.
Nezabíjí islamofobie, ale islamisté.
Republiku neohrožuje vlastenectví těchto 26 generálů, ale laxnost shrbené mocnosti, která nechává islamisty a nepřátele Francie se odtrhnout.
Není to toto fórum, které rozděluje národ, ale rasové a protirepublikánské teze zprostředkované dekoloniálním a domorodým diskurzem. Neobracejme odpovědnost zpět.
Florence Parlyová a levice volají po sankcích proti velkým služebníkům státu, kteří volají po uplatňování zákonů bez slabosti proti těm, kteří rozdělují národ a zasévají semena občanské války. To je naprostý obrat hodnot, který může Francouze jen podráždit.
Od roku 2015 provedli cizinci nebo Francouzi přistěhovaleckého původu 42 džihádistických útoků.
Popírání spojitosti mezi přistěhovalectvím a terorismem je proto zradou francouzského lidu.
Kdo útočí na policejní stanice ohňostrojem? Kdo spálí 50 000 aut ročně? Kdo bije hasiče, učitele, ošetřovatele na pohotovosti?
Kdo vypaluje školy a kostely? Kdo je zodpovědný za tisíc bezdůvodných přepadení denně a 120 útoků nožem denně? Kdo je zodpovědný za krveprolití v roce 2015? Kdo prořízl hrdlo knězi uprostřed mše? Kdo sťal učitele před jeho střední školou?
Kdo je to? Duch svatý?
Tisíce válečných zbraní leží nečinně ve sklepeních měst. Na co Macron čeká, aby dobyl ztracená území republiky? Že se množí oblasti bez zákona a že se počet střelných zbraní zdvojnásobil nebo ztrojnásobil?
Zoufale stojí opodál a modlí se, aby sopka, která duní, nevybuchla před jeho znovuzvolením.
V obavě z nejhoršího odzbrojil Francouze a vzdává se nároku na navrácení bezprávných oblastí.
80% Francouzů už nechce být vystaveno imigraci.
61% se domnívá, že islám je neslučitelný s našimi zákony.
74% mladých muslimů staví islám před republiku.
V pátek chodí do mešity 40% mladých muslimů, což je za 10 let dvojnásobek. Kde je tato úspěšná integrace?
Nezapomínejme, co neúnavně říká Philippe de Villiers.
„Francie se valí k propasti“.
Vyhlídky na zhroucení národa, které naši vojáci odmítají, za podpory velké většiny Francouzů.
Francii nezachráníme tím, že potrestáme vlastence, kteří bijí na poplach.